Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(18.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Nechal jsem si to vysvětlit. V zásadě se jedná o typ akciové společnosti, který může být založen pouze právnickými osobami, to znamená jinými obchodními společnostmi, minimálně dvěma obchodními společnostmi, přičemž každá z nich má sídlo v jiném členském státě Evropské unie. To je k tomu základnímu charakteru.

Co je pro ně charakteristické a zvláštní a čím se liší od našeho akciového práva a od našich akciových společností, je - za prvé - to, jakými prameny práva se řídí, a - za druhé - samotnou vnitřní strukturou. To je ono monistické a dualistické pojetí, o kterém hovořil pan místopředseda vlády.

Mám-li se nejprve vyjádřit k onomu právnímu zakotvení, tak protože se jedná o evropskou společnost, tak je pro ni charakteristické, že se řídí jak komunitárním právem, tak okrajově, podpůrně, subsidiárně právem národním. To základní je upraveno v komunitárním právu. Je to v oněch nařízeních, o kterých hovořil pan místopředseda vlády, a dále ve směrnici Rady Evropských společenství, přičemž právě ona směrnice a pouze některá ustanovení nařízení jsou transponována do jednotlivých národních právních řádů.

Takže zopakuji-li to, základem právní regulace je nařízení Evropských společenství, podpůrně jsou to právní řády jednotlivých států. A právě tento zákon, který tady projednáváme, právě tato úprava upravuje tu část českého práva, která bude regulovat podpůrně, subsidiárně otázku evropských společností.

Dámy a pánové, tolik asi stručně k oné právní regulaci.

Dále k oné struktuře. Jak bylo řečeno, evropská společnost je zajímavá tím, že umožňuje tzv. jak monistický, tak dualistický model řízení společnosti. Co to znamená? V zásadě u nás dnes platí dualistický model, který znamená, že obchodní společnost je řízena dvěma orgány, a to dozorčí radou a představenstvem, v různé kombinaci volení, anebo může být řízena monisticky, pouze jedním orgánem, a tento orgán je nazván správní radou, podle nové právní úpravy. Takže to je prosím odchylka, je to něco nového, co naše platné obchodní právo dosud neznalo a na co bude nutné si v aplikaci zvyknout. To znamená, bude možno zřizovat monistické společnosti, kde bude pouze jeden orgán volený na valné hromadě, a tedy nazýván zákonem správní radou.

Ve druhé části předloženého sněmovního tisku je upravena otázka účasti zaměstnanců a zde je víceméně pouze transponováno, harmonizováno právo upravené již ve zmíněných směrnicích.

Dámy a pánové, tolik stručně k popisu. Mě snad napadá do úvodu jedna otázka, a to, proč tento institut, který je institutem obchodního práva, není zahrnut do obchodního zákoníku, proč přijímáme samostatnou právní úpravu v podobě zvláštního zákona a nakolik tento institut bude zapracován do budoucího obchodníku zákoníku, na kterém pracuje, pokud se nemýlím, Ministerstvo spravedlnosti a který by snad již v těchto dnech či týdnech měl být hotov a snad na podzim tohoto roku by mohl být v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně. To snad je asi ta nejzásadnější formální výtka, že podle mého názoru měl být tento institut zapracován do kodexu, který upravuje i ostatní otázky týkající se obchodních společností, obchodněprávních závazkových vztahů atd.

Tolik, dámy a pánové, má zpráva coby zpravodaje tohoto sněmovního tisku. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se pan kolega Václav Exner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, v souvislosti s tímto tiskem vidím jeden problém. V důvodové zprávě, a koneckonců, připomněl to i pan zpravodaj, se hovoří o pro nás zcela nevyzkoušené formě a nemožnosti získat zkušenosti z podobných zemí, jako jsme my, s touto novou formou, řekněme, obchodní společnosti. Na druhé straně se konstatuje, že příslušné normy Evropské unie i pro nás nabudou účinnosti až - a já bych řekl spíše už - 8. října 2004.

V té souvislosti jsem rád, že zatím nebylo navrženo zkrácení lhůty, které by z tohoto mimořádně krátkého termínu vyplývalo, ale je třeba si uvědomit, že spíše by zde bylo potřeba lhůtu prodloužit k tomu, aby se tato norma pořádně prodiskutovala. Vzhledem k tomu termínu nic takového nenavrhuji, ale domnívám se, že je naprosto nezbytné, aby se touto normou zabývaly dva výbory, a to výbor hospodářský a výbor ústavněprávní, což navrhuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl snad jenom říci pár věcí ve vztahu k té otázce, která zde byla pověšena do vzduchu, proč to není součástí obchodního zákoníku. Ten důvod, pokud vím, při přípravě byl ve své podstatě dvojí.

První důvod spočíval v tom, že samozřejmě se připravuje úplně nové znění obchodního zákoníku, a tady termínově přece jen je to skutečně tak, že je zapotřebí tuto normu urychlit vzhledem k tomu, že projednávání obchodního zákoníku nepochybně bude poměrně dlouhé, a já nevím přesně termíny, ve kterých Ministerstvo spravedlnosti bude tento návrh předkládat, ale v každém případě si lze představit, že legislativní proces na úrovni Poslanecké sněmovny bude o poznání složitější než při projednávání tohoto návrhu.

A za druhé je zapotřebí si uvědomit, že s tímto návrhem budou, resp. s touto právní úpravou, budou pracovat mnohdy občané EU, kteří se nebudou až tak příliš orientovat v českém právním řádu, a je zapotřebí, aby tato právní norma byla ucelená a byla přehledná, tak proto bylo rozhodnuto, že bude vypracován tento samostatný návrh, který samozřejmě bude pro uživatele přece jen přehlednější než složitá norma celého obchodního práva.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj chce mít závěrečné slovo? Není tomu tak.

Budeme hlasovat o přikázání, a to ústavněprávnímu výboru a na návrh pana kolegy Václava Exnera hospodářskému výboru, a to rozhodneme v hlasování pořadové číslo 54, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 54 z přítomných 91 pro 78, proti nikdo. Návrh byl přijat.

V hlasování pořadové číslo 55, které jsem právě zahájil, se ptám, kdo je pro přidělení hospodářskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 55 z přítomných 93 pro 46, proti 16. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.

Končím bod číslo 38. Věřím, že mi vyhovíte a budete ochotni projednat ještě související zákon a to je bod číslo 39.

Máme jak předkladatele, tak zpravodaje stejné. Prosím pana místopředsedu vlády a ministra vnitra Stanislava Grosse, aby se ujal slova.

***