(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kvapil, poté pan poslanec Vojíř.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážená vládo, já chci jen reagovat na pana poslance Vávru. Chtěl bych říci, že rozpočet, který projednáváme, je závazný. Není tomu tak, jak tvrdil on, že bude možné ho kdykoliv změnit. Změna, kterou navrhuje ve svém doprovodném usnesení výbor pro veřejnou správu, se týká pouze přesunů mezi jednotlivými položkami, a já se domnívám, že je správné, aby k tomu výbor pro veřejnou správu byl zmocněn. Přesuny jsou možné pouze za dvou podmínek, které nemusí platit souběžně, a to jestliže některá položka nebude čerpána v dostatečné výši dejme tomu v polovině roku, nebo nebude přijata příslušná legislativa, to znamená vládní nařízení, které se k té položce vztahuje.
Proto se domnívám, že rozpočet je možné podpořit tak, jak je navržen, přestože k jedné položce, a to 1,5 mld. Kč na tzv. manželské půjčky, výhrady mám. Je potřeba, abychom si byli vědomi - neznám číslo ke včerejšímu dni, ale do 24 hodin v úterý bylo podáno téměř 4000 žádostí o tuto půjčku ze Státního fondu rozvoje bydlení. Pro letošní rok je možné využít již stávajícího rozpočtu zhruba pro 1300 žadatelů a pro dalších 5000 je tedy v návrhu rozpočtu pro příští rok 1,5 mld. Kč. Považuji to za velmi málo.
Odpočátku jsem tvrdil, že bude nutné při této půjčce se obrátit na komerční ústavy a spíše dotovat úroky z úvěrů pro tento účel poskytovaných. A k tomu ovšem budou potřebné nemalé rozpočty ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu Fondu rozvoje bydlení, protože jednak se musejí dotovat úroky, to je pro první rok poměrně malá záležitost, jednak bude muset stát v každém případě poskytovat garance komerčním ústavům za poskytnuté půjčky. Jinak by se žadatelé dostali do velmi těžké situace, co se týká testování jejich příjmů atd. Rozhodně by byli v naprosto jiném režimu než ti, kteří o půjčku doposud požádali nebo požádají v nejbližších hodinách a dnech, protože více prostředků ve Státním fondu rozvoje bydlení zatím pro tento účel nebude.
Já bych chtěl říci, že je to problém vážný. Chtěl bych pana ministra požádat, aby jeho ministerstvo k řešení tohoto problému upnulo co nejrychleji všechny své síly, protože jinak se dostaneme do situace, kterou jsme zažili po roce 1997, kdy se podobným způsobem přijaly tzv. dvousettisícové půjčky, a po dvou letech bylo jejich poskytování zastaveno právě z důvodu nedostatku prostředků ve státním rozpočtu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kvapilovi. Slova se ujme pan poslanec Oldřich Vojíř, připraví se předseda výboru Radko Martínek.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já vždy, když se projednává rozpočet, ať už Státního fondu rozvoje bydlení, nebo Státního fondu dopravní infrastruktury, vystupuji opakovaně a snažím se opakovaně vyzvat touto formou spíše ministra financí než příslušné ministry k tomu, aby deklaroval alespoň více než závazně to, jakým způsobem budou tyto fondy financovány nejen v roce 2005, ale jak bude vypadat jejich případné financování v dalších letech a zda uvažuje o tom, jestli oba tyto fondy či jiné fondy, které snesou název "státní", naleznou svoji existenci, protože já jsem členem dozorčí rady Fondu národního majetku a vím dobře, že nastane-li v Poslanecké sněmovně shoda, tak Fond národního majetku může být zrušen ke konci roku 2005, a zbytek činnosti, která nebyla dokončena, s největší pravděpodobností přejde na Ministerstvo financí, případně možná na Ministerstvo životního prostředí. To je otázka likvidace, nebo důsledku starých ekologických zátěží. Nechci to předjímat, není to vyloučeno.
Já se musím pozastavit u jedné myšlenky, která podle mého názoru k meritu věci při projednávání rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení patří, a to je otázka, že na jedné straně vláda zjistila, že podporovat stavební spoření v míře, ve které bylo nastaveno, je nemožné, a to ne proto, že by snad možná nechtěla, ale protože výdaje byly velmi vysoké a protože prostředky byly užívány i na něco jiného než jen na koupi nemovitosti, ať už bytu, nebo domku, nebo pozemku, který by sloužil následně pro výstavbu bytové jednotky. Bylo to možné využít například na vybavení bytu, ale když jste nechtěli čerpat půjčku, mohli jste si tyto prostředky prostě vybrat a užít je tak, jak jste se rozhodli vy sami jako spořitelé.
Já tady cítím jistou diskrepanci, protože určitě zákonodárce, když zaváděl tento model podpory, měl bezesporu na mysli, aby takováto podpora sloužila primárně a prioritně k tomu, aby ten člověk si mohl zlepšit své bytové podmínky, ať už šlo o mladého člověka, který žádný byt nebo dům nemá, nebo o člověka, který sice byt nebo dům má, ale například jej potřebuje zrekonstruovat nebo zmodernizovat.
Na této stránce došlo k tomu, že vláda, nemýlím-li se teď, řekla, že sice tento systém zůstane v platnosti, ale že částka, kterou musíte spořit za rok, není už jen 18 tisíc, ale je 20 tisíc a že příspěvek, který k tomu můžete dostat, už není 4,5 tisíce z 18 tisíc, ale 3 tisíce z 20 tisíc. To znamená, že zjevně snížila tuto podporu a svým způsobem dala signál, že si do jisté míry nepřeje takový model, který je nastaven, ale nedodala k tomu to "b", neřekla například, že od jistého data platí, že chcete-li čerpat tuto státní podporu, musíte prostředky využít jen v nějakém sektoru, například na pořízení nemovitosti, ať už je jakákoliv, prostě k bydlení. Naopak přichází s modelem, který je doplňkový nebo jiný, a zavádí onen model, na který si možná většina z nás ještě pamatuje, a to bylo něco jako novomanželská půjčka, zjednodušeně řečeno. Novomanželská půjčka také sloužila tehdy víceméně možná spíše k vybavení nějakého bytu, protože koupit jste si v té době byt nemohli a na pořízení domku to nestačilo. Připadá mi, že prvky, které v tom vidím, jsou velmi podobné, ale nicméně platí, že chcete-li si dnes pořídit byt, záleží na lokalitě. Na Prahu je to hodně málo, a kdybych teď řekl, že jsem ze severních Čech, tak bych mohl říci, že například v severních Čechách to postačí.
***