(16.40 hodin)
Poslanec Ladislav Mlčák: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, trestní zákon umožňuje soudu regulovat výměru trestu ve prospěch obžalovaného, pokud přispěl k objasňování trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení. Bylo to tady již konstatováno. Víme rovněž, že v našem právním řádu schází institut, který by dostatečně motivoval osoby zločinného spolčení nebo organizovaných skupin k tomu, aby skutečně začaly spolupracovat s příslušnými orgány trestního řízení a v podstatě pravdivě vypovídaly.
Po obsáhlé konzultaci této právní úpravy s odborníky, mám tím na mysli soudce, státní zástupce, policisty České republiky, je vysloven souhlas s přijetím, je kladně přijímána z důvodů uvedených jak v důvodové zprávě, tak v obsáhlém zdůvodnění předkladatele kolegy Turka. Bude záležet na erudici, na zkušenostech státního zástupce, protože prokázat organizovaný zločin je velmi složité a obtížné. Bude složité posuzovat, jestli doznání a spolupráce je upřímná a pravdivá, nebo na druhé straně zda se kajícník chce dostat takzvaně pouze z kola ven. I když přípravné řízení u závažných trestných činů může trvat i několik let, vyjde často spousta věcí najevo až při řízení před soudem.
Tato úprava stojí rozhodně za projednání a v komplexu s dalšími existujícími instituty by měla prokázat zlepšení boje s organizovaným zločinem, protože je také obvyklá v řadě jiných zemí, jak bylo konstatováno.
Chtěl jsem reagovat na vystoupení předkladatele pana Turka, ale předsedkyně ústavněprávního výboru už v podstatě odpověděla.
Na závěr doporučuji propustit tuto předloženou novelu zákona do druhého čtení, projednat ji v ústavněprávním výboru a myslím si, že nic nebrání tomu, aby byla projednávána společně s tiskem 744, resp. 746. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Mlčákovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zdeněk Jičínský. Připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, určité nové instituty, které se zavádějí nebo doporučují zavádět v našem trestním právu ať již hmotném nebo procesním, jsou předmětem sporů, diskusí a názory na to, zda je to dobře, nebo ne, se velmi liší. Je tomu tak i v tomto případě. A já jsem vždy, když jsem se vyslovoval k otázkám trestního práva, vycházel z toho, že otázky trestního práva nejsou z hlediska obsahového - mohou tak být z hlediska procesního - předmětem sporu mezi momentální vládní koalicí a opozicí, ať se to třeba po volbách vymění, nebo ne. Jsou to prostě otázky věcné, kde je třeba hledat konsensus, samozřejmě s tím, že o tom, jaký bude závěr, rozhoduje politická vůle, protože nejsou jednoznačné odpovědi na tyto problémy, které jsou svým způsobem odrazem potíží boje proti kriminalitě ve všech vyspělých zemích našeho civilizačního okruhu.
Promiňte, že tady uvádím tento obecnější úvod. Je to proto, že jakkoli tuto předlohu podali moji straničtí kolegové, tak já v tomto ohledu nejsem tak jednoznačně stoupencem tohoto názoru, mám o tom jisté pochybnosti a možná na rozdíl od kolegy Bendy, který třeba je větším stoupencem sbližování anglosaského práva trestního s kontinentálním, já uznávám, že určité instituty anglosaského práva do kontinentálního pronikají, ale vždy budu velmi vážit, zda ten nebo onen institut, který zasahuje nejen do určitých právních úprav, ale i právních tradic - to je nejen právní myšlení, ale i způsoby fungování orgánů a podobně - je nebo není účelný.
A jsou tu i momenty další. Nedávno vyšel článek podle mého soudu jednoho z nejlepších našich advokátů v oblasti trestního práva dr. Lžičaře, který upozorňoval na vážné problémy se zavedením tohoto institutu. Chci říci, že vedle obecné výhrady, kterou jsem řekl ve vztahu k přijímání institutů anglosaského práva, především v tomto ohledu amerických zkušeností, které tu byly pozitivně hodnoceny, jsou tady i jiné momenty, které po mém soudu musíme brát v úvahu. Kriminalita v rámci USA je kriminalita samozřejmě ve velkých aglomeracích, ale v obrovské zemi. Česká republika je malá země. I toto jsou zkušenosti, které je třeba brát v úvahu při tom, jak se ty nebo ony instituty mohou do právního řádu této země inkorporovat a jakou mohou mít praktickou pozitivní účinnost.
