(16.00 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ptám se pana poslance, vidím, že ještě jednou vystoupí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Říman: Děkuji. Pane ministře, já opravdu nevěřím tomu, že to, co říkáte, myslíte vážně. Ten řidič, který takzvaně zavinil tu nehodu, tedy ten druhý, respektive ten třetí, který narazil do toho prvního, ten by asi také neuhýbal a nebrzdil nebýt toho, kdyby tam ta kolona v protisměru nejela. To, co říkáte, je naprosto absurdní, a v podstatě vaše drzá bohorovnost a arogance je stejná jako v případě odpovědí vašeho šéfa premiéra Paroubka. Já jsem opravdu jenom zvědav, jak se budete tvářit a co budete říkat, až ty vaše kolony někoho opravdu zabijou.
Děkuju.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím, máte ještě slovo.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Já pominu tu poslední větu. Nicméně mohu vám říct jednu věc, protože mám nějakou tu zkušenost. Může se to stát každému z nás tady toto, že nedodržíme tu bezpečnou vzdálenost, anebo se nám může stát to, že budeme uhýbat, budeme zastavovat před přechodem a někdo do nás narazí. A tam potom ta příčina už je celkem druhotná. Důležité v tomto případě je to, co se stalo následně. Já to nechci zase znovu opakovat, ale skutečně ten řidič, co jel za tím vozidlem, které uhnulo, tak ten tu vinu má. Vždyť takových situací je na silnici, na dálnici bezpočet. A vždycky je to hodnoceno tímto způsobem - nedodržel bezpečnou vzdálenost. To, co se tam dělo předtím, jestli on někomu uhýbal a byla to zrovna kolona ochranky premiéra, anebo to bylo dítě, které tam skočilo do silnice, to už je jedno. Důležitá je ta bezpečná vzdálenost. Já jinak na to neumím odpovědět.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Další interpelace je také na pana ministra Bublana a má ji pan poslanec Jiří Bílý. Týká se nákupu benzinu. Prosím.
Poslanec Jiří Bílý: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěl bych se vás zeptat, jestli byste nám nemohl vysvětlit kauzu okolo nákupu pohonných hmot pro Ministerstvo vnitra od firmy Bena. Ocituji Hospodářské noviny: Ministerstvo vnitra dalo v minulých letech vydělat desítky milionů korun firmě, která podle policie připravila stát o miliardy na daních a sehrála svou roli v kauzách uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Společnost Bena získala v roce 2000 jednu zakázku na dodávky pohonných hmot pro Zařízení služeb Ministerstva vnitra. To je příspěvková organizace ministerstva a funguje jako servis resortu. Stará se například o provoz a údržbu vozidel, motorových člunů a lodí. Za tři roky zaplatila firmě Bena za dodaný benzin a naftu celkem 59 milionů korun. Bena dodávala vnitru i v době, kdy už byli její představitelé obviněni. Miliardové daňové nedoplatky navíc pocházejí z konce 90. let, tedy dávno předtím, než společnost začala s resortem spolupracovat. Minimálně od roku 2002, kdy padlo obvinění, bylo veřejně známo, co je Bena zač. Komentoval to státní zástupce Vladimír Tryzna, který na vyšetřování kauzy dohlížel. Ministerstvo vnitra přiznává, že spolupráci s firmou Bena už nyní nepovažuje za příjemnou záležitost. Tvrdí ale, že tomu jeho úředníci nemohli v té době nijak předejít. Firmu Bena založil bývalý policista. Je to Milan Vomela, později podnikatel s lehkým topným olejem.
Tak znova se ptám, jak je možné, že Ministerstvo vnitra udělalo takovouto smlouvu, protože každý, kdo žádá o nějakou dotaci státní, musí dokládat finančnímu úřadu z pojišťoven všechny doklady, že nedluží. Proč tomu tak nebylo a co jste z toho vyvodil za důsledky? Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, slyšeli jsme interpelaci. Znovu pan ministr Bublan.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane poslanče, z toho, co jste zde uvedl, je většina pravdivých poznatků. Skutečně dodávky pohonných hmot pro potřeby Ministerstvo vnitra jdou přes takzvané Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra, což je příspěvková organizace, a tato dodávka v těch posledních letech byla od firmy Bena.
