(10.40 hodin)
(pokračuje Jehlička)
V zásadě znamená, že správci evidence poplatníků budou Ministerstvem vnitra poskytnuty omezené údaje vždy jen k osobám, u kterých lze pravděpodobně říci, že nežijí v domácnostech, v nichž není evidovaný poplatník. Poskytovat by se tedy měl jen zlomek celé databáze, a to takový zlomek, který s vysokou pravděpodobností povede k identifikaci skutečných neplatičů.
Dále byl na návrh hospodářského výboru - nebyl to na zasedání Senátu návrh pana senátora Koláře, ale návrh celého hospodářského výboru - přijat návrh omezující sčítání času na reklamu a teleshopping mezi programy České televize, podobně jak je již uloženo Českému rozhlasu.
Dále byla přijata úprava snižující částku příjmů rozhodnou pro osvobození od placení poplatků, z dosavadního násobku s koeficientem 1,4 snižuje na koeficient 1,0 životního minima.
V Senátu byl rovněž podán návrh, aby poplatky zůstaly zachovány v současné výši, ten však byl zásadně odmítnut.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, toto jsou informace, které by měly přispět k vašemu rozhodování. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane senátore. Nyní prosím paní poslankyni Ivanu Levou, pak je přihlášena paní poslankyně Táňa Fischerová.
Poslankyně Ivana Levá: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, na pořad našeho jednání se opět vrací zákon o poplatcích.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, ale tady se opravdu nedá jednat, já vás žádám (zvoní), abyste se ztišili. A vás paní poslankyně, abyste pokračovala.
Poslankyně Ivana Levá: Sněmovní tisk snižuje reklamní limit České televize z 1 % na 0,8 %, což představuje snížení příjmů asi o 200 milionů korun. Senátní verze ještě přitvrdila a přichází se zákazem kumulace reklamních časů obou kanálů ČT. V průběhu celého projednávání se objevila i myšlenka postupného rušení veškeré reklamy veřejnoprávní televize. Přitom současný limit reklamy ČT patří k nejnižším v Evropě a ani zdaleka nedosahuje procent povolených evropskou směrnicí.
Přestože nejsem přívrženkyní reklamního vysílání, při reklamě obvykle od televize odcházím, očekávala bych, že při současných problémech ve financování České televize návrh na navýšení procent reklamy přijde. A to zvláště když výsledky veřejných výzkumů jasně ukazují, že diváci se spíše smíří s tímto řešením než se zvyšováním poplatků.
Na jedné straně tedy peníze chybějí, ale zákon příjmy ještě sníží - přičemž jde podle mého názoru o poměrně jisté příjmy z reklamy - a pokusí se je nahradit jinými, poměrně nejistými, z navýšení koncesionářských poplatků. Výtěžek z reklamy se sníží, procento platících také, protože řada diváků využije právo na osvobození, a to i těch, kteří dosud nežádali. A ti, kteří zůstanou pravidelnými poplatníky, budou platit dvakrát - jednou při úhradě koncesionářských poplatků, podruhé v obchodě, když si půjdou koupit výrobek propagovaný drahou reklamou, neboť pokud bude ČT vyklízet reklamní trh, dojde k deformování konkurenčního prostředí a komerční televizní společnosti jakožto správný podnikatelský subjekt pochopitelně cenu reklamy zvednou. Diváckou obec začnou tvořit tři skupiny lidí. Jedni budou rok od roku platit vyšší poplatky, druzí - a těch začne přibývat - budou od placení osvobozeni a třetí skupina, kterou vidím jako zvětšující se, platit odmítne.
Jak tedy tímto zákonem České televizi pomůžeme? Dáme jí dostatečný prostor pro to, po čem všichni voláme, pro původní českou dramatickou tvorbu? Domnívám se že ne. Přitom poslední výsledky hospodaření České televize nasvědčují tomu, že nové vedení se vydalo cestou maximálních úspor. Konečně tedy dobrá zpráva.
Dvousložkový systém financování veřejnoprávní televize a rozhlasu prostřednictvím koncesionářských poplatků a vysílání reklamy má u nás sice tradici, ale ukazuje se jako neoptimální. Je třeba hledat systém nový. Takový, který by přinesl České televizi i Českému rozhlasu dostatek financí, ponechal jim nezávislost a soustavně nezatěžoval jen určitou část obyvatel.
Stávávající návrhy zákona, ať ve sněmovní, či senátní verzi, za takové nepovažuji, a proto je nemohu podpořit. Děkuji. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Táňa Fischerová, pak je přihlášen pan poslanec Talíř a pan poslanec Kalousek.
Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím si, že je dobré vysvětlit v tuto chvíli několik důvodů, pro které jsem se rozhodla nakonec nepodpořit senátní verzi zákona o poplatcích. Říkám to s hlubokou lítostí, neboť jak jistě víte, patřím k nejzanícenějším podporovatelům médií veřejné služby. A o nezbytnosti navýšení poplatků jsem jednoznačně přesvědčena.
Snížení objemu reklamy v České televizi na 0,8 % jsem považovala za krajní hranici, kam je ještě možno ustoupit, aby zůstalo zachováno duální financování, když rovnováha na trhu s reklamou je již dávno deformována ve prospěch komerčních televizí. Proto jsem hlasovala pro poslaneckou verzi návrhu zákona. Senát dle mého názoru kvalitně opravil možnost neplatit, pokud nevlastním přístroj. Bohužel ale schválil dva pozměňovací návrhy, které kompromisní novelu zákona mění v nepřijatelnou.
Zákaz sčítání reklamního času České televize na prvním programu by vedl k významnému snížení výnosů a k dalším vyvolaným nákladům, které by souvisely s přeprogramováním druhého programu tak, aby se na něm reklama dala prodat. To se navíc prakticky rovná atentátu na kulturnost tohoto programu, protože druhý televizní program si mohl dovolit vysílat vysoce kvalitní a méně sledované pořady právě na úkor prvního programu, který je svými výnosy pomáhal financovat.
V souvislosti s dalším pozměňovacím návrhem se stane právě to, před čím jsem varovala, totiž že financování České televize ponesou na svých bedrech pouze občané, a v tomto případě ti nejchudší, protože návrh Senátu snižuje hranici pro osvobození od poplatku z 1,4násobku životního minima na pouhé životní minimum.
***