(10.20 hodin)
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Už nebudu příliš využívat ani přednostního práva, ani faktických poznámek, ale pouhé jedno jednoduché konstatování. Na přímou otázku, kterou jsem položil, totiž zda existují podmínky, za kterých je ODS ochotna souhlasit s parafováním navrhované ústavní smlouvy, jsem se nedočkal odpovědi. Ve většině těchto vystoupení byly pouze velmi dobře propracované přívlastky, což je charakteristické pro PR politiku ODS, která vychází z velmi dobré výhody, že nenese skutečnou odpovědnost a může se vyhýbat odpovědím na skutečné otázky. Ta otázka zazněla velmi jednoznačně, odpověď na ni se opět rozplynula.
Nikoliv předpokládám, že se dočkám něčeho více než jenom obecného přívlastku, aby vláda nezhoršovala pozici, protože to je tak samozřejmá součást jakéhokoliv jednání vlády, že je opravdu velmi zbytečné něco takového zdůrazňovat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Teď pan kolega Holáň, poté pan ministr Svoboda, a pak se uvidí.
Poslanec Vilém Holáň: Mám jenom krátký dovětek. Nejenže to je případná otázka, ono to dokonce přímo souvisí s podstatou, o které jednáme, totiž o rozsahu a limitech mandátu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan ministr Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já budu velmi stručný. Za prvé se mi zdá, že pan kolega Zahradil asi vede ještě pořád kampaň do Evropského parlamentu, protože to, co říká, je neuvěřitelné, že ví, o čem jednali všichni ministři zahraničních zemí ve svých zemích. To se mi zdá, že je zvláštní schopnost jasnovidectví, že to přesně ví. Já vím bezpečně, že neposlaly žádné politické strany žádný dopis. To vím bezpečně, ale netroufl bych si občanům tady směle tvrdit, že vím, o čem jedná maltský ministr se svou opozicí, o čem jedná kyperský ministr se svou opozicí nebo vládou a jak se jedná ve Spolkové republice Německo. Toto se mi zdá, že je trochu přehnané, protože zkrátka pro to neexistuje jediný důkaz, že to tady víme, protože takoví jasnovidci nejsme.
Všechny vlády se opírají o mandáty svých zastupitelských sborů. Potom se mi zdá, že i ten konfrontační tón, který jde od pana kolegy Zahradila, je tu permanentní útok na vládu, se míjí účinkem. My tady přece projednáváme ten mandát, a možná by bylo dobré si třeba projít jeden bod toho mandátu za druhým a říci, kde ta míra shody je a kde ta míra shody není, ať je to třeba i občanům jasné, ale to bych viděl tak, že bychom si probrali ten mandát, nikoliv že si tady budeme vykládat věci, kde není arbitr. Občan neposoudí, co je tady přesné a co tu přesné není, protože my jsme se skutečně mnohokrát viděli, mnohokrát jednali - a co si z toho teď chudák občan má vzít, když s ním vlastně ani ten mandát tady nediskutujeme?
Podle mě je to styl a já doufám, že kampaň skončila a že by mohla začít normální debata na toto téma, protože hlasy byly odevzdány. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče Jičínský, neuvěřitelné se stalo skutkem, vy jste se dočkal, takže máte slovo. Po vás je v pořadí přihlášený pan kolega Exner a pak pan poslanec Mládek.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, to, že jsem musel čekat, to mě nezneklidňuje, protože samozřejmě uznávám zásadu, že jsme všichni rovní a někteří jsou rovnější. Je to zakotveno v jednacím řádu, takže to je v pořádku.
Včera jsem kolegovi Zahradilovi blahopřál k jeho volbě do Evropského parlamentu a řekl jsem mu, že chápu, že by rád nastoupil hned do Černínského paláce bez této mezistanice, která se mu jeví zbytečná, a řekl jsem mu, že bude muset zřejmě nějaký čas počkat.
