(11.00 hodin)
(pokračuje F. Beneš)
Například výše důchodů je téměř stejná na celém území státu, ale cena nájemního bydlení v Praze či v Brně v porovnání s ostatními městy České republiky by byla řádově odlišná. A na jakou výši by pak byly směřovány státní příspěvky?
Další výhradu máme proti výši nájemného v bytech nižší kategorie, které se prakticky ruší. Přitom v takových bytech často bydlí rodiny, které by vyšší nájemné nezaplatily. A jak to bude s byty, které si jejich nájemci upravili z nižší kategorie na kategorii první? Budeme předpokládat, že si své náklady již odbydleli?
Návrh zákona také neřeší otázku plateb za služby spojené s bydlením či nájemné v bytech bytových družstvech, které nebyly postaveny s finanční pomocí státu. Jde přitom o velmi důležité součásti plateb a sfér bydlení, které nejsou zákonem upraveny.
Návrh zákona předpokládá jeho platnost jen v přechodném šestiletém období. Postup pro výpočet ročních temp zvyšování je ale matematicky velmi komplikovaný. Bylo by mnohem vhodnější určit eventuální zvyšování nájemného pevnými ročními částkami, například o dvě koruny měsíčně z metru čtverečního, což u průměrného bytu může činit významnou, ale ještě únosnou stovku měsíčně. Takovým tempem by podle našich výpočtů bylo možné dosáhnout oprávněného nájemného všude na celém území České republiky již během tří roků. Ve většině měst, kde je nejvíce nájemních bytů, by ale i tímto postupem bylo nájemné již prokazatelně a výrazně ziskové.
Dámy a pánové, všechny uvedené výhrady a z nich vyplývající návrhy samozřejmě uplatníme při projednávání ve výboru. A až podle přijatých změn k návrhu zákona, který je v předložené podobě pro nás neakceptovatelný, a podle výsledku projednávání a hlasování o zákonech o sociální kompenzaci při hmotné nouzi se budeme rozhodovat při závěrečném hlasování. Respektovat budeme samozřejmě i stanovisko a požadavky Sdružení nájemníků České republiky, které přijetí zákona o sjednávání nájemného požaduje.
Paní poslankyně a páni poslanci, jestliže přesto stále spoléháme na náš vlastní návrh, který je mnohem komplexnější, máme pro to své důvody. Podle něj by na stanovení místně oprávněného nájemného podle podkladů Ministerstva financí měly vliv obce a ty by byly zárukou únosné výše nájemného pro občany i pro státní či obecní rozpočty.
Poukazuji na údaje ze zprávy České národní banky o inflaci, kterou jsme všichni nedávno obdrželi. Od roku 1999 - a nyní prosím o pozornost - do června letošního roku stouply náklady na bydlení, které tvoří podle tam uváděných údajů 24 % rodinných výdajů, o 35 %, a to prosím v posledních letech je nájemné podle terminologie návrhu zákona zamrzlé.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan kolega Miloš Máša, připraví se pan poslanec Kvapil Tomáš.
Poslanec Miloš Máša: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, krátce bych se chtěl vyjádřit k tisku 1059.
Předložený návrh zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu představuje nezbytný instrument procesu postupné deregulace nájmů, jenž by měl vést k úplnému uvolnění cen v této oblasti v časovém výhledu šesti let. Ačkoliv můžeme polemizovat o některých dílčích aspektech či o celkovém tempu deregulace, potřeba samotné existence tohoto zákona by pro většinu z nás měla být zcela zřejmá podobně jako skutečnost, že jednorázová a okamžitá deregulace nájemného je v demokratické společnosti, alespoň v našich podmínkách silně sociálně strukturované společnosti, ve své podstatě téměř nemyslitelná.
Poslání navrhované úpravy spočívá zejména v nápravě cenových deformací vzniklých v oblasti nájemního bydlení právě v důsledku absence jakékoliv právní úpravy, jež by byla způsobena zrušením všech dosavadních právních předpisů v této oblasti Ústavním soudem České republiky. Celková míra příjmů plynoucích majitelům domů z pronájmu by dle vládního návrhu měla postačit dle mého názoru ke krytí veškerých nákladů, které souvisejí se správou a údržbou a případně s přiměřeným ziskem. Měla by tak být zajištěna spravedlivá rovnováha vyžadovaná v této souvislosti Ústavním soudem a Evropským soudem pro lidská práva mezi požadavky obecného zájmu a dotčenými zájmy vlastníků domů. Kromě již uvedených skutečností by přínosem navrhované úpravy z hospodářského hlediska mělo být zejména postupné zužování podmínek pro černý trh s byty, v souvislosti se kterým unikají státu v současné době na daních nemalé finanční částky. Jako další pozitivum vzhledem ke značnému počtu nájemních bytů ve vlastnictví jednotlivých obcí lze očekávat rovněž navýšení příjmů veřejných rozpočtů těchto obcí.
Co se týká návaznosti předmětného vládního návrhu na ostatní legislativu, považuji za nezbytné, aby ke dni účinnosti tohoto návrhu byla formou zákona o hmotné nouzi přijata taková opatření, která eliminují nebo alespoň významně sníží negativní sociální důsledky, jež zvýšení nájemného patrně přinese zejména sociálně slabším občanům a rodinám.
Výsledným efektem navrhované úpravy by po uplynutí přechodného období šesti let mělo být definitivní srovnání hladin volně sjednaných a regulovaných nájmů, které by tak později mělo umožnit úplné uvolnění cen v této oblasti.
Závěrem bych pouze dodal, že navrhovaný zákon je dle mého přesvědčení v souladu s ústavou a mezinárodními smlouvami, jakož i ostatními právními předpisy České republiky.
Žádám vás, kolegyně a kolegové, obdobně jako pan zpravodaj, o propuštění zákona do druhého čtení a děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Kvapil, který je zatím posledním písemně přihlášeným do rozpravy. Nyní se přihlásil pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k předloženému návrhu zákona o jednostranném zvyšování nájemného.
Nejprve bych chtěl podotknout, že na dnešní stav tvrdé a tuhé regulace nájmů, které dokonce od roku 2003 se vůbec nezvyšují, doplácejí především mladí lidé a mladé rodiny, protože tito občané nemají možnost vstoupit do těchto regulovaných vztahů a na volném trhu musí nalézat byty, které mají častokrát dvoj-, troj- i čtyřnásobně vyšší nájem, než je u těchto bytů regulovaných. A toto takzvané volné nájemné je podle mého názoru tak vysoké především i díky té tuhé regulaci, která dnes existuje.
Chtěl bych zde připomenout i určité aspekty právního vztahu, který dnes je na trhu s byty v oblasti nájmu. V České republice existuje nerovnost mezi pronajímateli. Ta trvá už asi více než deset let, protože ta regulace dnešní nebo ty zamrzlé nájmy se týkají pouze starých smluv. Regulace v České republice se netýká nájemníka, ale bytu, což je samozřejmě také velký problém, protože nezáleží na tom, zda v tom bytě bydlí bohatý člověk, nebo je tam rodina s velmi nízkými příjmy, ale ta regulace je vztažena k tomu bytu.
***