(11.50 hodin)
(pokračuje Braný)
Na české straně tedy ještě zbývá dokončit 23,4 km dálnice z Trmic - státní hranice a 16,4 km dlouhý průchod Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Dálnice se měla podle česko-německé mezivládní smlouvy propojit již zhruba za necelé dva roky s německou dálnicí A17, budovanou od Drážďan. Je ovšem třeba zdůraznit, že v Německu je zatím budován jen úsek A17 v okolí Drážďan. Výstavba tohoto dalšího z Pirny k hraničnímu přechodu ještě zahájena nebyla. Je tak otázkou, zda termín dokončení se tedy týká pouze české části z hlediska vztahu na česko-německou smlouvu k této otázce, anebo se jedná o celý úsek včetně německé strany. Na to bych žádal, jestli je možné, odpovědět předkladatelem.
Z hlediska druhého zákona ještě několik poznámek. Pokud bude tento zákon Poslaneckou sněmovou schválen, rozdělí se úvěr na dvě části. První smlouva, pravděpodobně na částku 6 miliard korun, by měla být podepsána bezprostředně po nabytí účinnosti navrhovaného zákona, podpis další smlouvy na zbývající částku se předpokládá na přelomu let 2005 - 2006, jak jsem pochopil z toho materiálu z důvodové zprávy.
Právě když jsem se zamýšlel z hlediska tohoto návrhu zákona, jeho vztahu ke státnímu rozpočtu, tak mě tam překvapila jedna věc, a z toho vyplývá můj dotaz. Hovoří se, že důležité jsou dopady na státní rozpočet. Přijatý úvěr by se stal příjmem státního rozpočtu. V důvodové zprávě k tisku 681 je potom uvedeno, že celkovou výši úroků lze odhadnout cca na 6,4 miliardy korun za 25 let trvání tohoto úvěrového vztahu. Platby úroků by byly výdajem státního rozpočtu, kapitoly státní dluh. Při splatnosti úvěru 25 let, odkladu splátek sedm let, pevném splátkovém kalendáři a za hypotetického předpokladu podpisu obou smluv v roce 2004 by splátky jistin činily předběžně cca 667 milionů korun ročně od roku 2011 do roku 2029. Lze však předpokládat, že Ministerstvo financí jako správce státního dluhu využije u části úvěru možnost jednorázových splátek načasovaných nepravidelně tak, aby optimálně zapadly do časového profilu úhrady státního dluhu, respektive jej vyrovnaly. Co však není jasné, co se v důvodové zprávě míní formulací "splátky jistin nejsou výdajem státního rozpočtu, nýbrž financujících operací". Bylo by dobré i tuto tezi konkretizovat, jak je to myšleno.
Jinak z hlediska mého stanoviska i klubu KSČM nemáme nic proti přijetí této normy, ale osobně nedoporučuji podpořit projednávání podle paragrafu 90. Tady zejména vycházím z toho, že důvodová zpráva - nebo je možné dohledat, že dojdou finanční zdroje z fondu dopravní infrastruktury tento měsíc, ale z hlediska materiálu vlády byl přijat materiál, který se jmenuje Strategie financování rozvoje a obnovy dopravních sítí v letech 2003 - 2007. Je to usnesení vlády č. 164 z 25. února 2004, tak bych předpokládal, že ta strategie není v tom, že v podstatě jsme v tlaku času a určitém proudu událostí, a působí to dost takovým nahodilým přístupem z hlediska předkladatelů, že na poslední chvíli chtějí vyřešit nějaký problém, který vlastně posuzovala vláda podle mne už určitě detailněji v únoru tohoto roku. Proto si myslím, že je třeba dát prostor na řádné projednávání tohoto návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Branému. Další přihlášky do rozpravy nejsou - jsou. Hlásí se pan poslanec Hojdar.
Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Já tady v tomto okamžiku vystupuji jako zástupce Ústeckého kraje, kterého se toto nejvíce dotýká. Já bych tady chtěl už dopředu, protože předpokládám, že tento návrh bude přijat, poděkovat vám všem, kteří podpoříte schválení tohoto návrhu, za všechny obyvatele bez rozdílu politické příslušnosti, protože jak sami víte, situace s dopravou v našem kraji je velmi tristní, a tak jak se nedaří schválit výstavbu jezů, aby byla umožněna splavnost Labe, tak jak se připravuje rekonstrukce železniční tratě do Německa, která byla narušena při povodních, tak dálnice D8 bude jediný spoj, který nás bude spojovat se světem. A pokud by tato silnice nebyla dostavěna aspoň v tom rozumném čase, jak je to naplánováno, tak hrozí nebezpečí, že Ústecký kraj a celý ten náš region bude zcela dopravně odříznut od světa.
Takže chci jenom tímto na vás apelovat, abyste přihlédli k tomu, že je to skutečně záležitost pro obyvatele v našem kraji velmi důležitá a vhodná vašeho schválení. (Potlesk).
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zdali hodlá vystoupit. Je tomu tak, takže mu uděluji slovo.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Pane předsedající, dámy a pánové děkuji vám za podporu. Myslím, že je potřeba říci pár slov. V současné době se staví šest dálnic a máme před sebou ještě úkol postavit 1 300 km tohoto základního komunikačního systému. Je to mimořádné investiční úsilí, které samozřejmě ale přináší také ekonomickou prosperitu, protože je významným prorůstovým impulsem vybudování těchto komunikací, a proto je potřeba využívat všech zdrojů včetně úvěrů. Tyto úvěry, které jsou nabízeny, tak jsou hned druhým nejlevnějším zdrojem po přímých výdajích státního rozpočtu, protože Evropská investiční banka nabízí svým akcionářům, jedním z nichž je i Česká republika, úvěry pod hranicí sazby Pribor. V současné době jsou dosahovány úrokové sazby 1,93 % na tranše , které jsou realizovány v současné době, a to je věc, kterou je potřeba zvážit. Nemyslím si, že je tato investice jakoby hledáním záplaty chybějících finančních prostředků.
My jsme zahájili přípravu programu D8 a financování vícezdrojového posílení rozpočtu Poslaneckou sněmovnou, kdy bylo zřejmé, že finanční prostředky, které jsme předpokládali do rozpočtu, tak nebudou moci být uvolněny a kolize s mezistátní dohodou s Německem na ukončení stavebních prací na přechodu státních hranic v roce 2006 je pro nás významným mezníkem a chceme tento závazek splnit. Moje schůzky jak se spolkovým ministrem panem Stolpem, tak se saským ministrem dr. Gillem jsou vždy vedeny v oboustranném ujišťování, že termín 2006 je pro obě strany závazný, a proto informace, že se nestaví silnice A17 na německé straně, jsou pro mě poněkud překvapující, protože byť jsem tam nebyl osobně, tak ujištění těchto německých politiků zatím bylo o tom, že se staví a že snad budou v této době mít dokončenu celou dálnici až z Drážďan. Kdežto já jsem stále v pozici, že musím vysvětlovat, proč ve středohoří budeme mít odklad dva roky, neboť se nám podařilo získat územní rozhodnutí až po velmi složitých projednáváních a různých rozkladových komisích ministrů místního rozvoje a ministerstva dopravy.
Děkuji také ministru životního prostředí, který se velmi zasloužil o to, že jsme se dohodli na podobě průchodu Českým středohořím. Vím, že to není jednoduchá stavba a že také tato stavba bude brzy předložena k posouzení vládě. Myslím si také, že je potřeba stále hájit to, že Státní fond infrastruktury není nebo nebude v budoucnu odkázán jen na úvěry a státní rozpočet. Předpokládáme, že právě zavedení výkonového zpoplatnění zhruba od roku 2006 umožní externí náklady, které silniční doprava má, tak celé převést a zpoplatnit ve zpoplatnění za použití této dopravní infrastruktury.
***