(15.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
A na konec: Podle metodiky Evropské unie je třeba zdůraznit, že počet domácností ohrožených chudobou v této zemi vzrostl o 14 tisíc, které reprezentují 35 tisíc osob. Za vlády sociální demokracie nám přibylo jedno okresní město plné lidí žijících na hranici chudoby podle metodiky EU.
To jsou čísla, na jejichž základě nevím, zda pan ministr financí má právo říkat, že je hrdý na tento rozpočet a hrdý na ekonomickou politiku této vlády. Tato čísla, která jsem uvedl, ukazují, že ve skutečnosti tím, kdo nejvíce doplácí na politiku této vlády, jsou penzisté, rodiny s dětmi a lidé, kteří jsou na hranici chudoby. Ti z vaší ekonomické politiky nemají vůbec nic, jen to, že jsou stále chudší.
Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi. Byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Jinou písemnou přihlášku nemám. Táži se, zda se někdo z kolegyň nebo kolegů hlásí k tomuto bodu z místa. Vidím zvednutou ruku pana poslance Martina Kocourka, kterého žádám o slovo. Prosím, abyste zvážili další svá vystoupení.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, pane ministře, kolegyně a kolegové, nemám nový příspěvek. Jen bych rád požádal pana premiéra a pana ministra, aby se pokusili v rámci obecné rozpravy odpovědět na mé čtyři otázky, které jsem zde položil. Považuji jejich odpovědi za stěžejní k tomu, abych zaujal další procesní postup k projednávání tohoto vládního návrhu zákona. Dokud neuslyším tyto čtyři odpovědi, nelze odpovědně další postup posoudit. Pokud je neuslyšíme, bude to svědčit o tom, jak kvalitně je tento návrh připraven.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Martinu Kocourkovi. Znovu opakuji, že nemám písemné přihlášky. Ještě jednou se hlásí pan kolega Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: V rámci usnadnění případných odpovědí pana premiéra nebo ministra otázky, které jsem položil, zopakuji.
První otázka zněla: Jaké je vysvětlení pro to, že státní rozpočet je k 30. 9. t. r. v přebytku 25,8 miliardy Kč, a vláda prostřednictvím státního dluhu nás zadlužila o necelých 70 miliard Kč?
Za druhé bych se chtěl zeptat, na základě jakého ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech byl překročen výdajový rámec schválený Poslaneckou sněmovnou při loňském projednávání střednědobého výhledu a stanovení střednědobého výdajového rámce na rok 2006.
Třetí dotaz směřuje k tomu, jak je v souladu programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka, které v části 4.2 Veřejné finance se zavazuje, že složená daňová kvóta v roce 2006 nebude vyšší než průměrná složená daňová kvóta mezi roky 2003 až 2005.
Poslední otázka zněla: Jak mi pan premiér nebo pan ministr financí vysvětlí fakt, že Miloš Zeman v roce 2000 potřeboval při vyvádění země z krize řádově mnohem méně výdajů a daní - beru relativně k hrubému domácímu produktu - než při několik let deklarované prosperitě, které potřebuje vláda Jiřího Paroubka?
To jsou čtyři otázky, na které prosím o odpověď. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji poslanci Martinu Kocourkovi. Táži se na další přihlášky v rámci obecné rozpravy. O slovo se hlásí Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, tady dochází k hlubokému nedorozumění. Pan předseda vlády a pan ministr financí slyšeli jasně formulované otázky, které souvisí s projednáváním návrhu státního rozpočtu. Buď na ně odpovědět neumějí, což by mě nepřekvapilo, nebo naprosto zbaběle čekají na to, až bude ukončena rozprava a opoziční poslanci, kterých je tady velmi málo s přednostním právem vystupovat, nebudou moci na jejich slova reagovat, což považuji za projev lidské a politické zbabělosti. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nemohu než učinit opětovnou výzvu k přihláškám v rámci obecné rozpravy. Jako první pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Nebudu dále vyzývat pana ministra nebo premiéra k odpovědím, ale musím navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k tomuto návrhu rozpočtu na rok 2006, ve kterém bych navrhl, že Poslanecká sněmovna
1. konstatuje, že celkové výdaje stanovené ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2006 nebyly navrženy v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR, ve znění pozdějších předpisů;
2. neschvaluje navržené základní parametry státního rozpočtu ČR na rok 2006 uvedené v tisku 1128;
3. doporučuje vládě ČR, aby
a) nový vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2006, zejména jeho výdajová strana, byl uveden do souladu se zákonem číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR, ve znění pozdějších předpisů,
b) aby takovýto nový návrh byl předložen k novému projednání Poslanecké sněmovně do 20 dnů.
Tolik má reakce na neodpovědi na otázky, které jsem zde položil.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím, abyste návrh usnesení předal zpravodaji, tak aby mohlo být o něm posléze hlasováno.
Ptám se na další přihlášky v rámci obecné rozpravy. Nevidím takovou přihlášku, a proto obecnou rozpravu končím.
Zeptám se na závěrečná slova nejprve pana ministra. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil na závěr proběhlé rozpravy. Během rozpravy jsem také využil možnosti, abych reagoval na některé příspěvky. Přesto bych rád shrnul svou reakci na závěr projednávání návrhů zákona o státním rozpočtu.
Nejprve k otázce veřejného dluhu, tak jak zde byla debatována. Myslím, že bude dobré, pokud si osvěžíme, jak se v České republice vyvíjel veřejný dluh. V roce 2001 byl jeho podíl na hrubém domácím produktu cca 27 %, v roce 2002 to bylo 30,7 %, v roce 2003 - zde si všimněte skoku - se zvýšil z 30,7 % na 37,3 %. Dále si všimněte toho, že se v roce 2004 a 2005 snížil - opakuji to zejména pro opoziční poslance - podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. V roce 2004 se snížil na 37,4 % a v roce 2005 očekáváme, že se sníží na 36,4 %. V uplynulých dvou letech klesal podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Toto nejsou údaje, které by byly z dílny Ministerstva financí, toto jsou čísla Eurostatu, která vycházejí z jednotného hodnocení jednotlivých členských zemí EU.
Proč mezi léty 2002 až 2003 došlo ke zvýšení veřejného dluhu z 30,7 % na 38,3 %? Protože v roce 2003 došlo k tomu, že se veškeré transformační závazky, které Česká republika měla, převedly do veřejného dluhu. Těch cca 8 %, o která se zvýšil podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu, nastalo zejména proto, že se transformační závazky, které zde byly a které se objevily zejména v 90. letech a následně při řešení hospodářské krize po roce 1998, promítly do veřejného dluhu. Pokud si porovnáme úroveň veřejného dluhu, na konci roku 2003 byla 38,3 %; příští rok odhadujeme, že úroveň veřejného dluhu k poměru HDP bude 37 %.
***