(9.40 hodin)
(pokračuje Plachý)
Za páté. Podle doprovodného zákona by se na řízení před úřadem nevztahovala ustanovení správního řádu, podle kterých lze změnu prvoinstančního rozhodnutí provést pouze ku prospěchu účastníka řízení. Toto ustanovení doprovodného zákona podporuji. Podle obecných ustanovení správního řádu by rozhodnutí mohlo být ve druhém stupni změněno jen tehdy, pokud by správní orgán plně vyhověl podanému rozkladu. Pokud by se navrhované ustanovení vztahovalo i na řízení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, došlo by k výraznému omezení rozhodovací pravomoci předsedy úřadu jako vedoucího ústředního správního úřadu, a tím i k oslabení zásady dvouinstančnosti řízení. V konečném důsledku by například nemohlo být ve druhém stupni vydáno takové rozhodnutí, které by reflektovalo skutečný stav věci a vyjadřovalo názor odborníků z rozkladové komise, a potažmo i vedoucího ústředního správního úřadu.
Za šesté. Podle doprovodného zákona pro řízení ve věcech hospodářské soutěže nemá platit obecná definice účastníků řízení formulovaná správním řádem, ale speciální právní úprava obsažená v zákoně o ochraně hospodářské soutěže. Toto ustanovení doprovodného zákona podporuji. Návrh správního řádu vymezuje účastníky řízení příliš široce, neboť za ně považuje i osoby, které jsou řízením a vydaným správním aktem dotčeny ve velmi omezené intenzitě. Naproti tomu zákon o ochraně hospodářské soutěže z důvodů rychlosti a hospodárnosti řízení označuje za účastníka řízení pouze toho, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení rozhodnuto. Vzhledem k povaze řízení, která úřad vede, je jakákoliv širší definice účastníků řízení nepřijatelná. Například v případě řízení o zneužití dominantního postavení v oblasti telekomunikací by se mohl cítit rozhodnutím dotčen a domáhat se proto účastenství v podstatě každý. Konkrétně v případě řízení se společností Český Telecom, a. s., které úřad v současné době vede, by se účastníky řízení mohlo stát všech cca 3,5 mil. uživatelů pevných linek. Vzhledem k tomu, že žádné rozhodnutí úřadu by nemohlo nabýt účinnosti dříve, než by bylo doručeno všem účastníkům řízení, by byla rozhodovací činnost úřadu prakticky paralyzována. Nutnost vést řízení s obrovským množstvím účastníků by současně vedlo k zásadnímu zvýšení administrativních nákladů úřadu a k nutnosti přijímat velké množství nových zaměstnanců, což by bylo naprosto neslučitelné s vládním programem úspor ve státní správě.
Za sedmé. Na základě doprovodného zákona nebude mít úřad povinnost považovat za účastníka řízení do doby, než se prokáže opak, osobu, která pouze tvrdí, že je účastníkem. Toto ustanovení doprovodného zákona podporuji. K tomuto ustanovení lze uvést obdobné stanovisko jako v předchozím bodě. Jestliže by měl úřad za účastníky řízení do doby prokázání opaku považovat i osoby, které pouze tvrdí, že jsou účastníky, vedl by uvedený princip k porušení zásady rychlosti a hospodárnosti řízení a k oslabení meritorní činnosti úřadu, který by byl zahlcen procesními otázkami a popíráním účastenství.
S ohledem na výše uvedené tedy doporučuji, aby bod první novely nebyl vypuštěn a aby byl doprovodný zákon schválen ve znění, v jakém byl předložen Senátu.
Na základě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, zákon č. 340/2004 Sb., byla ustanovení o subsidiární působnosti správního řádu přesunuta z § 21 odst. 8 do § 25a. Doporučuji proto, aby návětí bodu 1 novely bylo legislativně technicky upraveno v tomto smyslu.
K bodu 2. Doprovodný zákon navrhuje v § 21 vložení nového odstavce, podle kterého by se ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže přiměřeně použila i na šetření prováděná na základě žádostí orgánů Evropských společenství podle práva Evropských společenství. Doporučuji vypuštění tohoto ustanovení. K zajištění efektivní spolupráce úřadu s Evropskou komisí, jakož i se soutěžními úřady ostatních členských států Evropské unie byla vypracována samostatná novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, která komplexně řeší tuto problematiku, výše zmiňovaný zákon č. 340/2004 Sb. Doplnění uvedeného ustanovení je tedy nadbytečné.
K části 5, změna zákona o zadávání veřejných zakázek. Navržené změny se věcně opět týkají omezení subsidiární působnosti správního řádu a platí o nich, co bylo řečeno v části 4 bod 1. Doporučuji proto, aby část pátá novely nebyla vypuštěna.
Návrh však nereflektuje nabytí účinnosti nového zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, k 1. 5. 2004, a počítá s novelizací již zrušeného zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Doporučuji proto legislativně technickou aktualizaci tohoto ustanovení.
Tolik stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Dámy a pánové, jak je vidět ze stanoviska úřadu, Senát opět vypouští, co by vypustit neměl, a naopak nevypouští, co vypustit by bylo správné. Činí tím ze zákona ještě větší zmetek, než kterým je. Budeme tedy opět rozhodovat mezi zlem menším a zlem větším, ačkoliv všichni dobře víme, že váha a měrná jednotka pro zlo neexistují. Proto těm z nás, kteří jsou ochotni hlasovat pro zlo menší, doporučuji hlasovat pro znění Poslanecké sněmovny. Já však, protože nemám zmíněnou váhu na zlo, budu hlasovat jak proti znění Senátu, tak proti znění Poslanecké sněmovny, které je postiženo vážnými legislativními chybami, v této fázi již neopravitelnými.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych nyní slovo udělil paní poslankyni Vlastě Parkanové, která se přihlásila jako další do této rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Vás prosím, abyste jí umožnili vystoupit v prostředí přiměřeně ztišeném. (Předsedající zvoní, v sále je stále velký hluk.)
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. Pane předsedo, já jsem se přihlásila do této rozpravy pouze kvůli tomu, co zaznělo z úst mého předřečníka. Považuji za potřebné k tomu říci několik stručných vět.
Senátní návrh, tak jak ho máme na lavicích, navrhuje vypustit novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže a novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Zdůvodnění tam je takové, že než došlo k přijetí tohoto zákona, který právě projednáváme, resp. jeho návrhu, doznaly novelizované zákony změn, a proto je legislativně technicky nemožné je přijmout. Zvláště patrné je to u novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl celý zrušen přijetím zákona jiného. Důvody pro vypuštění, to, co senátoři provedli, nebyly v obsahu navržených novel, ale v legislativně technických chybách. To, co zde citoval můj předřečník, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zastává obsahu předložených novel a navrhuje jejich legislativně technickou opravu, to přece není možné v tomto procesním stadiu projednávání návrhu zákona, ve kterém se právě nalézáme.
Já si mohu myslet, že Senát se s tím mohl vypořádat jinak, že tyto legislativně technické chyby mohl sám opravit. On se rozhodl tak, že nám to vrátil, s tím, že spoléhá na dlouhou legisvakanci, s tím, že spoléhá, že v době, než tento návrh nabude účinnosti, což je leden 2006, může vláda provést potřebné úpravy sama. Ale v této chvíli je stav takový, že jiný postup není možný než přijmout senátní verzi návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Probíhá rozprava. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Prosím, pane poslanče.
***