(18.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Myslím, že v této chvíli debata se odehrává nikoli k vnitřní struktuře a jednotlivým kapitolám, ale odehrává se zejména k celkovým parametrům návrhu zákona o státním rozpočtu.
Pokud jde o otázku příspěvku na výkon státní správy, jeho valorizace a valorizace ostatních příspěvků, které jsou poskytovány, většina těchto příspěvků a dávek je valorizována v rozsahu 3 až 5 % meziročně z pohledu návrhu zákona o státním rozpočtu. Ano, souhlasím s tím, stejně jako v loňském roce není řešen dodatečný požadavek, který se v rámci rozpočtové diskuse objevil ze strany těchto tří velkých magistrátních měst na navýšení finančních prostředků na výkon státní správy. Tento dodatečný požadavek návrh státního rozpočtu, jak je připraven, nepokrývá.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi za jeho vystoupení. Přihlásil se pan místopředseda vlády Zdeněk Škromach, pak vystoupí pan poslanec Býček.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, jestli dovolíte, fakticky bych reagoval na navýšení důchodů. Navýšení je i více než 400 korun, což je reálný nárůst důchodů oproti tomuto letošnímu roku. Mělo by to být asi o 2,9 %.
Pokud se týká porovnání, pokud by to bylo podle inflace od poslední valorizace důchodů, bylo by to asi 280 korun. Takže je to výrazně více, než je valorizace, a je to způsobeno tím, že mzdy, na které jsou vázány důchody, rostou výrazně rychleji, než se očekávalo. Valorizace je výrazně vyšší než pouze inflační přidání.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Škromachovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Býček.
Poslanec Ladislav Býček: Zdá se mi, pane místopředsedo, že pan ministr má momentálně nějaký vážný rozhovor.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Poprosil bych pana poslance Ostrého, aby umožnil panu ministru Sobotkovi, aby poslouchal pana poslance.
Poslanec Ladislav Býček: Chtěl bych říci faktickou poznámku k tomu, co mně odpověděl pan ministr Sobotka.
Za prvé - mluvil v jednom svém vystoupení o metodice. Přístup k těmto magistrátním městům je věc metodiky, věc, která měla být řešena před dvěma roky a stále se odkládá. Na jedné straně říkáme, že chceme metodiku zprůhlednění, a u magistrátních měst jsme na to zapomněli, nebo to nechceme udělat.
Druhá poznámka. Jestli si vzpomínáte, předkládali jsme loni pozměňovací návrhy při projednávání ve druhém a třetím čtení pro magistrátní města. Utřeli jsme nos. To prostě nejde - tři roky neustále opakovat stále stejnou chybu a spoléhat se na benevolenci nebo nebenevolenci předsedy rozpočtového výboru, který milostivě zařadí, nebo nezařadí tento požadavek do "áčkových", tedy schválených pozměňovacích návrhů. Chci, aby se tento problém řešil s vážnou tváří, nikoliv nahodile, nesystémově, nějakou úlitbou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Býčkovi. Pokud se nikdo nehlásí s další faktickou poznámkou, slovo má pan poslanec Oldřich Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, projednáváme státní rozpočet pro rok 2005. Bylo zde řečeno již mnoho. Jak ze strany předkladatelů, tak ze strany opozice. Bylo řečeno, že ekonomika České republiky roste. Ano, ekonomika České republiky roste, ale pokud by byla uplatněna daleko lepší pravidla jak v nakládání s veřejnými prostředky, tak v oblasti daní, mohla by ekonomika růst ještě rychleji, protože česká ekonomika byla zpožděna v letech 1948 až 1989 a nyní 15 let se snaží dohnat rozvinuté západní ekonomiky.
Už z tohoto místa opakovaně říkám, že bychom si opravdu mohli vzít příklad z Irska, které bylo skutečně velmi zaostalé v porovnání např. s Velkou Británií. Řešilo to právě velmi nízkou daní, velmi nízkým zdaněním jak podnikání, tak práce. Dnes po zhruba 25 letech je možno říci, že Irsko se dostalo na úroveň srovnatelnou s evropskými zeměmi. Myslím si, že to byla cesta správná.
Není správnou cestou realizovat např. investiční pobídky, i když zde někdo může namítnout, že jiné země to tak dělají. Já si myslím, že správné v této věci je právě se vydat cestou snížení zatížení investic snížením daní, protože takové snížení má dopad nejen na pár málo investorů, které buď v České republice, či jinde investují, ale má přeci dopad na všechny podnikatele v české zemi. Rozdíl, který je mezi vládou sociální demokracie a námi z ODS, spočívá právě v tom, že říkáme: Toto je špatný postup, toto je postup, který selektuje, který vybírá, komu se udělá komfort a kdo komfort mít nebude. Je úplně jedno, jestli podmínky jsou nastaveny tvrdě, či měkce. Prostě vždy je to selekce.
My nabízíme přece řešení, které spočívá v tom, že každý má příležitost, aby mohl investovat rozumně, aby si to mohl spočítat bez ohledu na to, jestli investuje sto tisíc korun, nebo jestli investuje miliardu. Pro někoho totiž těch sto tisíc korun je paradoxně procentuálně více než pro někoho investovat miliardu. I z tohoto pohledu by bylo velmi zajímavé se podívat na pohled investičních pobídek a jejich dopadu.
Není pravdou, že by to pro nás byla neutrální záležitost, minimálně z hlediska rozpočtového. Přicházíme o prostředky, které lze vyčíslit v řádech miliard korun. Tyto jsou použity pro podporu opravdu jen úzce vybraného spektra společností. Jsem skutečně zastáncem toho, aby investiční pobídky byly zrušeny. Byl bych velmi rád, aby byly nahrazeny nízkou daní. Myslím si, že k tomu budeme mít určitě v brzké době příležitost.
Co se týče onoho růstu ekonomiky a vlivu na státní rozpočet, je logické, je-li růst ekonomiky plynulý, tak státní rozpočet a veřejné rozpočty mají z takovéhoto růstu určitě profit. Já bych očekával, že díky tomu, že roste ekonomika, dojde k tomu, že vyberu-li více prostředků, tyto prostředky použiji na snížení deficitu, který je obrovský a kumulovaně může představovat v roce 2006 více jak 500 miliard korun, a to jenom na doby vládnutí vlád sociální demokracie. To jsou přece fakta, která nikdo nemůže změnit.
Já se ptám, co udělala tato vláda pro to, aby právě díky růstu ekonomiky a vyššímu výběru daní snížila deficit. Neudělala nic. Paradoxně v loňském roce - a do tohoto roku to dopadne naprosto plně - zvýšila daňové zatížení a vybere na dani na základě vyššího zatížení zhruba o 40 miliard více. Kdyby vycházela tato vláda z loňských hodnot, deficit státního rozpočtu by představoval 150 miliard korun. Jestli se někdo ptá, jak jsem k tomuto číslu došel, napovím mu. Přiznáno je 83, nepřiznáno 19 za konsolidační agenturou, 40 miliard je těch, které vybere tato vláda navíc díky daňovému zatížení, které realizovala v loňském roce částečně a letos plně.
***