(18.00 hodin)
(pokračuje Kupčová)
A nyní zahajuji podrobnou rozpravu nejprve k tisku 653 (bod č. 129). Nyní k tisku 653 poprosím pana zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení, o kterém bude Poslanecká sněmovna hlasovat.
Poslanec Vladimír Čada: Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Výroční zprávou o činnosti České tiskové kanceláře v roce 2003 uvedenou v tisku 653."
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. O tomto usnesení budeme hlasovat. Hlásí se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Myslím, že nelze vyslovovat souhlas, ale je třeba, abychom zprávu schválili či neschválili.
Ale chtěl jsem ještě upozornit, že jsme přece schválili spojenou rozpravu, tak je třeba druhý bod otevřít, provést rozpravy a potom hlasovat ke každému bodu zvlášť.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ne, to už ale, pane poslanče, proběhlo, všeobecná rozprava byla otevřena jako sloučená, ale nikdo se do ní nepřihlásil...
Poslanec Karel Vymětal: Nebyla přednesena úvodní slova.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Úvodní slova byla přednesena. Ale je zde námitka pana poslance Karla Vymětala, že by měla být jiná formulace v usnesení, to znamená, že Poslanecká sněmovna zprávu schvaluje.
O slovo se hlásí zpravodaj pan poslanec Vladimír Čada, prosím.
Poslanec Vladimír Čada: Doporučuji tedy Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje Výroční zprávu o činnosti České tiskové kanceláře v roce 2003 uvedenou v tisku 653."
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Uzavírám podrobnou rozpravu k tisku 653 a budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak ho pan zpravodaj přednesl.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 142 z přítomných 80 poslanců pro návrh hlasovalo 72, proti nikdo. Tento návrh usnesení byl přijat.
Nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu k tisku 763 (bod č. 130). Prosím pana zpravodaje.
Poslanec Vladimír Čada: Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje Výroční zprávu o hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2003 uvedenou v tisku 763."
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy k tisku 763. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu tedy končím a přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak ho přednesl pan zpravodaj? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 143 z přítomných 79 poslanců pro návrh hlasovalo 65, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Končím projednávání bodů 129 a 130.
Přistoupíme k projednávání bodu
131.
Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2003
/sněmovní tisk 762/
Předloženou výroční zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 762/1 a 762/2.
Prosím zpravodajku výboru paní poslankyni Taťánu Fischerovou, aby nás o jednání výboru informovala a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na své 34. schůzi dne 30. září 2004 projednal Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2003 a navrhuje Sněmovně, aby s touto zprávou vyslovila souhlas.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky pan poslanec Miloš Patera, ale zastoupí ho pan poslanec Petr Pleva. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky taktéž neshledala žádné vážnější závady na hospodaření Českého rozhlasu a doporučuje Poslanecké sněmovně tuto zprávu schválit.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Zbyňka Novotného, kterému tímto uděluji slovo.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Přes přetrvávající tendenci k jisté epičnosti lze ve Výroční zprávě o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2003 nalézt snahy korektně vysvětlit a zhodnotit ekonomickou situaci Českého rozhlasu. Zpráva je však tentokrát mnohem přehlednější i věcnější. Také v tomto případě však nezbude zřejmě nic jiného, než vzít zprávu na vědomí jako východisko k dalším krokům ohledně vysílání veřejné služby jak rozhlasu, tak televize.
A nyní dovolte několik konkrétních poznámek.
Kapitola II/5 - Celkové zhodnocení hospodářského roku. Český rozhlas hospodařil se ziskem 29,1 mil. Kč. Zisk z provozu 29,1 mil. Kč plus 112,7 mil. Kč (oprava budovy Vinohradská z rezervy). Účetní zisk od roku 1998 až 2003 vykazuje stále snižující se trend. Podle zprávy je důvodem zejména neschválení novely o poplatcích. Zpráva také upozorňuje na zvýšení DPH vládou, které bude mít dopad na hospodaření Českého rozhlasu v roce 2004. Nově vzniklé náklady jako důsledek DPH spolu s nezvýšením poplatků budou mít podle zprávy za následek čerpání financí z rezervy a zastavení dalšího rozvoje. Toto vše je uváděno na str. 9.
Základní ukazatele hospodaření za rok 2003. Podle zprávy hrozila v důsledku špatného vývoje příjmů z rozhlasových poplatků v roce 2002 ztráta, a proto byla učiněna úsporná opatření uvnitř rozhlasu, avšak a zejména byl revidován systém evidence poplatníků a vymáhání dlužných poplatků. Změna systému vymáhání a nový evidenční systém přinesly dle zprávy nad očekávání vysoké příjmy. Oproti plánu na rok 2003 byly nakonec výnosy z poplatků vyšší o 19 mil. Kč. V porovnání s rokem 2002 došlo ke zvýšení o 24 mil. Kč. Toto se konstatuje ve zprávě - viz str. 10.
Zde se jasně nabízí srovnání s Českou televizí a otázka, jaké nástroje, které Česká televize nemá, nalezl Český rozhlas k výběru poplatků a evidenci poplatníků.
Dále reklama a sponzoring v ekonomice Českého rozhlasu. Z tabulky na str. 32 a 33 vyplývá, že ani Český rozhlas nenaplnil výnosy z reklamy dle rozpočtu, přičemž pochopitelně splnění plánu je u každé stanice jiné. Nejméně reklamy má stanice Vysočina, potom následují Pardubice, Vltava, nejvíce pak Radiožurnál - 96 %, Plzeň 93 %, Olomouc 86 %. Zpráva označuje prodej reklamy stanic Českého rozhlasu za věc složitou, což bezesporu je, a prodej 35 % Vltavy lze považovat za úspěch. Přesto nebyl rozpočet naplněn o 1,6 mil. Kč. Na straně 33 je uvedeno, že naopak byly vysoce překročeny výnosy ze sponzoringu o 17,8 mil. Kč. Celkem sponzoring činil 119,5 mil. Kč.
Z výše uvedeného vyplývá: Rozhlas umí buď lépe hospodařit, nebo umí lépe rozpočtovat, nebo umí rozpočet lépe naplňovat a nacházet jiné cesty k příjmům, například vysoký sponzoring, i když, jak uvádí, je to velice "složité".
Nyní se ještě vyjádřím k výroku auditora. Dle výroku auditora je účetnictví věrným obrazem hospodaření a není uvedena výhrada.
A ještě si dovolím poznámky ke dvěma dílčím věcem.
Protože hospodaření Českého rozhlasu skončilo ziskem, není nutno podle mého soudu zabývat se jednotlivými účetními operacemi, výplatou pojistného za povodně, investicemi, majetkem, atd.
***