(14.30 hodin)
(pokračuje Gross)
Myslím, že v tuto chvíli by bylo přece jen nadbytečné, abych tady monotónně přednášel návrh programového prohlášení vlády, protože si myslím, že uvedení vlády a tohoto bodu by mohlo a mělo být využito k trochu jiným záležitostem. Chtěl bych v tuto chvíli hovořit pouze o některých hlavních rysech a chtěl bych se také zaměřit na některé průřezové priority, které se budou prolínat celou činností této vlády a budou vyžadovat mimořádnou spolupráci a koordinaci jak na úrovni jednotlivých členů vlády a ministerstev, tak i na úrovni obou komor Parlamentu a budou také vyžadovat - alespoň takovou ambici budeme mít - vést otevřenou debatu s veřejností o řadě těchto programových priorit, s veřejností laickou i s veřejností odbornou.
Jak všichni víte, vládní prohlášení této koaliční vlády, jak už to v demokratických státech bývá, se nerodilo snadno. Všechny tři politické subjekty, které tvoří tuto vládu, přistupovaly k tvorbě tohoto návrhu programového prohlášení s ochotou vést a nést vládní odpovědnost za vývoj v tomto státě v nadcházejících dvou letech a zároveň se snažily prosadit podle svého nejlepšího přesvědčení své cíle a názory v rámci tohoto programového prohlášení. Naše otevřená debata a společná úcta k demokratickým metodám hledání konsensu nás nakonec spolehlivě dovedly k dokumentu, který v tuto chvíli máte před sebou, a dovedly nás k politické dohodě, na jejímž základě vláda České republiky vznikla a v tuto chvíli před vás předstupuje.
Jsem přesvědčen, že tato vláda svým programovým prohlášením vpisuje do dějin české demokracie další důležitý list svědčící o schopnosti podstatné části české společnosti, české politické reprezentace, nalézt politickou shodu i za poměrně obtížných podmínek, v nichž tato vláda vznikala. V tuto chvíli posuzujeme dokument, který vznikl na základě této politické debaty, na základě tolerance, na základě politické vůle najít kompromis a najít shodu, která umožní zvládání společné zodpovědnosti, kterou bychom chtěli nést a o kterou se ucházíme v tom následujícím období.
Dámy a pánové, všichni víme, jak rozsáhlá a složitá je celá sféra vládních aktivit a agendy, které musejí zvládat jednotlivá ministerstva. Proto také naše vládní prohlášení i při snaze o maximální stručnost obsahuje poměrně velké množství cílů a úkolů, jež slouží k orientaci vlády, k orientaci jednotlivých ministerstev a institucí i všech občanů, kteří se chtějí aktivně podílet na vytváření naší národní strategie a politiky, tak i na její kontrole. Jak potvrzuje historická zkušenost, musíme také počítat s tím, že další vývoj může přinést řadu změn a nečekaných událostí, jež budou tvrdě prověřovat schopnost této vlády nejen plnit její programové prohlášení, ale také reagovat na nové situace, nové příležitosti, ale také nové hrozby. Pro naše rozhodnutí, zda svěřit důvěru této vládě, jsou podle mého názoru klíčové její hodnoty a záměry, jež se soustřeďují do jejích nejdůležitějších programových aktivit. Dovolte mi tedy, abych - jak už jsem uvedl - místo předčítání programového prohlášení, které máte k dispozici, se zaměřil na nejdůležitější strategie a priority, které se budeme snažit v nadcházejícím období realizovat, které mají samozřejmě svoji vazbu na řadu oborů a jsou svým způsobem průřezové a budou provázet vládu v nejrůznějších oblastech, kterým se bude v nadcházejícím období věnovat.
První oblast, o které bych se chtěl, dámy a pánové, zmínit, je oblast, která se možná trošku nehezky a pro řadu lidí trochu tajemně nazývá oblast rozvoje lidských zdrojů. Už několik let je, dámy a pánové, naprosto zřejmé, že základem hospodářského růstu, sociální soudržnosti, ale také politické zralosti nejvyspělejších evropských národů se stalo vzdělávání a celý systém celoživotního učení, zaměřené na znalostní společnost a vyrovnání se s tlakem náročného a poměrně proměnlivého trhu práce. Je také zřejmé, že bez velmi pružného a realisticky zaměřeného systému celoživotního učení bychom nemohli vyřešit naše současné problémy s nezaměstnaností a nebyli bychom schopni zajistit ani důstojný život pro dnešní mladou generaci, ale také jistoty pro ty naše spoluobčany, kteří již v současné době nejsou ekonomicky aktivní. Tato vláda si proto zcela přirozeně klade za cíl budovat co nejdříve i u nás takový systém, který bude schopen v co možná nejkratší době efektivně zajistit celoživotní učení, které by poskytovalo všem lidem v České republice mezinárodně srovnatelné - a jelikož cíle mají být vysoké - pokud možno i lepší vzdělání, které by také posílilo schopnost každého člověka získat dobré zaměstnání nebo úspěšně podnikat, a tím také být schopen efektivně řešit případné problémy v ohrožení jeho osobní zaměstnanosti. V tom nejen postupujeme v souladu s tzv. lisabonskou strategií, ale je to podle našeho názoru také - a možná především - životní zájem České republiky, abychom v rostoucí konkurenci, která ve světě, a nejen v Evropě, je, dokázali obstát.
Pokud hovoříme o tomto tématu rozvoje lidských zdrojů, tak vláda má k dispozici některé nástroje, které je schopna mobilizovat poměrně rychle a efektivně v tom krátkodobém či střednědobém horizontu. Musí ale nastolit i procesy, které mají spíše dlouhodobý charakter.
Když hovořím o nástrojích, které jsou k dispozici, chtěl bych se zmínit o těch nejdůležitějších. První oblast, která možná z mých úst se vám bude zdát zvláštní, ale považuji ji za nesmírně důležitou, se týká oblasti jazykových schopností - protože uplatnění lidí na evropském trhu práce, pronikání českých expertů, českých lidí do řídicích struktur řady nadnárodních společností, ale také příliv zahraničních investic jsou do značné míry závislé na tom, jak v České republice budeme schopni komunikovat a zvládnout to, že dnešní svět je jiný než svět před dvaceti třiceti lety, kdy hranice národních států padají, kdy se stává normální společnost, kde dochází ke kombinaci a střetu mnoha národů, mnoha kultur. V tomto směru komunikační schopnost české společnosti se jeví jako jeden ze základních předpokladů, abychom v tomto novém světě byli schopni obstát.
Druhou podmínkou, kterou vláda se bude snažit rozvíjet, je oblast informační gramotnosti, protože nové technologie, které chceme, aby se v České republice rozvíjely, výzkum, který chceme, aby byl v České republice přitažlivý nejen pro tuzemské podniky a podnikatele, ale abychom byli atraktivní i pro zahraniční partnery, se neobejde bez toho, aby maximální část naší společnosti byla tzv. počítačově gramotná, a v programovém prohlášení vlády najdete řadu kroků, které by tímto směrem měly vést.
Dalším nástrojem, který vláda bude uplatňovat - a ten patří spíš k těm poměrně rychle mobilizovatelným - je oblast aktivní politiky zaměstnanosti, protože pomineme-li některé pobídky, které mají vést k podpoře zvyšování počtu pracovních míst především ve strukturálně postižených regionech, nedílnou součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i oblast rekvalifikací, a my musíme být schopni strukturu našich rekvalifikačních programů přizpůsobit více tomu, co vyžaduje trh práce a co zajistí lepší adaptaci lidí, kteří tyto kursy absolvují, na trhu práce v České republice, případně i v zahraničí.
***