(18.40 hodin)

Poslanec Evžen Snítilý: Já si myslím, že bychom mohli hlasovat po ukončení obecné rozpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jiří Pospíšil.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k aktuální podobě předloženého návrhu, který v tuto chvíli projednáváme. Vystupuji k tomuto sněmovnímu tisku již počtvrté, pokaždé má tento sněmovní tisk jinou podobu, ovšem trend je jasný. Ten návrh je čím dál tím méně kvalitní. Mám obavu, že se na tento návrh dá vztáhnout ono české přirovnání "z bláta do louže".

Dámy a pánové, já zde nechci dlouho hovořit, pouze stručně okomentuji několik inovací či zlepšováků, které přináší usnesení hospodářského výboru. Chci obecně říci, že hospodářský výbor vypustil v § 1 výčet staveb, na které se ten zákon má vztahovat. Pravděpodobně se domníval, že tak vyslyší podněty z pléna, kdy někteří z nás říkali, že se nemůže týkat zákon konkrétních staveb, ale že by mělo jít o zákon, který se bude vztahovat na všechny druhové případy, na obecné typy staveb určitého charakteru, nikoli na konkrétně vymezené stavby. Ale bohužel konstrukce, která je zvolena v § 1, je podle mého názoru ještě horší než konstrukce, která byla obsažena v původní úpravě. Předložený návrh totiž dále není zákonem liniových staveb, tak jak jsme o tom uvažovali, není zákonem určitého druhu staveb, kde je třeba zohlednit určitá specifika. Je dál zákonem konkrétních staveb, ovšem s tím rozdílem, že tyto konkrétní stavby nevymezuje zákonodárce v zákoně, ale vymezuje je vláda skrze podzákonný předpis, skrze nařízení.

Dámy a pánové, považte, že rozsah užití zákona, okruh společenských vztahů, na které se zákon bude vztahovat, není dán zákonem samotným, ale podzákonným předpisem! To znamená, že okruh užití stanoví vláda. Dámy a pánové, chci upozornit, že takovýto způsob úpravy je více než nestandardní. Myslím si, že původně zvolená konstrukce, kdy zákonodárce, byť ne podle mě dobrým způsobem, vymezoval okruh společenských vztahů, na který se užije zákon, a to oním výčtem staveb, byl již kvalitnější než navržený způsob. My totiž víceméně dáváme vládě bianko šek, aby ona sama došla k závěru, na co všechno se takovýto právní předpis, takovýto zákon užije, a to takovýto zákon, který velmi výrazně zasahuje do procesních práv účastníků během správního řízení. Myslím, že takovouto úpravu bychom v demokratickém právním státě neměli přijmout.

Já jsem zde v rámci několika čtení konstatoval, že předložený zákon nereflektuje tu skutečnost, že máme v tuto chvíli dva správní řády - správní řád z roku 1967, který je platný a účinný, a pak nový správní řád, který je pouze platný a od 1. 1. 2006 bude též účinný. Správní řád z roku 1967 bude derogován. Hospodářský výbor na tuto námitku také reagoval podle mého názoru dosti nešťastným způsobem, a to tak, že v závěrečných ustanoveních konstatoval - mám na mysli účinnost, § 9 - že určitá v § 9 vyjmenovaná ustanovení budou platná pouze do konce roku 2005. Považte, dámy a pánové - my tedy přijímáme zákon, který obsahuje výrazné výjimky ze správního procesu, a tyto výjimky přijímáme pouze na dobu určitou, na několik měsíců. Myslím, že to je velmi nešťastné.

Vedle toho chci upozornit na fakt, že samotná aplikace § 9 přinese obrovské problémy. Ona totiž neřeší situaci, kdy určité správní řízení bude zahájeno podle tohoto zákona, o kterém dnes jednáme, a toto správní řízení nebude ukončeno do konce roku 2005. Není jasné z § 9, jak se potom bude postupovat, kdy část správního řízení proběhne do konce roku 2005 a správní řízení by mělo pokračovat v roce 2006, ale výrazná část tohoto speciálního zákona už nebude platit. Myslím, že to je, dámy a pánové, obrovský problém, který v aplikaci přinese jen a jen problémy.

