(17.00 hodin)
(pokračuje Kraus)
Úkolem vyšetřovací komise je objasnit
1. zda odpovídaly podmínky vzniku Unipetrolu a jeho postupné privatizace evropským standardům pro privatizace;
2. jaká byla role poradců při vzniku Unipetrolu a jeho privatizaci;
3. zda dodržela vláda při vzniku Unipetrolu a během jeho privatizace zveřejněné podmínky soutěže;
4. zda odpovídala cena za prodej státního podílu tehdy známé tržní hodnotě státního podílu;
5. které soukromé subjekty se pokoušely privatizaci ovlivnit a proč;
6. jaké soukromé subjekty se snažily ovlivnit vypořádání transakce v roce 2005 a proč;
7. jaká byla jejich vazba na PKN a další zájemce o koupi státního podílu;
8. jaká byla role J. Spyry, T. Pitra, R. Krejčíře v těchto aktivitách;
9. jaká byla role médií při monitoringu a zveřejnění aktivit J. Spyry a spol.;
10. jaká byla role polských a českých tajných služeb při monitoringu a zveřejnění aktivit J. Spyry a spol.;
11. do jaké míry se jeví relevantní závěry vyšetřovací komise polského Sejmu ve vztahu k privatizaci českého chemického průmyslu;
12. jaká byla činnost Fondu národního majetku a České konsolidační agentury v procesu vzniku a případně privatizace Unipetrolu.
Doporučuji, aby tato vyšetřovací komise předložila svá zjištění s případnými návrhy Poslanecké sněmovny do 31. 1. 2006, s tím, že v případě, že bude komise ustavena a budou zvoleni členové a předseda vyšetřovací komise, aby tento zvolený předseda vyšetřovací komise na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny informoval o časovém harmonogramu postupu vyšetřování a průběžně informoval Poslaneckou sněmovnu o jednotlivých výsledcích vyšetřování, nejpozději však do konce roku 2005.
Vyšetřovací komise by měla mít deset členů, a to tak, že dva z každé politické strany, která je ve Sněmovně zastoupena, to znamená sociální demokracie 2, ODS 2, KSČM 2, KDU-ČSL 2 a Unie svobody 2.
Dále bych potom doporučoval, abychom v případě přijetí usnesení požádali Úřad vlády a ministra vnitra a další státní orgány o zajištění maximální součinnosti jejich pracovníků s vyšetřovací komisí při její vyšetřovací činnosti a také abychom uložili vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny zajistit vyšetřovací komisi pro její činnost potřebné finanční a prostorové zajištění, včetně příslušného technického a personálního zázemí.
Pokud bude vyšetřovací komise zřízena, pak avizuji, že bude nezbytné v průběhu této schůze navrhnout nový bod Volba členů vyšetřovací komise a také volbu předsedy vyšetřovací komise. Tolik na úvod.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče, za odůvodnění a návrh, který jste přednesl. Můžeme se věnovat rozpravě. Jako první se přihlásil místopředseda Sněmovny Ivan Langer. Další písemné přihlášky nemám ani nikdo nesignalizuje, že by chtěl vystoupit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych z tohoto místa přivítal návrh na zřízení vyšetřovací komise, který se zabývá případem privatizace společnosti Unipetrol, případem zvaným "pět na stole v českých". Domnívám se, a všichni, kteří znáte parlamentní praxi, že právě tento okamžik je jedním z klíčových okamžiků pro to, aby zřízení, práce a možné výsledky vyšetřovací komise měly svůj smysl. Právě tento okamžik je důležitý v tom, že zadáváme komisi konkrétní úkoly, konkrétní otázky, na které by měla naleznout odpovědi. A pokud otázky budou položeny špatně, potom z logiky věci výsledkem práce komise nemůže být dobrý závěr. Pokud otázky budou položeny dobře, potom lze předpokládat, aniž bychom předjímali konkrétní výsledek práce komise, že díky takovémuto dobrému zaměření otázek se komise může dobrat k odpovědím na tyto otázky. Podle mého názoru současně také platí, aby komise byla schopna skutečně zodpovědně a precizně, detailně a konkrétně definovat odpovědi na poměrně široký okruh otázek, že k tomu potřebuje také náležité zázemí a potřebuje k tomu také odpovídající čas.
Na základě těchto argumentů, které zde uvádím, si proto dovoluji navrhnout za prvé změnu názvu vyšetřovací komise. Navrhuji, aby slova "v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu" byla nahrazena slovy "při privatizaci Unipetrolu". Já jsem pečlivě naslouchal zástupci navrhovatelů, a pokud se nepletu, a věřím, že nikoliv, prakticky všechny otázky, které on zde přednášel, měly bezprostřední souvislost s privatizací společnosti Unipetrol. Potom se domnívám, že i název této komise by měl odpovídat okruhu otázek, které zde on předkládal. Proto tedy návrh na změnu názvu.
Současně se domnívám, že celá řada otázek byla definována velmi úzce, velmi konkrétně, což na jednu stranu může působit jako dobrá snaha dopídit se konkrétní odpovědi na co nejkonkrétnější otázky, současně to ale znamená obrovské svázání rukou členů vyšetřovací komise pro případ, kdyby se ukázalo, že odpovědi například jednotlivých osob, které budou vystupovat před vyšetřovací komisí, směřují šířeji, než jsou definované otázky, a myslím si tedy, že otázky by měly být formulovány ne co nejobecněji, ale s maximální možnou mírou obecnosti tak, aby na druhé straně nedošlo k rozmělnění práce komise. Avizuji proto, že můj kolega z poslaneckého klubu ODS Martin Říman přednese další otázky, jejichž formulace podle mne naplňuje tyto předpoklady.
Poslední teze, o které jsem hovořil, je faktor času, neboť o zázemí komise již pan navrhovatel hovořil. Já se velmi přimlouvám za to, aby Poslanecká sněmovna poskytla maximální součinnost, velmi se přimlouvám za to, aby Ministerstvo vnitra resp. Policie České republiky přistoupily k této vyšetřovací komisi podstatně zodpovědněji, než tomu bylo v jiných případech. Mám zde kolegy z jiných politických klubů, kteří zasedali se mnou v jiné komisi, a myslím si, že oprávněně se objevila jako jeden ze závěrů vyšetřovací komise ke kauze CME stížnost členů této vyšetřovací komise bez ohledu na jejich politickou příslušnost právě na nedostatečné zajištění spolupráce ze strany orgánů činných v trestním řízení, resp. policie.
Nicméně platí, že důležitý je kromě zázemí, kromě specifikace otázek, také termín. A já se důvodně obávám, že navrhovaný termín, tedy do 31. ledna příštího roku, je termínem skutečně příliš krátkým, neboť uvědomíte-li si datum, ve kterém se nacházíme, uvědomíte-li si, kdy reálně se komise může vůbec poprvé sejít, kdy reálně se může dohodnout na způsobu své práce, dostáváme se někdy do začátku nebo první poloviny října. Uvědomíme-li si současně, že nás koncem roku, tedy v prosinci, čekají svátky vánoční a čtrnáctidenní volno, obávám se, že navržený termín 31. ledna 2006 není reálný, a proto navrhuji, aby termín, do kdy má komise předložit své závěry, byl alternativně definován jako 31. března, resp. 30. dubna 2006.
***