(16.00 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Nicméně respektujeme samozřejmě právo poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, jehož členové podali veto proti tomuto způsobu projednávání, tudíž tento postup schválení již v prvním čtení není možný, což je třeba vzít na vědomí. Nicméně považoval bych za rozumné, pokud bychom u tohoto návrhu novely zákona trestního řádu vzhledem k její jednoduchosti zkrátili lhůtu k projednání ve výborech na minimum.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, jak již zde bylo řečeno, nálezem z 30. listopadu loňského roku Ústavní soud rozhodl, a to s účinností k 1. říjnu roku letošního, o zrušení ustanovení § 146 odstavce druhého trestního řádu, kterým se upravuje řízení o stížnostech proti usnesení orgánů činných v trestním řízení. S odkazem na možnost těchto orgánů uložit podle § 66 prvního odstavce trestního řádu pořádkovou pokutu až do výše 50 tisíc korun dospěl Ústavní soud k názoru, že povaha této finanční sankce je natolik závažná, že je nutno ji posuzovat jako rozhodnutí o trestním obvinění ve smyslu šestého článku prvního odstavce Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Proto by se na tuto sankci měly vztahovat i záruky v této úmluvě uvedené, tj. aby oprávněnost uložené pořádkové pokuty byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným tribunálem, který zřizuje zákon. Tento požadavek dosavadní znění odstavce druhého § 146 trestního zákona nesplňuje v případě, kdy je pokuta uložena v přípravném řízení policejním orgánem nebo státním zástupcem. Stížnostním orgánem v těchto případech není soud, nýbrž státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, byla-li pokuta uložena policejním orgánem, případně nadřízený státní zástupce. Uvedené stížnostní orgány však v tomto případě nelze považovat za splňující kritéria nezávislého a nestranného tribunálu ve smyslu článku 6 odstavce prvního úmluvy.
Předkládaná novela zakládá pravomoc soudu přezkoumávat všechna rozhodnutí o pokutách uložených podle § 6 prvního odstavce. Tato pravomoc soudu je založena rozšířením § 146a trestního řádu, který doposud upravuje rozhodování soudu o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob a majetku.
Otázka, proč, jde-li o nález Ústavního soudu z 30. listopadu loňského roku, reaguje vláda návrhem, který projednáváme zde na mimořádné schůzi v srpnu, zbývá-li čas pouze do konce září, není otázkou, na kterou bych já jako zpravodajka byla schopna dát odpověď. Předpokládám, že, bude-li si sněmovna přát, odpoví pan ministr, a také očekávám, že pan ministr, který je současně poslancem, nám navrhne lhůty, o které by požádal sněmovnu o zkrácení. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji paní poslankyni Parkanové a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se velmi stručně a snad i věcně vyjádřil k předložené novele trestního řádu. O obsahu bylo pohovořeno dostatečně. Jak bylo řečeno, tento návrh je v zásadě reakcí na nález Ústavního soudu z listopadu minulého roku a konkrétně zde reaguje navrhovatel na zrušení § 146 odst. 2 trestního řádu.
Byť jde na první pohled o velmi drobnou změnu, resp. drobné zrušení trestního řádu, je nutné vnímat, že ve svém dopadu je tato změna velmi zásadní. Jde o to, jakým způsobem je možné přezkoumávat opravné prostředky proti usnesení orgánů činných v trestním řízení, konkrétně jakým způsobem, resp. kdo má přezkoumávat usnesení, resp. stížnosti proti usnesení státního zástupce či policie. Jak bylo řečeno, v rámci ústavního principu práva na spravedlivý proces došel Ústavní soud k závěru, že takovýto přezkum má činit nezávislý tribunál, řečeno dikcí mezinárodního práva, v našem případě pak nezávislý soud. Proto též článek (?) 146 odst. 2 byl zrušen.
