(11.10 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Já teď nechci hovořit o věcném problému, zda se tak mělo stát, nebo nemělo stát z hlediska politického, to je jiná otázka, ale není pochyb o tom, že zákaz retroaktivity v trestním právu v Listině je stanoven, a tento zákaz byl zrušen ve vztahu k tomu, co onen zákon upravoval prostým zákonem. Byl proti tomu podán návrh Ústavnímu soudu na zrušení tohoto ustanovení pro protiústavnost a Ústavní soud potvrdil, že to je v pořádku.
Říkám to jenom proto, abychom si připomněli, že i výklad právních předpisů včetně ústavy i včetně toho, jak rozhoduje Ústavní soud, není prost dobových souvislostí a v tomto směru i politických konsekvencí. Připomínám to jenom proto, že námitky neústavnosti nebo protiústavnosti bývají užívány mnohdy účelově.
Děkuji, pane předsedající.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Další přihlášený je poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se několika větami vrátil k tématu evropského zatýkacího rozkazu. Já na rozdíl od svého předřečníka nebudu mluvit takto dlouze a odborně, protože takto jsme již hovořili v rámci prvého a druhého čtení, pouze shrnu několik vět, myšlenek či důvodů, proč Občanská demokratická strana nepodporuje zavedení tohoto právního instrumentu do našeho právního řádu.
Chci obecně říci, že na rozdíl od pana profesora Jičínského se ztotožňuji a souhlasím se stanoviskem prezidenta České republiky, které bylo vydáno k tomuto návrhu zákona. Chci také na úvod obecně říci, že předložená problematika je teoretickoprávně i politicky otázkou velmi složitou, velmi náročnou, na kterou lze mít legitimně různé právní a politické názory, a je bohužel škoda, že většina vládní koalice tuto otázku velmi zjednodušuje, že uvádí v této věci nepravdivé informace a že není ochota s opozicí seriózně nad otázkami evropského zatýkacího rozkazu diskutovat. Konkrétním příkladem je např. vyjádření tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti v MF Dnes ze dne 24. 8., kde je jasně napsáno, že už podle platného právního řádu, dnešního platného právního řádu, je možné vydávat naše občany do ciziny, což je absolutní lež, která bohužel velmi zjednodušuje a zlehčuje otázku evropského zatýkacího rozkazu a bohužel tuto složitou právní otázku bagatelizuje. Takže, dámy a pánové, to je má první otázka, má první poznámka - proč Ministerstvo spravedlnosti ústy svého tiskového mluvčí podává takovéto podle mého názoru nepravdivé informace.
A nyní, když dovolíte, dámy a pánové, já bych rád shrnul několik základních důvodů, které nás vedou k tomu, proč nepodporujeme tento institut. Těch důvodů je velká řada, pro zjednodušení a zkrácení našeho jednání uvedu pouze pět a budu je pouze říkat v obecné rovině.
Ten první důvod zde již uváděl pan profesor Jičínský. My si stále myslíme, že je velká pravděpodobnost, velké riziko, že tento institut je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, konkrétně pak s ustanovením, že občan nemůže být nucen proti své vůli opustit svoji vlast. Ústava, resp. Listina neříká, že je to doba přechodná či nepřechodná, a není možné tudíž argumentovat, že pokud je někdo nucen opustit vlast pouze dočasně, že to je ústavně konformní a nečiní to problémy. Ne, my si myslíme, že jakékoli opuštění vlasti proti vůli občana je v rozporu s ústavou, resp. Listinou základních práv a svobod. Uznávám - a pan profesor v tom má pravdu - že konečný verdikt, zda to je, či není protiústavní, nemůže říci Poslanecká sněmovna, ale může to říci Ústavní soud. Počítáme s tím, že pokud tento návrh projde, Ústavní soud zváží všechny okolnosti a v této věci konečně rozhodne.
