(15.10 hodin)
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nechci zdržovat naše dnešní jednání, protože většina argumentů tady zazněla v předchozích projednáváních. Chci pouze říci dvě poznámky, které zde již také padly, ale které jsou stále podle mého názoru ve vzduchu, neboť nebyly dostatečně objasněny či vysvětleny. První poznámka se týká případné ústavnosti předložené novely trestního řádu. Druhá se týká potřebnosti předložené novely trestního řádu.
K té první řeknu pouze tolik: Podle mého názoru i přes opakovaná čtení nebylo poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostatečně objasněno, zda je, či není vydávání občanů České republiky proti jejich vůli - což je věc, kterou obsahuje novela trestního řádu - v souladu, či v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Jak všichni víte, novela ústavního pořádku, novela Listiny základních práv a svobod, byla zamítnuta, to znamená, že součástí našeho ústavního pořádku je dále článek 14 odstavec 4, který říká, že občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti. Trestní řád však toto umožňuje. Chtěl jsem poprosit pana ministra spravedlnosti, poprosím jiného zástupce vlády. Nakolik v rámci opakovaných čtení byla tato námitka vyvrácena, nakolik má vláda za to, že nehrozí nebezpečí, že by trestní řád mohl být v rozporu s touto textací Listiny základních práv a svobod?
Druhá poznámka, která také padla při posledním projednávání tohoto tisku zde na plénu, se týká nebezpečí, o kterém hovořil pan bývalý ministr spravedlnosti. Pan bývalý ministr spravedlnosti zde konstatoval, že v případě, že nebude přijata tato úprava, pak hrozí, že se Česká republika stane - nepamatuji si přesný termín - odkladištěm, sběrným táborem zločinců z celé Evropy. Já však mám za to, že předložený text řeší problematiku, zvláště problematiku, kdy český občan spáchá trestný čin v zahraničí a poté uteče na naše území. Dle platné právní úpravy a dle vykonávání české jurisdikce je takovýto občan plně odpovědný za svůj trestný čin spáchaný v cizině a bude realizován výkon spravedlnosti na této osobě našimi orgány činnými v trestním řízení. Toto je ostatně povinnost orgánů činných v trestním řízení stanovená v trestním řádě. Chtěl jsem proto poprosit dnes zde pana ministra, aby nějakým způsobem kvantifikoval a empiricky doložil svá velmi nebezpečná slova, aby kvantifikoval, kolik "zločinců", nebo českých občanů, kteří spáchají trestný čin v zahraničí, je u nás takto neodsouzeno, kolik osob se u nás takto skrývá, a jiné konkrétní problémy, které v tuto chvíli vznikají. Jenom pak lze seriózně říci, nakolik je institut evropského zatýkacího rozkazu potřebný, nakolik povede k tomu, že naši občané, kteří mají spáchat trestný čin v zahraničí, budou potrestáni, když dnes by trestáni být neměli. Mám za to, že takováto situace nehrozí, že český občan, pokud spáchá trestný čin v zahraničí, pokud se mu podaří uprchnout ze země, kde spáchal trestný čin, a dostane se na naše území, pak je našimi orgány činnými v trestním řízení zahájeno trestní řízení a takovýto člověk je odsouzen. Pokud tomu tak není, prosím jasná fakta a jasná čísla, o kterých můžeme dále diskutovat.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Zeptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Paní poslankyně Marie Rusová má slovo.
Poslankyně Marie Rusová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, ke sněmovnímu tisku 533 si myslím, že jsem se už dostatečně vyjádřila v rámci prvého čtení. Včera jsem navrhla, aby tento tisk spolu s tiskem 514 byl vyřazen z programu této schůze, a to do doby, až bude projednán případný článek 14 Listiny základních práv a svobod.
Ve svém dnešním vystoupení proto chci znovu navrhnout zamítnutí tohoto tisku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím, abyste, paní poslankyně, upřesnila svůj návrh. Zda se jedná o návrh na zamítnutí do doby k nějakému projednání, nebo o návrh na zamítnutí jako takový.
