(18.10 hodin)
(pokračuje Kavan)
2. V § 5 odst. 1, kde je odkaz číslo 3 na vyhlášku číslo 183/1996 Sb., o plnění oznamovací povinnosti finančními institucemi, ve znění vyhlášky číslo 223/2000 Sb., se zrušuje. Ten odkaz se tedy zrušuje.
3. V § 8 odst. 2 slova "5 milionů Kč" se nahrazují slovy "500 tis. Kč".
4. V § 8 odst. 3 - na konci odstavce se doplňuje věta, cituji: "Pokutu lze uložit do tří let ode dne, kdy bylo porušení povinnosti zjištěno, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo." Konec citátu.
5. Paragraf 8 odst. 11 se zrušuje.
Římská tři - zahraniční výbor pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ze schůze zahraničního výboru, což jsem provedl, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Kavanovi a je čas otevřít obecnou rozpravu. Mám písemnou přihlášku od pana poslance Stanislava Fischera, takže jako první vystoupí jmenovaný poslanec. Další přihlášky nemám.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, předložený návrh zákona považuji za správný, potřebný, ale protože jsem nebyl přítomen - nebyl jsem ještě ve Sněmovně v době prvního čtení, zabýval jsem se jím poněkud důkladněji, z Internetu jsem si stáhl průběh prvního čtení, a přesto u mě zůstaly některé otázky, které bych rád položil panu předkladateli, panu ministrovi.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN byla přijata 22. května 2003, rezoluce 1483. Ta opatření, která uložila členským státům a která jsou potom implementována do tohoto návrhu zákona, vláda předložila Poslanecké sněmovně až 31. března 2004. Nevím, jestli to byla nutná doba, tak dlouhá, delší než deset měsíců, na to, aby byl zákon předložen Sněmovně. Dnes už je konec září a uplynula značná prodleva od přijetí rezoluce a s tím majetkem se mohlo za tu dobu leccos stát.
Proto bych si dovolil předložit tyto otázky. Proč předložila vláda Sněmovně návrh zákona až 31. března 2004, tj. se zpožděním více než deset měsíců od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti?
Za druhé. Bylo v tomto období nějak ošetřeno nakládání s majetkem, který je předmětem zákona?
Za třetí. Má vláda či jiný orgán v České republice třeba jen přibližný přehled o tom, zda se nějaký majetek, na který se má zákon vztahovat, tady skutečně nacházel nebo nachází? A pokud ano, jaký je nebo byl jeho rozsah? To vztahuji mimo jiné také k výši navrhovaných pokut. A k tomu bych chtěl předložit v podrobné rozpravě i pozměňovací návrh.
Podle návrhu vlády má být uložena v případě narušení zákona pokuta až do výše 5 mil., zahraniční výbor tuto částku snížil pro fyzické osoby na 500 tis. a nechal ji 5 mil. pro osoby právnické. Ovšem není zde stanovena žádná dolní hranice. To znamená, že pokuta může být uložena, ale může být rovna nule a ten majetkový prospěch, který by vznikl z manipulace, převodů nebo využití toho majetku, nebude nijak potrestán. A proto bych si dovolil předložit pozměňovací návrh jak k návrhu vládnímu, tak k návrhu zahraničního výboru, a jestliže není další přihlášený do obecné rozpravy a pan předsedající dovolí, tak bych ho přečetl hned.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nedovolí pan předsedající. Jednak nevím, zdali se někdo ještě do obecné rozpravy nepřihlásí, jednak jste položil panu ministrovi otázky, na které si myslím, že by bylo možno a vhodno odpovědět v rámci obecné rozpravy, protože můžete položit potom třeba i doplňující otázku.
Poslanec Stanislav Fischer: Ano, samozřejmě souhlasím. Hlásím se do podrobné rozpravy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, jste řádně přihlášen do podrobné rozpravy. Pane ministře, prostor pro vás.
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan poslanec má pravdu, pokud jde o ty termíny, ale procedura projednávání byla do jisté míry atypická, protože já jsem ve svém úvodním slovu řekl, že neexistuje bohužel v České republice obecný předpis, který by pro všechny obdobné případy umožnil provedení rezoluce Rady bezpečnosti. Proto dříve, než tento návrh zákona byl postoupen Poslanecké sněmovně, tak jej jsme předtím neformálně dali ústavněprávnímu výboru Poslanecké sněmovny a ústavněprávnímu výboru Senátu. Oba dva tyto výbory ho předtím neformálně projednávaly, abychom vyřešili tuto otázku, zda máme jít napřed cestou obecného zákona, anebo udělat tento speciální zákon a počkat potom na obecnou právní úpravu. A tento proces neformálního projednávání trval ten příslušný čas. Bylo to projednáváno jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, a teprve když došlo k dohodě mezi námi jako zástupci předkladatele a obou ústavněprávních výborů, tak jsme formálně ve vládě přijali usnesení a postoupili tento návrh do Poslanecké sněmovny. A to, co se dělo v létě a kolem léta, jasně ukazuje, že tady byly jiné priority než projednávat tento návrh zákona. Takže když to nasčítáme, tak nám tady dojde ta dlouhá časová řada, která samozřejmě není ku prospěchu věci.
S tím souvisí naprosto přesná a správná otázka pana poslance, jestli tu je nějaký majetek a jestli nenastala nějaká chyba tím, že ten zákon se projednává v této době. Naše informace, které máme z Ministerstva financí, jsou, že takový majetek tu není, nebo není vůbec významného rozsahu, a nemáme jediný poznatek, který by naznačoval, že by tady došlo k nějakému ohrožení. Jinak řečeno, toto je obecné ustanovení, kde se členské země OSN přihlašují k implementaci rezolucí Rady bezpečnosti, kdyby takový majetek tu byl. Naopak my pomáháme Iráku, jak víte, uvolnili jsme peníze na obnovu kulturního dědictví 10 mil. korun a i jinými formami pomáháme Iráčanům, aby se jejich kulturní a archeologické dědictví obnovilo.
Toto je na vysvětlenou panu poslanci, proč jsme v té časové řadě, jak jsem tady popsal. Byl bych samozřejmě raději, kdybych tady byl s tímto zákonem mnohem dříve, ale myslím si, že tu byla nutná ta obecná debata mezi komorami našeho zákonodárného sboru a vládou. My jsme totiž nechtěli riskovat, že by tento návrh neprošel na formální znaky, protože by to byl špatný signál, že nechceme implementovat rezoluci Rady bezpečnosti v této citlivé otázce.
Děkuji.
Pardon, ještě promiňte, pane předsedající, ještě jedna otázka se týká těch pokut. Tak já s tím návrhem, který přednesl zahraniční výbor, souhlasím, protože je dobré rozdělit pokuty mezi fyzické a právnické osoby, a jsem přesvědčen, že je dobře, že tam pokuta je od nuly do určité částky, protože podle míry provinění, podle míry zavinění je třeba měřit pokutu. Má pan poslanec hypoteticky pravdu, že by ta pokuta mohla být jedna koruna nebo půl milionu u fyzické osoby nebo jedna koruna či 5 mil. korun pro právnickou osobu, ale to už je rozpětí, které musíme nechat na zvážení těch orgánů, které by takovou pokutu vyměřovaly.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Ještě někdo v rámci obecné rozpravy? Ne. Dámy a pánové, nikdo se nehlásí do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím a jako první v rozpravě podrobné vystoupí pan poslanec Stanislav Fischer.
***