(18.40 hodin)
(pokračuje Turek)
Možná to ani pan poslanec neví, v tuto chvíli existuje iniciovaná skupina na Ministerstvu obrany a na Ministerstvu práce, aby se nám podařilo spolu s dalšími poslanci tento návrh dát do souladu, protože máme na paměti to, že se blíží šedesáté výročí konce druhé světové války, a já si myslím, že je naší morální povinností, abychom nějakým způsobem vyřešili a upravili náležitosti, které právem náleží účastníků národního boje za osvobození.
Děkuji za pozornost a věřím, že se ve výborech aktivněji zapojíme do spolupráce. Vzhledem k tomu, že materie náleží i do zprávy resortu Ministerstva obrany, myslím, že by měl být tento návrh projednáván i ve výboru pro obranu a bezpečnost, jehož je pan předkladatel předsedou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Jitka Gruntová.
Poslankyně Jitka Gruntová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, projednávaný návrh pana poslance Vidíma předpokládá, jak už bylo řečeno, nahrazení současného systému výhod poskytovaných některým účastníkům národního odboje za osvobození v letech 1939 až 1945 a vdovám po těchto účastnících zvláštním příspěvkem k důchodu ve výši 500 až 2 500 Kč měsíčně. Jak už bylo konstatováno, vláda ve svém stanovisku vyjádřila nesouhlas, protože považuje předložený návrh zákona za nesystémový s ohledem na některé skutečnosti.
Já osobně souhlasím s tím, že dosavadní výhody účastníků odboje a nositelů osvědčení podle zákona 255/1946 Sb. nejsou vázány na pobírání důchodu, navrhovaný příspěvek není dávkou důchodového pojištění, a tudíž jeho zařazení do důchodového systému by jej narušovalo. Návrh ovšem považuji za nesystémový také proto, že stejné výhody, které náležejí účastníkům odboje za druhé světové války, byly zákonem č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, podle jeho § 29 přiznány rovněž občanům, kteří byli účastníky rehabilitace podle zákona 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., a jimž bylo rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zrušeno, a rovněž těm, kteří byli účastníky rehabilitace podle § 22 písm. c), zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci. Návrh kolegy Vidíma dosavadní výhody přiznané účastníkům odboje a osobám rehabilitovaným mění na finanční příspěvky pouze pro jednu skupinu dotčených osob. Navržený zákon proto měl být koncipován tak, aby finanční příspěvky k důchodu byly vypláceny oběma skupinám, tedy všem, kteří dosud požívají výhody ve stejném rozsahu.
Tuto nesystémovost by mohl nahradit komplexní pozměňovací návrh, kterým by se odstranily i některé další nedostatky, z nichž jeden vidím například v § 1 odst. 1 písm. b), kterým je občanskému sdružení uložena pravomoc podílet se na úkolech státu, když kromě Ministerstva obrany je Sdružení českého národního povstání oprávněno k vydání potvrzení o účasti občana na povstání v květnu 1945.
Postrádám zde také časové vymezení událostí označených jako povstání v květnu 1945. Konkrétně by mělo být stanoveno, že se jedná např. o období od 30. dubna 1945 do 12. května 1945.
Problém vidím i v tom, že nejsou stanoveny podmínky, které musí být pro vydání potvrzení o účasti v květnovém povstání splněny. Bude za účastníka povstání považován jen ten, kdo se zúčastnil bojů se zbraní, kdo konal zdravotní a zásobovací službu v souvislosti s bojovými akcemi či se podílel na zpravodajské činnosti, nebo jím bude i ten, kdo pomáhal stavět barikády?
Rovněž znění § 6 odst. 2, odkazující řízení o žádosti účastníka odboje na použití obecných předpisů o správním řízení, by v případě schválení stávajícího textu bylo v praxi problémem, co se týká dodržení lhůt, protože rozhodnutí musí předcházet ověřování skutečností uvedených v žádosti o příspěvek, které v některých případech může být složité a časově velmi náročné.
Nedostatky předloženého návrhu zákona nepovažuji za neřešitelné a domnívám se, že je lze odstranit např. komplexním pozměňovacím návrhem.
Podotýkám, že pokud návrh nebude přijat, stát by měl každopádně zajistit, aby i dosavadní výhody byly zabezpečovány státním orgánem, protože dosavadní praxe, kdy administrativně vše vyřizují okresní sekretariáty Českého svazu bojovníků za svobodu, kterých je ještě 76, je problematická, a jak již zde uvedl pan kolega Vidím, je závislá na dobrovolných pracovnících, jejichž věk je přes 80 let.
Již dříve Český svaz bojovníků za svobodu jednal s tehdejším ministrem práce a sociálních věcí Vladimírem Špidlou, který naši předsedkyni svazu Andělu Dvořákovou informoval, že administrativa v této oblasti přejde na krajské úřady, jakmile bude provedena reforma veřejné správy. Nestalo se tak a vše zůstalo na Českém svazu bojovníků za svobodu, jehož členům pochopitelně ubývají a docházejí síly. Zavedení navrženého příspěvku by ušetřilo prostředky, které bude muset v krátké budoucnosti nutně nést některý státní orgán pro zajištění agendy vydávání průkazů a ročních známek do průkazů na bezplatnou dopravu, potvrzování splnění podmínek pro telefonní výhody, pro poskytování příspěvku na lázeňskou léčbu i rehabilitační a rekreační pobyty odbojářů. Během dvou až tří let to většina okresních výborů Českého svazu bojovníků za svobodu nebude schopna vlastními silami realizovat. Podobný problém zřejmě bude mít i Konfederace politických vězňů. Paušální výplata příspěvků nahrazující současný systém výhod by pro obě skupiny dotčených osob tento problém vyřešila.
Vážené kolegyně a kolegové, předložený návrh pana poslance Vidíma podporuji, a to nejen proto, že jsem členkou Českého svazu bojovníků za svobodu. V té souvislosti podotýkám, že se mě nedotýkají žádné z výhod dosavadních ani v návrhu obsažených. Moje podpora vychází z hlubokého přesvědčení, že je naší morální povinností zajistit klidné stáří těm, díky kterým jsme zde a mluvíme česky.
Věřím, že návrh zákona předložený jako sněmovní tisk 740 propustíme do druhého čtení. Za podporu vám děkuji, a to i jménem členů Českého svazu bojovníků za svobodu. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Gruntové. Ptám se, kdo další má zájem vystoupit v rozpravě.
***