Poslankyně Marie Rusová: Jak jsem řekla. Zamítnutí tohoto tisku.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Na zamítnutí tohoto tisku. Registruji váš návrh. O slovo se hlásí pan poslanec Karel Kühnl. Prosím.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že otázka položená kolegou Pospíšilem je oprávněná. Totiž otázka, zda je vůbec nutné přijímat tuto novelu trestního řádu. Domnívám se, že to nutné je, protože to je nutné k transpozici ustanovení rámcového rozhodnutí číslo 32 o evropském zatýkacím rozkazu, k jehož dodržování jsme se zavázali vstupem do Evropské unie, resp. podpisem přístupové smlouvy. Zároveň ale existuje i další nezbytnost, a to je nezbytnost transponovat takováto ustanovení do našeho právního řádu tak, aby nedošlo k porušení naší vlastní ústavy. Proto jsem také patřil k iniciátorům opakovaného druhého čtení, protože se domnívám, že v rámci opakovaného druhého čtení je možné tento základní problém řešit.
Zmíněný článek 14 odstavec 4 Listiny základní práv a svobod, který zní "občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti" je nutné vykládat. Myslím si, že jediný možný výklad je, že nucení k opuštění vlasti je proces nevratný. Nikdo nemůže tudíž být nucen k opuštění vlasti bez možnosti návratu. Proto se domnívám, že přeformulováním § 411 je možné dosáhnout souladu s naší ústavou, s naším právním řádem. V podrobné rozpravě takovou změnu navrhnu.
Domnívám se, že je správné se zabývat v rámci druhého čtení ještě dalšími body. Myslím si, že bude správné vložit do zmíněné novely jakousi pojistku pro případ, že by některé jiné státy nedodržovaly - čili porušovaly - ustanovení rámcového rozhodnutí číslo 32, čili vložit do našeho právního řádu podmínku vzájemnosti, reciprocity.
Konečně si myslím, že musíme se také zabývat otázkou časové účinnosti, na které trestné činy se má takto změněný trestní zákon a trestní řád vztahovat. Možností je několik, každá z nich má své přednosti, ale také nedostatky. Já navrhnu alternativní řešení této otázky v podrobné rozpravě ve druhém čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám a registruji vaši přihlášku do podrobné rozpravy. V tuto chvíli se do obecné rozpravy hlásí místopředseda vlády Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně a páni poslanci, ono možná by to více patřilo na podrobnou rozpravu nebo spíš obecnou rozpravu do příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, kde asi všichni určitě by věnovali tomu pozornost. Je zřejmé, že na plénu Poslanecké sněmovny ti, kteří sledují konkrétní materii projednávanou, z každého klubu je pouze několik, protože každý je nějak specializovaný. Nicméně z tohoto bodu se stala poměrně vyhrocená politická záležitost.
Byl bych velmi rád, pokud existuje taková možnost, abychom se vrátili skutečně k věcnému posuzování této záležitosti. Nevyčítám kolegům z opozice, ani z ODS, ani ze strany KSČM, že se postavili ze začátku velmi ostražitě proti této změně jak Listiny základních práv a svobod, tak i trestního zákona a trestního řádu, protože skutečně jde o poměrně důležitou věc. Parlament obecně vůči takovým věcem musí být ostražitý. Přesto bych byl velmi rád, abychom po těch měsících debat byli schopni vnímat argumenty, protože si myslím, že po té vcelku přirozené ostražitosti ze začátku by přece jen měla vypršet doba, kdy nebudeme schopni naslouchat argumentům, které jsou ryze věcné, nikoli politické.
Vrátil bych se k tomu vcelku legitimnímu, na co se zeptal pan poslanec Pospíšil, resp. je to opakovaný apel na to, abychom se vyjádřili k záležitosti slučitelnosti či neslučitelnosti s Listinou základních práv a svobod.
***