(16.00 hodin)
(pokračuje Sehoř)
My nemůžeme skončit s tím, že si řekneme "co jsme si, to jsme si, dneska ta dálnice už jede, buďme všichni spokojeni a pokračujme dál".
Já nejsem spokojen s usnesením, které komise předložila Poslanecké sněmovně. Po pravdě řečeno nejsem ani příliš spokojen s měkkostí usnesení oponentní zprávy. Já proto doporučuji jeden bod, který by se mohl přidat nebo o kterém bychom mohli hlasovat jako o návrhu usnesení. Navrhuji, aby text usnesení zněl: Poslanecká sněmovna doporučuje bývalým členům Zemanovy vlády, kteří svým rozhodnutím o dálnici D47 způsobili škodu České republice, aby se omluvili občanům České republiky a odstoupili ze svých současných politických funkcí.
Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji poslanci panu Karlu Sehořovi. Věřím, že buď s předsedou komise, nebo se zástupcem zpracovatelů oponentní zprávy doladí návrh na usnesení v podrobné rozpravě.
Nyní má slovo pan poslanec Jaromír Schling. Připraví se pan poslanec Petr Šulák a já řízení předám místopředsedkyni paní Miroslavě Němcové. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, nebudu mluvit tak dlouho jako někteří moji předřečníci. Nebudu ani reagovat na politicky motivované spekulace anebo dokonce hlouposti, které zde byly řečeny. Budu povětšině opakovat to, co jsem tady už nejméně jednou řekl a co někteří prostě slyšet nechtějí.
Za prvé, v minulém volebním období byla vláda postavena před úkol postavit co nejrychleji dálnici do Ostravy, protože nikdo ani dnes nezpochybňuje, že Moravskoslezský kraj ke svému rozvoji tuto dálnici opravdu potřebuje. A musela se rozhodnout v situaci, kdy neměla k dispozici takový vějíř finančních možností, finančních zdrojů jako tato vláda. Pokusila se tedy proto vytvořit projekt - a říkalo se tomu od začátku pilotní projekt - financování této stavby soukromým kapitálem. Jestliže se po volbách a po uplynutí určité doby otevřela možnost financovat tuto stavbu ze zdrojů levnějších, pak bylo pochopitelně logické uvažovat vážně o zrušení té smlouvy a o financování ať už ze státních dluhopisů, z úvěru EIB a podobně, tak jak je to i tady v závěrečné zprávě a částečně i v oponentní zprávě popsáno.
Tedy každá z těch vlád jednala v jiné situaci a to je potřeba brát v úvahu. Zemanova vláda chtěla postavit dálnici, na kterou v daném okamžiku neměla peníze a neměla k dispozici ty zdroje, které má tato vláda. A jestliže jsou tedy teď k dispozici zdroje levnější, proč je nevyužít. To je jedna věc v hodnocení celého toho procesu.
Druhá věc. Neustále se omílá otázka výběrového řízení. Každý, kdo má nějaké zkušenosti s výběrovým řízením na stavební akci, ví, že pokud to výběrové řízení má být úspěšné, pokud to nemá být jen kolotoč nových a nových průtahů, odvolání, anebo dokonce žalob, součástí zadání musí být návrh smlouvy včetně výkazu výměr. To znamená, že musí být k dispozici podrobný popis toho, co se poptává. Jedině pak mohou ty nabídky být relevantní, pak mohou být korektně srovnávány.
V době, kdy se připravoval tento projekt, nic takového k dispozici nebylo, a dokonce to není k dispozici ani dnes. A je obvyklé u podobných projektů, že jsou uzavírány smlouvy na stavby, na infrastrukturní stavby ve chvíli, kdy není prováděcí projekt. A to je dokonce jedna ze zkušeností z té více než roční přípravy, že stát by svou odpovědnost, pokud vůbec se ještě některá vláda odváží jít do PPP projektu, měl končit na úrovni územního rozhodnutí, a nikoli až na úrovni stavebního povolení. A ani na to nebyly na začátku jasné názory, a bohužel na začátku tohoto procesu, o kterém mluvíme, převládl názor, že stát si má svoji odpovědnost podržet až do fáze stavebního povolení. Už v průběhu jednání se ukázalo, že to nebyl dobrý názor.
Takže výběrové řízené, které by bylo jakžtakž korektní, které by mohlo dát dobrý výsledek, opravdu v té době vypsat nešlo. Netrvalo by měsíce, jak tady někdo z předřečníků řekl, trvalo by roky. A Moravskoslezský kraj nepochybně potřebuje dálnici, a ne roky se vlekoucí výběrová řízení.
Jenom jako perličku vám řeknu, že i jeden z těch tehdejších místopředsedů vlády, který tehdy chtěl, aby nějaké výběrové řízení vypsáno bylo, po určité době, když ve svém resortu potřeboval využít rozpočtové prostředky pro jakousi investiční akci, se přiklonil k názoru, že vláda má onu akci zadat podle § 50 a toho odstavce, který tenkrát umožňoval oslovit jednoho zájemce, protože viděl, že postup podle jiného paragrafu, postup výběrovým řízením, bude nekonečný. Ale to je opravdu nedůležité.
Takže tolik k výběrovému řízení.
Pokud jde o otázku ceny, rovněž jsem mnohokrát jak zde, tak na různých jiných fórech říkal, že základem ceny se stal odhad Ředitelství silnic a dálnic, který je zapsán v Isprofinu. Byl tam zapsán už několik let předtím, než začalo jednání s firmou Housing and Construction, a ta samozřejmě vzala odborný odhad ŘSD za základ, od kterého se pak odvíjela další jednání. A jak to nakonec dopadne, to ukáže teprve čas, ale mohu jen poznamenat, že zatímco stavební náklady, které firma Housing and Construction odhadovala na úsek 47 07, který byl nedávno vysoutěžen, ve výši 4 miliardy Kč, tak výběrové řízení řeklo, jestli se nemýlím, že stavební náklady budou 5,5 miliardy. Firma Housing and Construction samozřejmě připočítávala ke stavebním nákladům ještě některé další náklady, jako například náklady na pojištění, krytí rizik atd., takže v souhrnu se pak dostala nad tu sumu, která vyšla z tendru, který nedávno na úsek 47 07 skončil. Ale to je normální, protože soukromá firma své dílo, svůj projekt pojišťovat musí, zatímco stát se nepojišťuje, protože vždycky - vždycky - najde zdroje na to, aby nahradil případné škody, ať už vniknou jakýmkoli způsobem. Takže ani ta otázka ceny není tak složitá.
Teď ještě malé připomenutí, jak se dá manipulovat s čísly. Když se podíváme na tu tabulku, která je obsažena na straně 8 zprávy komise, tak tam vidíte varianty 1, 2, a pak výrazně nižší varianty 3 a 4, což samozřejmě v méně zasvěceném čtenáři vyvolá dojem- jak to, že se vůbec mluví o 80 miliardách? Jednoduše! Protože ve variantách 3 a 4 jsou započteny zdroje, které stát nebude muset splácet, kohezní fondy, takže jeho náklady pak opravdu budou o několik desítek miliard korun nižší. Já vím, že autoři té zprávy si jsou toho vědomi, ale vyznění, když je to takto napsáno, není zrovna nejlepší. Prostě uvádí čtenáře v omyl.
A pokud jde o poslední variantu téměř 216 miliard Kč, kde je také slovíčko "až", to není nic jiného než spekulace onoho znalce. Kdybychom se podívali na podklady, tak bychom nepochybně zjistili, že počítal do té částky úplně jiné věci, než které jsou obsaženy ve variantách 1 až 4. Mimo jiné nevzal vůbec v úvahu, že ve smlouvě byl limit maximálně 125 miliard, které je stát ochoten zaplatit za celý projekt, za dobu jeho trvání, nikoli za stavební náklady. Nikde se zde neříká nic o tom, že v průběhu vyjednávání jsme prosadili do smlouvy institut takzvaného nezávislého odborníka, a přes značný odpor projektové společnosti jsme tam prosadili tento institut právě proto, aby stát měl nástroj na řešení případných sporů, aby nezávislý odborník pomohl státu ubránit se případným pokusům projektové společnosti navyšovat některé částky.
***