(15.10 hodin)
(pokračuje Mlynář)

Tento orgán byl obsazen různě politicky jednou tak, podruhé tak, pokaždé to přináší problémy. Podle mého názoru je čas přemýšlet o tom, zda Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemá být zrušena, její část práce, která souvisí s technologiemi, včleněna do Českého telekomunikačního úřadu a ta část, která souvisí s regulací obsahu a toho, kdo a co smí vysílat, aby byla svěřena do působnosti nějakého jiného orgánu. Podle mého názoru to může být klidně orgán, který je přímo napojen na Poslaneckou sněmovnu, ale aby byla rozdělena problematika technická a problematika politická. To je podle mého soudu základní bod toho problému - koncepční, protože dokud se tak nestane, bude rada vždy volena na základě politického klíče a vždy v ní budou zasedat lidé, jejichž odborná kapacita v oblasti technické nebude dostačovat tomu úkolu, který je na ně kladen.

Já bych se tady chtěl také ještě přihlásit k tomu, co zde bylo řečeno několika mými předřečníky, totiž že proces digitalizace není možné v České republice nastartovat a zdárně rozvíjet bez spolupráce s komerčními televizemi. Ten důvod není politický, že bych měl rád komerční televize. Ten důvod učinila minulá Poslanecká sněmovna tím, že umožnila televizi Nova a televizi Prima prodloužit jejich licence do roku 2017. Tím je dáno, že tyto licence platí, a každý proces přechodu na digitální televizní vysílání musí tudíž být činěn ve spolupráci a v koordinaci s držiteli těchto licencí, jinak se Česká republika dostane zcela jistě do procesu dalších soudních sporů a arbitráží.

Je to velmi důležitý bod, protože v úterý tady budete hlasovat o zákonu o elektronických komunikacích a povedeme zde dlouhou debatu, předpokládám, že dlouhou, na téma, zda cesta k zahájení digitalizace vede spíše přes podporu veřejnoprávního multiplexu jako první krok, a teprve následné řešení postavení komerčních televizí, jak to schvaluje a stanoví sněmovní verze zákona o elektronických komunikacích, nebo zda proces digitalizace bude zahájen z druhé strany, tedy především dohodou s komerčními televizemi, které získají také svoje postavení v digitálních multiplexech, a tím se otevře prostor pro to, aby mohly vracet analogové frekvence a licence, které jsou potřebné pro rozvoj digitálního multiplexu. Není to rozhodování jednoduché ani černobílé. Já bych byl jenom velmi rád, aby se hlasování neřídilo tím, kdo má rád Českou televizi, nebo nemá rád Českou televizi, kdo má rád televizi Nova, nebo nemá rád televizi Nova.

To rozhodnutí musíme nějakým způsobem učinit. A to, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle mého názoru dělá špatně ve svém postupu, je skutečně to, že nečeká na toto rozhodnutí. Proces výběru udělení licencí, tak jak byl radou nastartován, totiž v tuto chvíli vede k tomu, že jsou z něj komerční televize nechci říci vyřazeny, ale jsou v tuto chvíli vyřazovány, a to je proces, který podle mého soudu není správný, protože povede k tomu, že se celý proces, již tak nepřehledný, ještě dále zkomplikuje. Rada je ovšem kolektivním orgánem a velmi těžko se s ní vyjednává o jakékoliv koncepci, protože o každém jejím rozhodnutí se hlasuje v kolektivním orgánu aktuální většinou přítomných.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. O slovo se hlásí pan poslanec Pleva.

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já vás nebudu dlouho zdržovat. Jen bych chtěl krátce reagovat na vystoupení kolegyně Levé, která se dopustila několika nepřesností.

