(17.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tolik tedy vysvětlení, pokud jde o vznik této částky. Jsem přirozeně připraven informovat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny v další fázi projednávání o dalších podrobnostech, konkrétně o tom, jak vypadala restrukturalizace opravných položek v rámci bilance České národní banky. To jsou informace, které rovněž jsme připraveni dát rozpočtovému výboru k dispozici. Ale já bych těmito čísly dál již nechtěl v tuto chvíli zatěžovat jednání pléna Poslanecké sněmovny vzhledem k tomu, že bylo uplatněno veto a tento zákon bude podrobně projednáván v rozpočtovém výboru. A tam si myslím, že je to místo k tomu, abychom dále o této věci debatovali.
Čili znovu bych chtěl vyzvat zejména klub Občanské demokratické strany k tomu, aby projevil svoji odpovědnost za jednání vlády vedené ODS v roce 1997 a také svoji odpovědnost za to, že došlo k rozdělení Československé republiky a bylo potřeba následně vypořádat vztahy mezi Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska.
Pokud jde o dotazy, které směřovaly k vazbě mezi úhradou této státní garance v letošním roce a výší deficitu státního rozpočtu, znovu potvrzuji, že pokud jde o metodiku ESA95, podle které je hodnoceno plnění či neplnění parametrů konvergenčního programu, tak splnění a uhrazení této záruky v letošním roce nenaruší české závazky. Tato záruka byla již promítnuta na základě stanoviska ČSÚ a EUROSTATu zpětně do roku 1997 jako zvýšení deficitu v tomto roce. Čili podle metodiky ESA95 nedojde v letošním roce ke zvýšení deficitu veřejných rozpočtů.
Pokud jde o metodiku sestavování státního rozpočtu, kterou používáme podle českých rozpočtových pravidel, tak dojde ke zvýšení deficitu o právě tuto částku, tj. o 22,5 miliardy korun. Fakticky ovšem nedojde k překročení plánovaného schodku, tak jak ho schválila Poslanecká sněmovna, neboť velmi dobrý vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu v prvních osmi měsících letošního roku nám umožňuje korigovat původní odhad schodku tak, že je vytvořen dostatečný prostor pro to, abychom se touto úhradou vešli do celkového rozsahu schodku státního rozpočtu povoleného Poslaneckou sněmovnou pro rok 2005. V opačném případě bych si nedovolil Poslanecké sněmovně takovýto návrh zákona předložit.
Tolik tedy velmi stručně odpovědi na otázky, které zde zazněly. Já se domnívám, že v tuto chvíli nezbývá Poslanecké sněmovně než rozhodnout, a jsem připraven samozřejmě poskytnout další informace při projednávání v rozpočtovém výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. A nyní se svých zpravodajských úkolů ujme pan poslanec Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Já bych chtěl jenom závěrem v návaznosti na pana ministra podotknout, že konečně se dovídáme, že tato státní záruka z roku 1997 určená na některá aktiva z programu konsolidace a stabilizace bank byla také použita na vztahy s Českou národní bankou v souvislosti s dělením majetku federace. Já bych chtěl zde upřesnit, že toto rozhodnutí nemělo s předchozími vládami do roku 1997 vůbec nic společného, že to je rozhodnutí vlád sociálně demokratických a podle mého názoru pouze využily této záruky k tomu, aby tyto transakce a závazky pro český stát z nich plynoucí svedly na vlády předchozí.
Pan ministr zde také mluvil o tom, že rozhodnutí vlády v roce 1997 vydat státní záruku nebylo moc odpovědné, protože zavazuje budoucí vlády na deset let dopředu. Já bych chtěl pana ministra upozornit, že pokud toto opravdu myslel vážně, tak nechť se zamyslí nad závazkem, který nám vykonala vláda v roce 2000, kdy poskytla záruku ve prospěch České národní banky na základě vládního usnesení č. 622/2000, kdy deklarovaná výše záruky je 157 miliard 230 milionů a splatná je v roce 2016.
Pane ministře, já si myslím, že pokud jste opravdu tato slova myslel vážně, tak se opravdu zamyslete nad tím, co dělaly vaše vlády a zda to nedělají v ještě horší míře.
Zároveň pan ministr neodpověděl na otázku, jaký závazek vůči České národní bance ještě máme v souvislosti s usnesením vlády Miloše Zemana, který se zavázal právě v návaznosti na dělení majetku federace složit na devizovém účtu ekvivalent u České národní banky ve výši 25 miliard korun. A proto jsem se pana ministra ptal, jakou souvislost má proplacení této státní záruky a odblokování peněz na devizovém účtu České národní banky. Bohužel na to jsem nedostal odpověď.
Zároveň vítám slova pana ministra, že tuto problematiku řádně projednáme v rozpočtovém výboru, ale tím mi nepřímo dává za pravdu, že opravdu takovýto zákon nelze projednávat ve zrychleném čtení a že seriózní přístup by byl projednávat ho v řádném čtení včetně projednání na výboru.
Nepadly žádné další procedurální návrhy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Takže dámy a pánové, nyní rozhodneme o dvou návrzích, které jsou hlasování způsobilé, to je návrh na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Já se ptám, zdali je nějaký další návrh. (Reakce poslance Mládka z pléna.) Já, pane poslanče, vím, že jste navrhl zkrácení lhůty, ale všechno má svůj čas.
Není-li další návrh, zahajuji hlasování pořadové číslo 18. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání rozpočtovému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 175 poslanců, 159 bylo pro, nikdo proti. Tento návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme o návrhu na zkrácení na 30 dnů. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 19. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku, stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovali 174 poslanci, 104 pro, 42 proti. Tento návrh byl také přijat.
Mohu ukončit první čtení této vládní předlohy. Děkuji panu poslanci Kocourkovi, panu ministrovi Sobotkovi.
Budeme se věnovat dalšímu bodu, kterým je
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
/sněmovní tisk 1040/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Pane místopředsedo a ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády odůvodnil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
Hlavním cílem navrhované úpravy je zejména realizace záměrů programového prohlášení vlády v oblasti daní z příjmů, a to snížením daňového zatížení nízko- a středněpříjmových skupin poplatníků, fyzických osob, motivujícím přijetí méně placené práce, což navrhujeme řešit snížením sazeb daně, rozšířením prvního pásma daňové sazby a nahrazením nezdanitelné částky základu daně slevami na dani.
Za druhé. Zjednodušením úpravy zdaňování příjmů s cílem zpřehlednit podmínky pro placení daní při zachování motivace podporující růst a inovace. Konkrétně pro zjednodušení úpravy u fyzických osob navrhujeme využít osvědčené výdajové paušály, a to formou jejich zvýšení.
Za třetí. K podpoře mobility pracovních sil navrhujeme daňovou uznatelnost nákladů na svoz zaměstnanců do zaměstnání a nákladů na přechodné ubytování zaměstnanců.
Navržené úpravy snižují celkové inkaso daně z příjmů v roce 2006 cca o 14 miliard korun pro veřejné rozpočty jako celek s tím, že o necelých 10 miliard korun budou sníženy příjmy státního rozpočtu a zhruba o 4 miliardy korun sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí.
***