(15.30 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Pro účely aplikace předmětného rozhodnutí se členské státy mají ve svých vzájemných vztazích vzdát výhrad učiněných v článku 13 Evropské úmluvy, ovšem to se České republiky netýká, neboť žádnou výhradu tehdy k článku 13 neučinila.
Pokud jde o výměnu trestních listů podle článku 22 Evropské úmluvy, podstatou návrhu rozhodnutí je zavedení průběžného zasílání trestních listů namísto zasílání hromadného jedenkrát ročně, jak je tomu dnes. Tím má být dosaženo toho, aby v domovském státě osoby byly dostupné co nejúplnější informace o její trestní minulosti. To může být významné z hlediska prevence kriminality, kdy např. osobě odsouzené pro násilný trestný čin ve Švédsku v České republice nebude vydán zbrojní pas, neboť bude snazší prokázat nedostatek bezúhonnosti, nebo osobě usvědčené ve Francii z pohlavního zneužívání nebude umožněna práce s dětmi v Belgii.
Zvláště významná je efektivní a rychlá výměna informací z trestních rejstříků pro účely aplikace zásady ne bis in idem, která má dnes již evropský rozměr. Je totiž nezbytné, aby existovalo místo, kam se orgány činné v trestním řízení mohou obrátit, aby zjistily, od kterých orgánů si mají vyžádat další informace, aby mohly posoudit, zda obviněný za provedený skutek byl již trestně stíhán někde jinde a popřípadě s jakým výsledkem. Tímto místem by měl být rejstřík trestů států, kde je osoba občanem, a právě projednávaným návrhem rozhodnutí Rady má být dosaženo jednak toho, aby tomuto rejstříku byly z ciziny zasílány informace o odsouzení osoby cizozemskými soudy, a jednak toho, aby tento rejstřík v krátké době odpověděl na žádost cizozemského orgánu o informace o trestní minulosti dané osoby. Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních sama totiž žádnou lhůtu pro vyřízení nestanoví. Projednávaný návrh k rozhodnutí nicméně nelze chápat jako snahu o nějakou změnu Evropské úmluvy, ale pouze o její doplnění a taková opatření, která lze realizovat bez změny právních předpisů.
V období od vypracování stanoviska pro Parlament, které vám bylo poskytnuto v listopadu loňského roku, nicméně došlo ohledně návrhu k tomuto rozhodnutí k poměrně rychlému vývoji, který ve svém důsledku znamená, že manévrovací a vyjednávací prostor, který členské státy měly, se zúžil na minimum. Především 2. prosince 2004 došlo na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci ke shodě ohledně článku 1 až 8 návrhu, tedy ohledně ustanovení samotného textu návrhu rozhodnutí. Diskuse nyní probíhá již pouze ohledně znění preambule návrhu rozhodnutí a ohledně podoby formuláře, který bude pro žádosti o informace z rejstříku trestu ve styku mezi ústředními orgány používán. Tyto otázky byly projednány jednak v pracovní skupině pro justiční spolupráci v trestních věcech, jednak ve výboru podle článku 36. Otázka znění preambule nicméně již byla v obou těchto orgánech uzavřena s tím, že bylo dosaženo pro všechny strany akceptovaného kompromisu.
Česká republika se v průběhu projednávání snažila udržet rozhodnutí v mezích daných článkem 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii, potažmo v mezích Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních. Domnívám se, že jsme v tomto ohledu byli převážně úspěšní. V zásadě by mělo být možné toto rozhodnutí v praxi aplikovat bez nezbytnosti změny příslušných zákonů, tedy pouze formou resortních předpisů a vnitřních opatření v rámci Ministerstva spravedlnosti a rejstříku trestů.
Podoba takového systému se právě krystalizuje, počátečním impulsem byla neformální jednání ministrů justice a vnitra na konci ledna 2005 v Lucemburku. Zde zazněly dvě hlavní představy o budoucí mezinárodní spolupráci na úrovni Evropské unie v oblasti právní pomoci v trestních věcech.
