(Jednání pokračovalo ve 14.33 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, polední pauza skončila, takže můžeme zahájit odpolední část našeho dnešního jednání.
Jen technickou poznámku. Než přistoupíme k prvnímu bodu, chtěla bych vám, zejména zpravodajům jednotlivých poslaneckých klubů, říci, že ihned poté, co projednáme přednostně zařazený bod č. 40, prvé čtení, tisk 877, budeme pokračovat body zákonů ve druhém čtení, tj. body 5, 6, 7, 8, 9 a 10. Až tyto body skončí, bude zahájeno projednávání zákonů v prvém čtení. Tolik jen pro vaši informaci. Využila jsem chvíle, než se dostaví větší počet našich kolegů do jednací síně a než otevřu řádně zařazený bod.
Domnívám se, že teď už tak mohu učinit, a zahajuji tedy projednávání bodu číslo
40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
/sněmovní tisk 877/ - prvé čtení
Ráda bych vás upozornila, že v průvodním dopise předsedy vlády je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Odůvodnění takového návrhu musí ale být obsaženo v důvodové zprávě a to se nestalo. Tudíž podle tohoto paragrafu postupovat nemůžeme. Abych ale předešla zbytečně vzrušeným sporům, ráda bych upozornila, že zde mám k tomuto návrhu, tedy k jednání podle § 90 odst. 2, předloženo veto příslušného počtu poslanců, takže ani tak bychom podle tohoto zrychleného způsobu nemohli postupovat.
Proto tedy budeme postupovat podle normálního standardního způsobu a prosím, aby z pověření vlády tento bod uvedl místopředseda vlády ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Všechny ostatní kolegy žádám o klid, protože už se pan ministr ujme slova, abychom jej tedy všichni dobře slyšeli.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, budeme projednávat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jedná se o návrh novely, která by měla vnést jasno do praktického uplatňování § 13 tohoto zákona, který upravuje zákaz tzv. švarc-systému neboli zaměstnávání na živnostenský list.
Vládní návrh novely bychom měli posuzovat ze dvou hledisek. Měl by usnadnit uplatnění drobných řemeslníků a živnostníků v podnikatelském prostředí, zejména ve vztahu k malým a středním firmám, ale současně by tato novela měla vymezit míru uvolnění tzv. švarc-systému. V žádném případě by však neměla vést k úplné jeho legalizaci. Z návrhu nové právní úpravy by už mělo být jasné, že firmy mohou skutečně uzavřít obchodní vztahy nejen s firmami, které mají své zaměstnance, ale také se živnostníky, kteří nikoho nezaměstnávají. Nesmí se však jednat o zastřený nebo skrytý pracovněprávní vztah.
V praxi by to tedy znamenalo, že pokud se bude živnostník ve své činnosti chovat jako zaměstnanec, např. práci bude vykonávat podle pokynů objednatele, firmy, v jeho prostorách, s jeho materiálem, v určené pracovní době, na jeho výrobních prostředcích, strojích apod. bude se jednat o pracovněprávní poměr, čili tzv. švarc-systém.
Jen bych tu chtěl v této souvislosti upozornit, že "švarc" se píše česky, tedy s písmeny "š" a "c", že se nejedná o výraz "černý", ale o typ podle určitého podnikatele, který ve své době, počátkem devadesátých let tento systém zavedl. Není to tedy černý systém, ale systém podle dřívějšího podnikatele Švarce.
Pro názornost uvedu příklad. Pokladní v supermarketu, která vykonává tuto činnost na základě živnostenského listu jako OSVČ, zcela nepochybně plní pracovní úkoly, které vyplývají z pracovněprávního vztahu. Je to například určená pracovní doba, pravidelný výkon činnosti, pracoviště supermarketu, pracovní nástroje, odpovědnost supermarketu, využití energie zaměstnavatele atd. Navrhovaná změna § 13 považuje tento stav za vztah pracovněprávní, i když nebyl pracovněprávní vztah ujednán, ale zastřen. Supermarket by v tomto případě porušoval § 13 zákona o zaměstnanosti.
Mohu uvést opačný příklad. Občan, který má živnostenské oprávnění na práci s motorovou pilou, bude vyzván lesní správou, aby do určité doby zpracoval část lesního porostu. To je aktuální téma, protože těžba dřeva je dneska na programu dne. Vzhledem k tomu, že tento živnostník nebude pracovat v rámci určené pracovní doby, ale bude pracovat se svým pracovním nástrojem a na svou odpovědnost, nebude se jednat o zastřený pracovněprávní vztah, ale o zcela obvyklý obchodněprávní vztah. Ustanovení § 13 zákona firma ani řemeslník neporuší a nebude se jednat o švarc-systém.
Tento a další příklady mohou dokumentovat, že novelizace podle předloženého návrhu může zkvalitnit podnikatelské prostředí. Živnostníkům by se tak usnadnila jejich podnikatelská a obchodní pozice tím, že by mohli vykonávat své řemeslo podle živnostenského listu i bez zaměstnanců a mohli by si sjednávat obchodní smlouvy s jakoukoli firmou.
Možná že by někdo mohl namítnout, že výklad pojmu "zastřený pracovněprávní vztah" je pro praxi složitý. S podobnou právní úpravou se však setkáváme i v daňových zákonech. Zákon o správě daní a poplatků stanoví, že v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho. V tomto smyslu již běžně rozhodují finanční ředitelství a rozhodčí vyměřují daně.
***