K procedurálním problémům se vyslovila i paní místopředsedkyně výboru. Já o těchto problémech nechci hovořit příliš podrobně, ale chci upozornit na to, že při určitých snahách o to, abychom do našeho právního řádu a v této oblasti do trestního práva zaváděli nové instituty, není opravdu vhodné je zavádět per partes, ale je vhodné o těchto věcech uvažovat trochu v širších souvislostech, abychom pak nebyli zklamáni z toho, že určité věci nám nepůsobí tak, jak se zdálo, že působit budou, protože s nimi byly po mém soudu vzbuzovány neoprávněné iluze, které kdyby se věc posuzovala střízlivěji a komplexněji, by asi nevznikly.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Posledním přihlášeným do rozpravy je pro tuto chvíli pan poslanec Jiří Pospíšil. Má slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já (navážu?) na svého předřečníka, pana profesora. Přiznám se, ač mě označil za většího příznivce anglosaského práva, že i já mám určité pochybnosti o předloženém návrhu. Myslím si, že budeme muset velmi pozorně diskutovat o všech aspektech, které předložený návrh obsahuje.
V diskusi příliš nezaznělo to, že v zásadě pokud projednáváme takovýto návrh, diskutujeme o střetu dvou základních principů. Principu jednoho, který říká, "ten, kdo spáchá nějakou trestnou činnost, vždycky musí být potrestán" - princip legality; a principu druhého, který říká: "za určitých okolností je možné tento princip legality oslabit, pokud na druhé straně pomyslných vah bude posílení efektivity trestního řízení, resp. toho, že zločinná spolčení, organizované skupiny atd. budou více postiženy".
Já říkám, že oba přístupy jsou legitimní, ale jde o to, najít nějaký modus vivendi, protože, přiznám se, mám určitý problém s tím, nechat člověka, který spáchá nějaký trestný čin, bez trestu. Toto bych však chtěl nechat na právně filozofické diskusi na ústavněprávním výboru.
Já se chci zeptat zástupce navrhovatelů na jednu věc, která je uváděna v důvodové zprávě. Již platné trestní právo v tuto chvíli zná určité instrumenty, které (lze využít?) u možných osob, které spolupracují s orgány činnými v trestním řízení, uložit řekněme minimálně mírnější trest, přičemž v důvodové zprávě je napsáno, že "trestní zákon obsahuje v současné době některé prvky motivující ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, tyto však nejsou dostatečné, neboť stíhané osoby nemají jistotu, zda jejich ochotu ke spolupráci soud vezme v potaz při rozhodování o trestu" atd. Já bych chtěl poprosit navrhovatele, když navrhují takto razantní a podle mého názoru výraznou změnu, byť rozsahem nepříliš velkou, co se týče trestního procesu, zda jsou nějaké analýzy nebo nějaká jasnější fakta, která říkají, že současný platný právní stav je nedostačující, že je opravdu třeba přistoupit k takovéto změně. Myslím si totiž, že bychom měli k takové změně přistoupit opravdu na základě nějakých analýz, ne pouze na základě pocitu a toho, zda pro někoho je efektivita na prvním místě a pro někoho jiného legalita, to znamená postižení pachatele ve všech případech.
Myslím, že o tom budeme diskutovat na ústavněprávního výboru v rámci projednávání trestního zákoníku. Podrobná rozprava se povede v prvním březnovém týdnu na výjezdním zasedání v Kroměříži, a jak řekla paní předsedkyně, ústavněprávní výbor velmi konsensuálně a podrobně a podle mého názoru velmi pečlivě projednává předložený sněmovní tisk, tudíž je na navrhovatelích, aby se případně našeho jednání zúčastnili a tuto věc tam s námi prodiskutovali. Prosím o odpověď na otázky. Děkuji.
***