Celá ta věc byla realizována na základě výsledků veřejné obchodní soutěže, která byla udělána v souladu s platnou legislativou. Ta obchodní veřejná soutěž byla realizována v roce 2000, zveřejněna byla 31. května 2000 v Obchodním věstníku. Podmínky soutěže byly uvedeny v souladu se zákonem a mimo jiné bylo požadováno prokázání kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky, příslušné oprávnění k podnikání, doložení, že na majetek uchazeče nebyl prohlášen konkurs, nebo proti němu nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnávací řízení, nebo nebyl vydán návrh na prohlášení konkursu, zamítnut pro nedostatek majetku úpadce nebo není v likvidaci, a že uchazeč nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky. Samozřejmě také, že nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče. Toto všechno podle informací, které jsem dostal, které mi byly doloženy, tak toto všechno bylo splněno. Přihlásili se tři zájemci do této veřejné obchodní soutěže. Byl to ARAL, Česká rafinérská a Bena. Bena nabídla asi nejvýhodnější cenu a asi i způsob dodávky, takže v tom roce 2000 zvítězila v této soutěži.
Já k tomu víc nemohu dodat, bylo to v době, kdy jsem na Ministerstvu vnitra nebyl. Toto je pouze souhrn poznatků, které jsem k tomu získal. Samozřejmě že to, že Bena byla vyšetřována v té době, by s tím jaksi mohlo souviset, ale vezměte si tu skutečnost, že Zařízení služeb je příspěvková organizace, není a nemůže tam být žádné propojení na Policii České republiky, ani přes Ministerstvo vnitra, takže pokud tam docházelo k nějakému šetření a ta společnost již byla v nějakém řízení, tak ta informace by neměla proniknout a pravděpodobně také ani nepronikla do Zařízení služeb. Takže tam v podstatě v dobré víře s nimi uzavřeli tuto smlouvu a dodávky odebírali od této firmy.
Ta čísla, která jste zde uváděl, jsou tak nějak asi přibližně stejná, to nechci nijak zpochybňovat. Je pravda, že ty pohonné hmoty byly pro Ministerstvo vnitra levnější a výhodnější a při té spotřebě, kterou toto ministerstvo má, tak je každý desetihaléř velkým přínosem.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance Bílého, aby doplnil.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane ministře, já bych ještě doplnil, že toto se odehrálo v roce 2001, kdy získala Bena tuto zakázku, ale podle týdeníku Respekt už v roce 1996 dlužila celníkům tato firma Bena na daních 300 milionů korun za dodanou naftu. A celníci s firmou zahájili správní řízení a majitelé většinu majetku převedli na stejnojmennou nově založenou akciovou společnost. Bena, a. s., se záhy stala jedním z největších dovozců pohonných hmot. V roce 2002 však přišly další potíže. Celníci a policie zjistili, že Bena dovážela do Česka benzin a naftu a neplatila clo a daně, takže už tenkrát se vědělo, co je Bena zač.
Nebylo to spíše o tom, že zakladatel byl právě bývalý policista?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak pane ministře, ještě můžete.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Jestli je zakladatel bývalý policista, to já vám skutečně neumím zodpovědět. Neznám složení nebo představenstvo této firmy.
Já jenom chci říci jednu věc. Pokud tam nedocházelo k nějakým takovým těm převodům ať už dluhů, anebo přejmenování té firmy a podobně, ono to pro tu obchodní soutěž v ten moment nebylo možná i zřejmé. Byly zadány podmínky, ty podmínky byly naplněny. Bylo doloženo, že ta firma nemá žádné daňové nedoplatky, a jaksi to Zařízení služeb nemá možnost nějak operativně si ověřovat, jestli tomu tak je, nebo není. Ani by to nebylo správné, kdyby to tak dělali.
***