Dámy a pánové, já mám k tomuto dvě připomínky. Ta první byla již částečně zmíněna paní zpravodajkou. Nechápu, proč na první pohled sice drobnou, ale z pohledu ústavního práva a ochrany práv našich občanů zásadní změnu trestního řádu projednáváme takto narychlo, proč měla být takováto změna projednávána ve zkráceném režimu za situace, kdy od 1. října může nastat situace, kdy určitá část trestního řádu nebude platit, konkrétně onen zrušený § 146 odst. 2, a naši občané se nebudou moci efektivně bránit proti usnesení orgánů činných v trestním řízení.
Je nutné říci, dámy a pánové, že Ministerstvo spravedlnosti podle mého názoru zaspalo a dostatečně a včas nereagovalo na nález, který známe více než třičtvrtě roku. Já bych rád slyšel od pana ministra odpověď na otázku, jak by se Ministerstvo spravedlnosti zachovalo, kdyby nebyla tato mimořádná schůze a kdyby nebylo možno takovouto změnu v zásadě mimořádně během letních prázdnin projednat. Zajímalo by mne, jak by ministerstvo postupovalo ve chvíli, kdy by nám chyběla ona příslušná část trestního řádu a kdy by účastníci trestního řízení se následně obraceli na stát, žádali náhradu škody atd. Myslím si, že ta věc je opravdu velmi závažná, a myslím si, že je nutné o ní diskutovat.
Druhá má připomínka se týká samotného návrhu. Já zde nechci zpochybňovat, že to, co bylo navrženo, je jednou z forem, jak problém vzniklý v trestním řádě odstranit. Ale sami navrhovatelé píší v důvodové zprávě, že existují dvě varianty, jak lze problém řešit. Předkládají nám jednu variantu a v zásadě o té druhé variantě, proč není užita, se dále nehovoří. Toto je též důvod, proč si myslím, dámy a pánové, že by sněmovní tisk měl být projednán na ústavněprávním výboru, mělo by být řečeno, proč byla vybrána jedna z variant a zda navrhovatelé činili určitou analýzu § 146 odst. 2 v té rovině, zda do budoucna nehrozí podobné rozhodnutí Ústavního soudu u jiných typů usnesení, protože v tomto případě se jednalo pouze o usnesení o pořádkové pokutě.
Dámy a pánové, jinými slovy, byť souhlasím s tím, co předložili navrhovatelé, mám s tímto návrhem spojenu řadu otázek, a to otázek takových, které, jak jsem řekl, mají dopad do ústavněprávní roviny. Proto si myslím, že je nutné a vhodné, aby daný návrh byl projednán ústavněprávním výborem. Na druhou stranu respektuji, že v tuto chvíli, řečeno laicky, nás tlačí čas, že od 1. října může nastat chaos v našem trestním řízení, protože byť malá, ale zcela zásadní část trestního řádu může přestat platit. Proto si myslím, že je vhodné, a osobně podpořím zkrácení lhůt tak, abychom se aspoň pokusili přijmout tuto novelu do 1. října, abychom tak minimalizovali škody, které by mohly nastat.
Ale přesto je nutné říci, že problémem na počátku je to, že tento návrh projednáváme se zpožděním třičtvrtě roku, a kdybychom ho projednávali na jaře, mohli jsme ho projednat ve spojení s jinými aspekty, které se týkají opravných prostředků proti usnesení orgánů činných v trestním řízení. Myslím si, že by to mohlo být kvalitnější, že by celý proces mohl být méně zatížen rychlostí, ve které musí být realizován. A myslím si, že by to mělo určitě pozitivní dopad na kvalitu našeho trestního práva procesního.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Protože bylo vyhověno jednacímu řádu ve smyslu podání veta proti zkrácenému projednávání, budeme se držet standardního postupu. Probíhá rozprava. Nemám žádné přihlášky, takže se zdá, že mohu rozpravu ukončit.
Ptám se pana ministra, zdali hodlá vystoupit se závěrečným slovem. Je tomu tak.
***