(17.10 hodin)
(pokračuje Říman)
Ona neprošla proto, že nejenom poslanci opozice hlasovali nebo nehlasovali pro tento zákon. Nakonec ani v dobré víře nemohli. Protože jestliže v rámci hlasování o pozměňovacích návrzích prošly takové pozměňovací návrhy, které znamenaly, tak jak tady bylo upozorňováno, že sice strážník může vybírat pokuty v hotovosti, ale zároveň nesmí mít u sebe peníze v hotovosti, tak v dobré víře nešlo pro tento zákon rozumně hlasovat.
Myslím, že teď při druhém pokusu bychom se měli pokusit o to, abychom podobným nepříjemnostem a nesmyslům, které nikdo nechápe, snad kromě nás, předešli a abychom se pokusili dohodnout na tom, co v tomto zákoně je dobré, co může zlepšit situaci na silnicích a dálnicích a co naopak je možná příliš razantní, příliš jednostranné, prostě nevyhovující většinovému pohledu na věc.
Občanská demokratická strana předesílá tímto, že jsme připraveni tímto způsobem jednat se všemi parlamentními stranami o tomto zákoně, aby mohl spatřit světlo světa a mohl být posunut k dalšímu projednávání. Nicméně stále se domníváme, že platí to, co jsme řekli, a totiž to, že bezpečnost na silnicích je funkcí minimálně tří faktorů, nikoliv pouze jednoho - represivního. A to za prvé je funkcí kvalitní infrastruktury, za druhé kvalitního zákona o provozu, tedy oněch pravidel včetně přiměřené represe, a za třetí kvalitního výhledu dohledové služby, tedy služby dopravní policie.
Stále máme za to, že tato norma řeší pouze prostřední část, bod č. 2, to znamená pravidla provozu a pravidla represe. To, že otázku infrastruktury může řešit velmi obtížně, to nám je samozřejmě všem jasné. V této chvíli kvituji vystoupení ministra Šimonovského, který se o této záležitosti zmínil z titulu své exekutivní funkce s tím, že samozřejmě bude klást důraz na to, aby se infrastruktura zlepšovala, jakkoliv všichni víme, že to není otázka zítřka nebo příštího týdne. Ale chybí tady bod č. 3, to znamená provázání s výkonem oné dohledové a represivní činnosti. Stále jsme přesvědčeni o tom, a škoda, že tady ministr vnitra stále není, že tato novátorská opatření, která zákon navrhuje, by měla jít ruku v ruce možná také s novátorskými opatřeními na základě dohledu na výkon služby dopravní policie.
My jsme se při prvním pokusu pokusili navrhnout některá opatření. Nicméně jsme si vědomi toho, že gros těchto opatření leží v exekutivní části, nikoliv v legislativní části výkonu služby dopravní infrastruktury. Tady se setkáváme neustále s mlčením ze strany příslušného Ministerstva vnitra a ministra vnitra. Proto co se týče tohoto zákona, tak budeme navrhovat, abychom se dohodli na tom, že některé instituty, které návrh obsahuje a jejichž výkon je podle našeho mínění příliš založen na subjektivním posouzení dohledového orgánu, tedy policie, aby byly z návrhu vypuštěny.
Takovými vlajkovými loděmi, mohu-li to tak říci, tohoto vidění a tohoto návrhu jsou dva instituty. Prvním je onen bodový systém. Už jsem tady říkal minule, že bodový systém a priori neodsuzuji, ale nemohu souhlasit se zařazením právě přestupků do bodového systému, jejichž posouzení je opravdu velmi závislé na tom, jak to bude onen dozorový orgán dopravní policie vidět. Chceme navrhnout a chceme jednat o tom, aby z bodové tabulky byly vyškrtnuty přestupky, které jsou prostě založeny na posouzení.
Uvedu několik příkladů. Například přestupky, které souvisejí s alkoholem. V tom není žádný problém. Protože alkohol prostě jednoznačně doložit ano, nebo ne, požil, nepožil lze. Přestupky založené na řízení motorového vozidla bez osvědčení profesní způsobilosti, bez osvědčení o zdravotní způsobilosti, nezastavení na signál stůj, na červenou, nedodržení přípustné doby řízení u profesionálů, registr silničních vozidel atd. To všechno jsou řekl bych binární dopravní přestupky, které se buď reálně staly doložitelně, anebo prostě nestaly. V podstatě prostor pro takzvané uvážení policisty je minimální nebo nulový. Pakliže se jedná opravdu o vážné dopravní přestupky, a ty, které jsem vyjmenoval, mezi ně nepochybně patří, proč ne.
Pak je tady sada dopravních přestupků, která je ohodnocena také body, ale opravdu velmi záleží na tom, jakýma očima to dopravní policista vidí. Uvedu zase příklad. Vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu podle zvláštního právního předpisu tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky. Co to je - tak závažným způsobem? Pro někoho to může být nefungující levý zadní blinkr, pro někoho jiného to levý zadní blinkr být nemusí a může to být nefungují stěrač nebo sjeté pneumatiky. Subjektivita tohoto rozhodnutí je velmi silná. Nebo: Ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého. Zase posouzení, zda došlo skutečně k ohrožení, či nikoliv, je velmi subjektivní. Plus některé další přestupky, které nelze považovat za přestupky, které by vedly v drtivé většině případů k závažným dopravním nehodám, jako je třeba porušení povinnosti vyplývající ze značky Pěší zóna, kdy toto opatření se pro řadu zejména drobných živnostníků, kteří prostě musí vykonávat své povolání, může stát opravdu likvidační.
Takové případy, které - opakuji, aby nedošlo k mýlce, jak jsem byl kdesi, kdysi, kýmsi obviněn - tyto přestupky by neměly být nepokutovány nebo nesankcionovány vůbec. Musíme si uvědomit, že všechny tyto dopravní přestupky, na které se vztahují trestné body, zároveň jsou trestány pokutami tak jako dnes, a to pokutami, které rostou oproti dnešní situaci. To znamená, že tyto přestupky, například vjetí do pěší zóny, samozřejmě tam bude pokuta. To, že chceme, aby nebyly sankcionovány body, neznamená, že nebudou sankcionovány vůbec.
Tolik k bodovému systému. Myslím, že dělící čára, štěpící linie, jak jsem ji popsal, že to je jasné a že to může býti k dobru věci pro všechny, jak pro řidiče, tak koneckonců i pro dopravní policii, která nebude v pokušení nakládat s touto pravomocí podle vlastního subjektivního uvážení. Pokud by se bodový systém osvědčil, tak nikdo nevylučuje, že může být v budoucnosti rozšířen.
***