Za prvé se jedná o tzv. Evropský rejstřík trestů a zákazu činnosti, který preferuje Evropská komise na pozadí bílé knihy o výměně informací o odsouzeních a účinku takovýchto odsouzení v Evropské unii. Představa komise ve zkratce předvídá zřízení zvláštní instituce unie, která by sama vedla centrální evropský rejstřík, popř. modifikaci propojení národních databází prostřednictvím centrálního uzlu zpracovaného opět institucí unie. Alternativou k těmto vizím Evropské komise je společný projekt Francie, Španělska a Německa. Tyto státy hodlají vytvořit elektronickou síť národních trestních rejstříků. K němu se mezitím připojila rovněž Belgie. Těmito zeměmi předložený návrh předpokládá, že se reálným a proveditelným způsobem v poměrně blízkém časovém horizontu vytvoří fungující systém, který by umožnil přímou komunikaci na úrovni zapojených států při výměně dat z národních trestních rejstříků.
Na základě dosavadních odborných konzultací lze zřejmě předpokládat, že Česká republika bude podporovat myšlenku propojení národních trestních rejstříků při zachování stávajícího právního rámce daného Evropskou úmluvou o vzájemné pomoci ve věcech trestních a rovněž tak při zachování osvědčených národních systémů registrace. Jak již jsem uvedl, předpokládá se, že Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dospěje ke shodě nad celým textem rozhodnutí Rady o výměně informací získávaných z rejstříku trestů.
Dámy a pánové, věřím proto, že na základě výše uvedeného bude i vaše stanovisko pozitivní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Oznamuji, že výbor pro evropské záležitosti návrh rozhodnutí rady projednal, usnesení a stanovisko výboru je součástí předloženého sněmovního tisku 873-E.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Petr Nečas a aby nás informoval o tom, jak výbor projednal tuto materii, a zároveň přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Slovo má pan poslanec Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tedy zákon č. 282/2004 Sb., upravil v části 15A způsob projednávání záležitostí Evropské unie ve Sněmovně. Tato úprava má umožnit zapojení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky do přípravy legislativních návrhů a jiných právních aktů na úrovni Evropské unie.
V souladu s § 109a jednacího řádu Poslanecké sněmovny předložila vláda Sněmovně prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti návrh rozhodnutí Rady o výměně údajů z rejstříku trestů, sněmovní tisk 873-E. Výbor pro evropské záležitosti projednal tento návrh rozhodnutí na své 16. schůzi 20. ledna 2005 a v souladu s ustanovením § 109 písm. A3 bylo projednávání tohoto návrhu zařazeno na pořad 41. schůze Sněmovny. Jedná se o první případ, kdy tuto věc, která je součástí vytváření evropské legislativy v orgánech Evropské unie, projednává i Poslanecká sněmovna. To je tedy k výkladu procedury, kterou vlastně premiérově v tuto chvíli uplatňujeme.
Co se týká samotného návrhu, tady je třeba říci, že návrh má zlepšit fungování existujících mechanismů, které se týkají výměny údajů z národních rejstříků trestů, než bude mezi členskými státy zaveden počítačový systém výměny údajů odsouzených v trestních věcech. Návrh se zaměřuje na zkvalitnění procesu výměny informací z trestních rejstříků prováděné na základě článku 13 a článku 22 příslušné Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 1959. Tady je třeba podotknout, že tento původní návrh úmluvy počítal s tím, že tyto údaje jsou vyměňovány jednou ročně.
Nový návrh rozhodnutí Rady umožňuje v podstatě průběžný režim, to znamená podle výsledného návrhu v horizontu na dožádání deseti dnů o poskytnutí příslušného údaje. Tento návrh doznal celé řady změn v průběhu projednávání a doznal i změn v průběhu mezi jednáním výboru pro evropské záležitosti a jednáním pléna Poslanecké sněmovny. Některé změny byly velmi zásadní. Chtěl bych připomenout, že proti návrhu, který byl předložen do výboru pro evropské záležitosti, z návrhu, který je v současné době v jednání, vypadly celé články, konkrétně článek 1 tohoto rozhodnutí Rady. Došlo k celé řadě reformulací i u zbývajících článků.
V této souvislosti je velmi nezbytné podotknout, že tato věc vypadá na první pohled jako věc poměrně jednoduchá, nekomplikovaná a velmi přínosná.
***