Druhý argument je ten, že zavedením evropského zatýkacího rozkazu, dámy a pánové, velmi relativizujeme vztah mezi občanem a státem. Vztah mezi občanem a státem, který je založen na tom, že občan plní povinnosti, platí daně, to znamená, plní povinnosti vůči státu, ale na druhé straně stát vůči občanovi má povinnosti a jednou z těchto povinností státu je ochránit občana proti cizí státní moci a poskytnout mu dostatečný komfort, protože za to si občan, dámy a pánové, ze svých daní ten stát mimo jiné platí. Co my ale děláme? My říkáme - pokud bude pouze podezření, že někdo spáchá nějakou trestnou činnost v zahraničí, automaticky bez dalšího ho vyšleme proti jeho vůli do zahraničí a žádnou pojistku, žádnou procesní ochranu mu bohužel neposkytneme. Myslím, že to je velmi nebezpečné a dlouhodobě to může být o tom, že národní stát bude destruován a postupně zanikne jeho význam, protože občan se potom legitimně může ptát, k čemu ten stát mám, pokud on mi žádnou ochranu neposkytne.
Třetí argument, dámy a pánové, je o tom, že evropský zatýkací rozkaz je nadbytečný. Dámy a pánové, neplatí teze bývalého ministra spravedlnosti, že u nás vládne džungle, že k nám utíkají zločinci Evropy. Přece pokud někdo spáchá trestnou činnost na území Evropské unie a uprchne k nám, tak naše státní moc, orgány činné v trestním řízení, naše soudy, jej musí potrestat. To je stanoveno v trestním zákoně, to je stanoveno v trestním řádu. To je zákonná povinnost orgánů činných v trestním řízení. To znamená, že nehrozí nebezpečí, že by někdo u nás se schovával a skrýval a my jsme ho nechali beztrestně u nás fungovat. Takže zatýkací rozkaz k tomu nepotřebujeme, abychom někoho postihli.
Další argument, dámy a pánové, čtvrtý argument, který jsem vymezil, je ochrana procesních práv účastníka. Já zde zodpovědně říkám, dámy a pánové, že v té podobě, v jaké je přijat evropský zatýkací rozkaz, neposkytuje dostatečnou ochranu procesních práv účastníka. Ta bohužel není zaručena v evropském zatýkacím rozkazu, byť se o tom původně diskutovalo a měla tam být obsažena. To znamená, že občan bude vydán na milost cizímu státu a bude se muset podrobit jeho procesnímu právu a víceméně už je jedno, že procesní právo v jiném státě obsahuje jiná práva a jiný způsob obhajoby, než je to v právu národním.
A pátý argument, dámy a pánové, závěrečný, jsem si dovolil nazvat "konkrétní výhrady proti konkrétní podobě evropského zatýkacího rozkazu", tak jak je obsahuje rámcové rozhodnutí. Myslím si, dámy a pánové, že forma, která byla zvolena v rámcovém rozhodnutí, je velmi na škodu obviněným, protože neplatí mýtus, že se bude postihovat pouze nejzávažnější trestná činnost, která souvisí s terorismem. Dámy a pánové, evropský zatýkací rozkaz se vztahuje na 32 trestných činů, ne pouze na nejbrutálnější organizovaný zločin, 32 trestných činů, a to takovým způsobem, že je uveden pouze název trestného činu, nikoli skutková podstata. To znamená, že každý stát může pod tento název dát jinou skutkovou podstatu. A už jsme zase u toho, že právní jistota občana vydaného do zahraničí se výrazně snižuje. Toto vše se kumuluje tím, že bohužel není zaručena zásada dvojí trestnosti, to znamená, že naši občané mohou být vydávání do zahraničí i za činnost, která u nás není trestná.
Dámy a pánové, tolik několik argumentů. Nechci to zde dále rozebírat po právní stránce. Myslím, že tyto argumenty, které jsem záměrně využil z odborné literatury - jsou to argumenty odborné, nikoli politické, tyto argumenty jsou uvedeny ve statích našich předních právních teoretiků a specialistů na trestní rovinu trestního práva - bychom měli vzít v potaz, měli bychom zvážit, zda evropský zatýkací rozkaz, který možná byl veden dobrými úmysly, nebude v praxi ke škodě našim občanům a zda nepovede k tomu, že naši občané budou vydáváni cizím soudům, aniž by jim stát zaručil dostatečnou procesní ochranu.
Dámy a pánové, ještě jednou vás prosím, zvažte všechny tyto odborné argumenty, posuďte a podpořte veto prezidenta republiky. Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám žádnou písemnou přihlášku a z místa jsem viděl přihlášku pana poslance Marka Bendy, pana poslance Zdeňka Koudelky a dalších. Pan poslanec Marek Benda.
***