Takže chci konstatovat, že má druhá námitka - existence dvou správních řádů - bohužel hospodářským výborem nebyla dostatečně zhojena, ba naopak došlo ke zkomplikování celé situace. A já upozorňuji, že nastanou obrovské aplikační problémy. (Značný hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: (Zvoní.) Kolegyně a kolegové, prosím, trochu se zklidněte. V 19 hodin ukončím dnešní jednání, takže už nám mnoho času nezbývá.

Prosím, pane poslanče, můžete pokračovat.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Dámy a pánové, další věc, na kterou chci upozornit, je to, že celý předložený text hospodářského výboru je vnitřně naprosto nesourodý. Vyvstává zde dojem, že to členové hospodářského výboru vůbec nečetli, protože v textu se opakují paragrafy. Chci poukázat na to, že např. § 2 odst. 1 je zcela totožný s § 3 odst. 1. Nevím, zda v tom je nějaký tajný úmysl, který mi není jasný, nebo zda došlo pouze k tomu, že to bohužel nikdo nečetl. Stejně tak § 2 odst. 4 upravuje stejnou otázku, neodkladný úkon, jako § 3 odst. 3. Bohužel trochu jiným způsobem. Já se tedy ptám navrhovatelů, podle čeho se bude vykládat otázka neodkladného úkonu. Podle § 2 odst. 4, nebo podle § 3 odst. 3? Anebo si má správní úřad vybrat?

Dámy a pánové, to je podle mě tak zásadní, nebojím se říci, šlendrián, že podle mého názoru nelze tento návrh brát jako seriózní podklad pro další jednání.

Vrcholem neprofesionality a neserióznosti je pak § 3 odst. 3, kde se odkazuje na ustanovení správního řádu, která vůbec neexistují. Mám na mysli § 14 odst. 3 správního řádu a § 14 odst. 4 správního řádu. Tyto odstavce v dnes platném právním řádu vůbec nejsou. Analogicky chci upozornit na § 2 odst. 7, který upravuje otázku předběžných otázek. Stejně tak stejný problém a trochu jiným způsobem upravuje § 3 odst. 4, takže opět jeden problém upravený různým způsobem.

Dámy a pánové, kdyby toto studoval student prvního ročníku právnické fakulty, kdyby toto předložil jako svoji seminární práci, garantuji vám, že i nejmírnější učitel by takového studenta od zkoušky vyhodil.

A nyní k jednotlivým ustanovením a jejich charakteru. Několikrát jsem upozorňoval, že výjimky, které obsahuje tento návrh zákona, výjimky z klasického správního řízení, jsou více než sporné. Nechci opakovat to, co jsem několikrát říkal, proto pouze několik základních informací.

Jak jsem řekl, § 2 odst. 4 upravuje nově vyloučení podjatého pracovníka. Možnost vyloučení podjatého pracovníka výrazně zužuje. Chci navrhovatele upozornit, že to, jak je to pojato v navrženém zákoně, je zcela v rozporu se zásadou nebo principem nestrannosti správního orgánu při správním řízení. Takovýto návrh podle mého názoru by neobstál před Ústavním soudem, pokud by byl podán návrh.

Stejně tak úprava předběžných otázek je více než nestandardní. Správní orgán je v zásadě nucen, aby si učinil o věci úsudek. Chci upozornit navrhovatele na to, že pokud upravíme takto předběžné otázky, ale neupravíme obnovu řízení jako mimořádný opravný prostředek podle správního řádu, pak nám hrozí, že vzroste užití tohoto mimořádného opravného prostředku, a to proto, že nastanou situace, kdy bude na jedné straně úsudek o předběžné otázce ze strany správního orgánu a na druhé straně pak rozhodnutí příslušného správního orgánu, které o té dané jedné věci bude odlišné.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP