(16.20 hodin)
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se předem trošku omlouvám zvláště právním puristům za to, co nyní přednesu a čeho se možná dopustím, ale jsme v situaci, která je procesně obtížná. Jsme v situaci, kdy byl několikrát z různých politických stran podán a všemi politickými stranami podporován návrh, který by vyřešil situaci, kdy byla v rámci schválení euronovely o účetnictví upravena povinnost nestátním zdravotnickým zařízením vést podvojné účetnictví. Ta věc se opravila, čili ta povinnost vést podvojné účetnictví po první tři měsíce tohoto roku zůstala a vlastně ony právnické či fyzické osoby by byly povinny nebo by byly vystaveny sankcionování a není možné to ošetřit jinak než novelou zákona. Po konzultacích s ministrem financí je zjevné, že to nelze dohonit ani výkladem Ministerstva financí. Čili věcně jde o věc zcela bezkonfliktní, procesně je to trošku nešťastné v tom, že se nyní opovážím tento návrh zákona, který obsahuje řadu novel, obohatit ještě o jednu novelu zákona. Znovu říkám, prosím právní puristy, aby přivřeli očíčka a nekomentovali tento postup.
Navrhuji tento návrh obohatit o další část, a to, že v zákoně 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 285/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se za § 21 vkládá nový § 21a, který zní: "Provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení, kteří již jsou fyzickými osobami a ke dni 31. 12. 2003 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví, splní svoji zákonnou povinnost stanovenou v § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 160/1992 Sb., ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti zákona č. 121/2004 Sb., pokud k 1. lednu 2004 vedou daňovou evidenci nebo účetnictví podle zvláštního právního předpisu."
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Slova se ujme pan poslanec Petr Krill. Připraví se pan poslanec Pospíšil, poté pan kolega Vrbík.
Poslanec Petr Krill: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi předložit pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona uvedenému v tisku 574, které jsem vám v písemné formě předložil, a máte je na svých lavicích. Předčítání by bylo zdržováním, a proto je přijměte, prosím, v této formě.
Dovolím si však přednést krátké zdůvodnění těchto pozměňovacích návrhů. V současné době musí podnikatel při zahájení podnikání navštívit několik úřadů, kde je povinen se registrovat, ať je to živnostenský úřad, obchodní rejstřík, finanční úřad nebo správa sociálního zabezpečení atd. Na všech místech musí obvykle dokládat obdobné skutečnosti, obdobné doklady. Neexistuje jednotné místo, kde by mohl podnikatel obdržet veškeré informace, které k zahájení podnikání potřebuje. Popsaný stav je kritizován i Evropskou komisí jako určitá překážka volného pohybu služeb.
Hospodářská komora České republiky chce využít stávajícího projektu "Informační místa pro podnikatele" k vytvoření jednotného registračního místa podnikatele. V zájmu těchto podnikatelských subjektů je i zjednodušení postupu při ohlašování živností a podávání žádosti o koncesi, jakož i podání návrhu na provedení zápisu v obchodním rejstříku. V případě, že Hospodářská komora ČR poskytne podnikateli informace a poradenské zázemí, měl by mít podnikatel zároveň možnost vyřídit co nejvíce formálních záležitostí, které k podnikání potřebuje, přímo na kontaktním místě v Hospodářské komoře.
Prvním krokem k tomuto zjednodušení a zkvalitnění služeb pro podnikatele je umožnění podání ohlášky živnosti a žádosti o koncesi podle živnostenského zákona a podání návrhu na provedení zápisu v obchodním rejstříku přímo v Hospodářské komoře ČR.
Evropskou unií je naší republice vytýkáno, že roztříštěnost různých registrací, které jsou potřebné pro podnikání v ČR, tvoří překážku v oblasti volného pohybu služeb, zboží i osob. Pro podnikatele z Evropské unie je systém registrací nepřehledný. Řešením by byl vznik jednotného registračního místa pro podnikatele. Hospodářská komora by tak mohla v současné době převzít alespoň částečně roli registračního místa, na kterém je možné současně provést několik registrací potřebných k podnikání v ČR, a tak pomoci řešit uvedený problém.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Krillovi. Slova se ujme pan poslanec Jiří Pospíšil. Připraví se pan poslanec Vrbík. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji. Já jsem svůj návrh obšírně odůvodnil v obecné rozpravě. Poté vám byl rozdán v konkrétní podobě na lavice, takže pouze obecně. Jedná se o změnu obchodního zákoníku, konkrétně pak zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. Novela má dva body. Za prvé se navrhuje nové znění bodu č. 11 a za druhé se navrhuje vypuštění bodu č. 14, části čtvrté, článek IV.
Bylo to rozdáno, takže takto to považuji za dostatečné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Slova se ujme pan poslanec Tomáš Vrbík, připraví se pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Tomáš Vrbík: Děkuji. Já budu mít tři krátké pozměňovací návrhy, které jsou následující. Dovoluji si navrhnout přijmout k výše uvedenému návrhu zákona tyto změny:
1. K části první, článek I, bod 4, § 480a odst. 2 se za poslední větu vkládá věta: "O úkonech přesahujících rámec obvyklého hospodaření rozhodují dědici nadpoloviční většinou. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny, rozhodne na návrh kteréhokoliv dědice soud."
Odůvodnění. Navrhovaná změna se snaží řešit patovou situaci, do níž se mohou dědici dostat v případě, že některý z nich odmítne poskytnout souhlas s úkony přesahujícími rámec obvyklého hospodaření. V jistých případech může být dokonce absence takového souhlasu na újmu jak pozůstalosti, tak i ostatních dědiců. Zatímco platná právní úprava poskytuje vodítko, jak dosáhnout změny soudního rozhodnutí, sněmovní tisk č. 574 zcela postrádá obdobný mechanismus u poskytování souhlasu, resp. nesouhlasu u dědiců. Navrhuje se proto obdobná úprava, která existuje u právní úpravy spoluvlastnictví.
2. K části první, článek I, bod 4, § 480a odst. 3 se za větu první vkládá nová věta druhá, která zní: "Vyžaduje-li to povaha svěřeného majetku (podnik, obchodní podíl), je správce povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí."
Odůvodnění. Institut správce dědictví sleduje jednoznačný cíl v podobě co největší ochrany práv dědiců prostřednictvím správy pozůstalosti po dobu dědického řízení. Lze si představit, že pozůstalost budou tvořit majetkové hodnoty, jako jsou podnik, obchodní podíl, nemovitost a podobně. V takových případech je jistě účelné, aby byla jejich správa zajištěna na nejvyšší možné úrovni, kterou představuje odborná péče. Dosavadní úprava správce dědictví taktéž pracuje s pojmem odborná péče stejně jako celá řada právních předpisů, v nichž je výkon správy určitého majetku svěřen třetí osobě, a taková správa na tuto osobu klade zvýšené nároky. Požadavek odborného výkonu péče o určitý druh svěřeného majetku tak zajistí dědicům maximální žádoucí ochranu jejich majetkových zájmů.
3. K části první, článek I, bod 4, § 480d se za odst. 2 vkládá nový odst. 3, který zní: "(3) Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, jakékoliv podmínky připojené k listině o ustanovení správce dědictví nemají právní následky."
Odůvodnění. Účelem doplnění nového odstavce 3 je snaha zamezit vzniku situace, kdy zůstavitel udělí správci určité pokyny, které by však zároveň v případě jejich provedení správcem znamenaly úkony přesahující rámec běžného hospodaření, a vznikl by tak rozpor mezi vůlí zůstavitele a odporem dědiců. Listina o ustanovení správce dědictví by tak obsahově měla splňovat pouze náležitosti požadované zákonem bez jakýchkoliv vedlejších pokynů a podmínek, které by mohly vést v budoucnu k rozporným situacím.
***