Podle mě nejzávažnější nepřesnost v jejím vystoupení byla ta, že zde vznikly nové technické prostředky a správní orgány byly povinny konat, to znamená udělit tyto technické prostředky k vysílání. Multiplexy A a B i multiplex C jednak nejsou celoplošné, což by bylo nepodstatné, ale především to nejsou trvalé multiplexy. Jsou to pouze experimentální multiplexy, a definitivní multiplexy budou zkoordinovány až po regionální koordinační konferenci, která bude v roce 2006, kdy budou mít i okolní státy definitivně zkoordinovány své multiplexy. Pak bude mít Česká republika k dispozici šest celoplošných multiplexů. Teprve tehdy vznikne možnost na tyto technické prostředky udělovat nějaké definitivní licence, protože licence, jak známo, pro televizi je 12 let, což je doba rozhodně delší než dva roky, pokud ještě umím počítat.

Další věc, která je velmi důležitá - a prosím, abyste mi věnovali tu chvilku pozornosti. Nemůžeme přece připustit, aby správní orgány v této republice determinovaly, jak má Poslanecká sněmovna jako legislativní suverén přijmout zákon. Ve světě existuje několik modelů udělování licencí k digitálnímu vysílání. Pro příklad jenom dva základní: je možné udělovat buď celý multiplex, to znamená celý datový tok jednomu vlastníkovi, nebo je možné udělovat jednotlivé pozice v multiplexu, které jsou charakterizovány šířkou datového toku. Avšak o těchto dvou možnostech se musí rozhodnout Poslanecká sněmovna sama. Nemůže toto její rozhodnutí být předem determinováno rozhodnutím správního orgánu. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo rozhodnutí v obecné rozpravě. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Skopal.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji panu poslanci Plevovi, který zcela jasně sdělil, o co jde, že v rámci digitálního vysílání opravdu se v současné době nacházíme v určitém přechodném období, protože až v roce 2007 se bude rozhodovat o dlouhodobějším, já nechci říci přidělení, ale prostě možnosti vysílání v určitých kmitočtech, v určitých frekvencích, kdy potom můžeme říci, tak jak máme v současné době analog, jak nám bude fungovat digitální vysílání, i když problém je, protože my se musíme domluvit, nebo měli bychom se domluvit, a ne my, ale rada, s komerčními televizemi, které mají tyto frekvence dnes přidělené na analogové vysílání. Pokud se s nimi nedomluvíme, tak nejsme schopni těch šest multiplexů vlastně mít. Myslím si, že je zájmem, aby tady nedošlo ke zbytečnému sporu, že teď honem vytvoříme veřejnoprávní multiplex a zablokujeme si ten zbytek, že spíše se dohodneme na tom, že koordinovaně prostě vytvoříme takový systém, který by vyhovoval dnes jak veřejnoprávní televizi a rozhlasu, protože já jsem tady pro to - a víte, že i na komisi pro sdělovací prostředky zcela jasně řekly komerční televize, že mají zájem na tom, aby byl veřejnoprávní multiplex. Proč ho chtějí? Samozřejmě proto, že jim to snižuje konkurenci. Čím více bude veřejnoprávních televizí, když to takto řeknu, pro ně, tak tím je to lepší, tím menší konkurenci do budoucna mají a tím větší balík v rámci reklamy si mohou rozdělit mezi sebou. To prostě se mi zdá, že spousta kolegů nechápe a pořád si myslí, že komerční televize dělají všechno pro to, aby veřejnoprávní multiplex nebyl. Ony budou dělat všechno pro to, aby byl, protože jim to snižuje konkurenční prostředí a jenom jim to do budoucna bude pomáhat.

Myslím, že to nepochopila ani rada, což je velká smůla a což si myslím, že by bylo dobré, kdyby nám to radní vysvětlili a zcela jasně nám řekli, jak si to představují oni a jakým systémem to chtějí řešit.

Vrátíme se k tomu i v úterý, kdy bude vrácen ze Senátu zákon o elektronických komunikacích, kdy rovněž budeme řešit podobný problém, veřejnoprávní multiplex a přístup k překlopení analogového vysílání na digitální vysílání u komerčních televizí. Myslím si, že diskuse bude hodně plodná a rychlá.

Já si myslím, že zde bylo již dost řečeno - a teď vidím, že přichází předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, takže možná nám i na některé záležitosti odpoví. Opravdu bude potřeba se k tomuto tématu, například ve zprávě rady, kterou nám bude předkládat, ještě jednou vrátit. Děkuji.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP