(9.50 hodin)
(pokračuje Kostelka)
O této otázce byla vedena velmi obtížná jednání, při kterých se těžko hledal kompromis. Konečné řešení uspokojuje požadavky obou stran, kdy pro švédskou stranu bylo prioritou v co největší míře zachovat stanovené splátky nájemného placené českou stranou a pro českou stranu zachovat možnosti využít bez ohledu na počet letounů nasmlouvaných 21 tisíc hodin.
Pokud jde o ztrátu letounu zaviněnou úmyslným porušením povinností nebo hrubou nedbalostí na české straně, obě strany se dohodly na pevné částce jako náhradě škody za zničený letoun, kterou bude povinna zaplatit česká strana straně švédské. Jde pouze o tu skutečnost, že musí být zaviněna úmyslným porušením povinností nebo hrubou nedbalostí. Obě strany se dohodly, že tato platba nebude provedena v době ztráty letounu, ale až po ukončení smlouvy, tedy v říjnu 2015. Ztráta letounu, pokud by byla zaviněna švédskou stranou, v tomto případě dojde ke snížení splátek nájemného v odpovídající výši nájemného za tento ztracený letoun. Česká strana je však nadále oprávněna využít stanoveného počtu 21 tisíc letových hodin, jako by ke ztrátě letounu nedošlo. Švédská strana je nadále povinna plnit limity, ke kterým se zavázala v ustanoveních o letové schopnosti. V případě, že dojde ke ztrátě letounu z vyšší moci, což je pro účely této smlouvy velice široce definovaná oblast, bude česká strana pokračovat v dohodnutých splátkách v plné výši a bude oprávněna využívat zbylé letouny k celkovému dohodnutému náletu 21 tisíc hodin.
Celková cena pronájmu byla nabídnuta švédskou stranou ve výši 20 miliard 283 milionů korun na celé období deset let a nabídka vycházela z předpokladu, že v této ceně budou zahrnuty jak náklady na samotný pronájem, tak i veškeré služby potřebné k provozování celého systému, včetně nutného výcviku pilotů i pozemního personálu. Byl navržen takový splátkový kalendář, který umožňuje financování pronájmu po celou dobu deseti let ze zdrojů Ministerstva obrany bez nutnosti financovat formou úvěru na české straně. Veškeré náklady spojené s financováním jsou tak na straně Švédska a jsou promítnuty do celkové ceny. Ta navíc byla nabídnuta v českých korunách, což eliminuje rizika spojená s pohybem směnných kursů. Švédská nabídka obsahovala výhradu, že takto navržená cena se změní při podpisu smlouvy podle směnných kursů. Vzhledem k vývoji kursu české koruny vůči koruně švédské byl tento požadavek švédské strany odmítnut a původní cena byla dohodnuta jako nepřekročitelná.
Dalším vyjednáním o úpravě splátkového kalendáře se podařilo cenu snížit na současných 19 miliard 650 milionů korun. Původní splátkový kalendář předpokládal pololetní splátky. Podle jeho současné podoby však budou splátky roční, a to vždy v měsíci březnu, s výjimkou roku 2015, kdy to bude až v říjnu. Výše splátek byla upravena tak, aby odpovídala možnostem rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Do ceny byly oproti původnímu návrhu navíc zahrnuty náklady na výcvik létajícího pozemního personálu k zabezpečení obměny kádrů v období pronájmu v hodnotě 150 milionů korun. Dále bylo dohodnuto, že české straně budou předány výsledky švédského vývoje a výzkumu v hodnotě 450 milionů korun. Využití této nabídky předpokládá uzavření samostatné smlouvy, která bude definovat oblast spolupráce a podmínky při využití takto získaných informací. Ze současných jednání vyplývá, že perspektivní oblastí spolupráce mohou být zejména ochrana proti zbraním hromadného ničení, palivové články, senzorové technologie, nanotechnologie a další.
Z výše uvedeného vyplývá, že v procesu vyjednávání došlo k úspoře 1 miliarda 233 milionů korun.
V rámci platebních podmínek bylo dohodnuto, že podkladem pro platby bude vždy faktura dodavatele předložená nejpozději 40 dní před dnem splatnosti. Přílohou bude zpráva o dodávkách letové připravenosti za uplynulé roční období. Tuto zprávu bude vyhotovovat česká strana a bude sloužit jako potvrzení o řádném poskytnutí všech služeb vyplývajících ze smlouvy. V případě neplnění podmínek smlouvy ze strany Švédska bude v této zprávě uplatněn český požadavek na snížení ceny nájmu podle dohodnutých pravidel. Původní návrh švédské strany, podle kterého by byla česká strana povinna hradit částky dle splátkového kalendáře bezpodmínečně a bez ohledu na plnění smlouvy ze strany dodavatele, byl odmítnut a do smlouvy se nepromítl. Bude-li česká strana v prodlení s platbou, bude povinna uhradit smluvní úrok z prodlení. Tato zásada se však použije pouze v případě, dojde-li k prodlení delšímu než čtrnáct kalendářních dní.
Pokud jde o technicko-logistické podmínky smlouvy - z hlediska technicko-logistické problematiky bylo prioritou zpracování příloh smlouvy umožňujících dostatečnou identifikaci všech položek dodávky včetně podmínek jejich realizace v místě a určeném čase tak, aby byla možná úplná kontrola dodávky a byla zabezpečena její funkčnost v požadovaném rozsahu, kvalitě a termínech. Prvky dodávky tvoří výrobky, služby, to znamená výcvik pozemního létajícího personálu, opravy techniky, dodávky náhradních dílů, maziv, spotřebního materiálu, správa technické dokumentace, asistence švédského personálu při provozu a údržbě, dále informační technologie, informace, což je dokumentace, systém zpracování dat letounů, předletový, poletový rozbor, systém plánování úkolů, vyhodnocení jejich plnění, stanovení spolehlivosti a pohotovosti, systém a samozřejmě časový harmonogram dodávek, což znamená výcvik, dodávky letounů, prvky integrované logistické podpory. Takto obecně formulované prvky zajišťují komplexní logistickou podporu, která je detailně rozpracovaná v přílohách smlouvy. Přílohy smlouvy tvoří plán projektu, řízení programu, konfigurace, integrovaná logistická podpora, výcvik, letová způsobilost a bezpečnost letu, definice a zkratky. O přílohách teď příliš mluvit nebudu, protože jsou to skutečně technické věci. Myslím, že nemají takovou podstatu.
Snažil jsem se maximálně svůj projev urychlit tak, abych řekl všechno podstatné. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře, za vaše vystoupení, za vaši informaci, kterou jste jménem vlády přednesl. Mohu zahájit všeobecnou rozpravu. Prozatím mám jedinou přihlášku. Přihlásil se Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, doufám, že chřipka, kterou možná trpí pan ministr obrany, není nakažlivá, takže další řečníci nebudou poznamenáni stejně.
Česká republika v tuto chvíli tímto projednáváním problematiky opatření letounu Gripen stojí na konci poměrně dlouhého příběhu, který se táhne českou politikou posledních několik let. Je to příběh podivuhodné osudové přitažlivosti této vládní koalice s letounem Gripen. Letoun Gripen se stal pro tuto vládní koalici snad dokonce jakýmsi symbolem nebo znakem. Kdyby vládní koalice měla nějaký společný symbol, nějaký společný znak, tak by bezesporu emblém k letounu Gripen mohl být vetknut jako erb této vládní koalice. Je to zjevné - protože kde najdeme společně jména tak rozdílná stranicky i politicky, názorově, jako jsou Miloš Zeman, Miroslav Kalousek, Karel Kühnl, Ivan Pilip a podobně? Nenajdeme je pohromadě ani v případě například televizní krize, nenajdeme je pohromadě ani v případě kauzy Investiční a Poštovní banky, ale v této konkrétní kauze, v kauze Gripen, se tato zdánlivě rozdílná jména nacházejí pohromadě. Je zjevné, že to byl jeden z formujících prvků této vládní koalice a že ve chvíli, kdy tato vláda se chopila moci, tak bylo rozhodnuto, že bez ohledu na všechny výběry a nevýběry, soutěže a nesoutěže bylo rozhodnuto o tom, že Česká republika bude mít letouny Gripen.
Můžeme teď jenom spekulovat, zda je to pouhá shoda okolností, zda je to náhoda, anebo zda je to jakýsi vtip vyšší moci, že tato vláda skončila zhruba čtrnáct dní po podpisu smluv o opatření letounu Gripen. Myslím si, že i svým způsobem je to symbolické.
Pokud se podíváme na celou peripetii, kterou absolvovala Česká republika a její ústavní orgány s opatřováním letounu Gripen, samozřejmě nemůžeme zapomenout na události, kterými v tuto chvíli jsou bez pár dnů prakticky přesně dva roky, to znamená na hlasování Poslanecké sněmovny z června roku 2002 - podotýkám, pouhý den před volbami - o dluhopisovém programu na nákup letounů Gripen. Chci podotknout, že tehdy to byl výběr, ze kterého na protest proti neprůhledným podmínkám odstoupili všichni ostatní kandidáti, a to dokonce i ti kandidáti, kteří byli tvořeni konsorciem firmy, která stála za vítězným konsorciem letounu Gripen. Byla to jakási pozoruhodná zaťatost, se kterou tehdejší vláda trvala na tom, že se bude hlasovat o dluhopisovém programu, a tudíž o nákupu, přestože - znovu opakuji - bylo to pouhý den před volbami.
***