Chápu samozřejmě pozici ODS, která po výsledcích voleb se cítí velmi posílena, nepochybně posílena je, a to, že na základě tohoto výsledku voleb říká, že by vláda měla odstoupit, mě nijak nezneklidňuje, patří to k politickým zvyklostem politických demokracií. Ve Francii francouzští socialisté po velkém vítězství v regionálních volbách se také vyslovili na adresu Raffarinovy vlády, že by měla odstoupit, a opakovali tuto výzvu i teď po porážce vládních stran ve volbách do Evropského parlamentu.
Takže to je v rámci domácí politiky normální. Ale dopis ODS ven, to mi jako normální nepřipadá. Nevím, jestli to nepatří, sám jsem si myslel, že to do naší politické tradice nepatří, stěžovat si do ciziny. Protože jsem starší, tak si pamatuji rok 1968, kdy si někteří členové vedení KSČ stěžovali do Moskvy, že se tady rozvíjí něco neblahého. (Potlesk v levé části sálu.) Kolegové ODS se neobracejí do Moskvy, mají širší okruh adresátů. Ale toto podle mého soudu - já to nepovažuji za protiústavní, ale považuji to za směšné, hloupé, malicherné a malé! A myslím si, že ODS je dostatečně velká strana, aby měla sebevědomí, aby vyzařovala sebevědomí českého národa, České republiky a nechovala se tímto způsobem!
Promiňte mi, že jsem promluvil poněkud emotivněji. Není to mým zvykem, protože na určité věci se musím dívat s jistým úsměvným nadhledem, abych použil adjektiva, která zavedl do našeho politického jazyka náš současný prezident.
Pokud jde o vztah k Evropské unii, podíváme-li se na volby a na jejich výsledky do Evropského parlamentu, vidíme něco, co je normální. Je to normální i v České republice, že politické strany mají k EU, k jejímu osudu, k evropské ústavní smlouvě různý vztah. Někteří si přejí Evropu integrovanější, někteří si přejí Evropu velmi volnou a jsou i takové strany, které si žádnou sjednocenou Evropu nepřejí. Je myslím v Británii nějaká menší strana, která chce vystoupení Velké Británie z EU. Takže toto patří k evropskému standardu, tak jak evropská politická scéna dneska vypadá. A takto bude složen i Evropský parlament.
O povahu příští sjednocené Evropy se bude vést spor, který bude trvat dlouho, a vůbec to není jenom otázka přijetí ústavní smlouvy. Také si nejsem jist, zda bude přijata tak rychle, nebo bude-li se nějaký čas čekat. To, co říkal kolega Šeich, já už jsem tu opakoval nejednou, že samozřejmě rozšíření o deset je něco, co v dějinách EU nemá žádný precedens, a vytváří to zcela novou situaci a všechny možnosti jsou tu teď otevřeny. Jde jenom o to, jaká bude pozice nebo jakou chceme, aby byla pozice České republiky.
Z toho, co jsem řekl k dopisu ODS, je zřejmé, že nepovažuji vůbec za sporné, že česká vláda má mandát - a kolega Zahradil až příliš zdůrazňoval - formální. Ale vážení, v parlamentu je všechno formální. To, co prostě děláme, má nějaké formy, které stanoví ústava a další zákony. V tomto směru opravdu, a tady se musím přihlásit k tomu, co říkal kolega Svoboda, nikoho jiného v žádné jiné evropské zemi nenapadlo, aby zpochybňoval vládu v jednání o Evropské unii, bez ohledu na to, že i tam se politické poměry mění, např. v sousedním Německu. Měli bychom přece jenom respektovat určité standardy politické demokracie.
Pokud jde o to, co kolega Zahradil požadoval, že tu nebyl zájem o vytvoření společné platformy. Z toho, co jsem říkal předtím o pozicích různých stran, o situacích jednotlivých evropských zemí, je zřejmé, že to je obtížné, že v tomto směru naše situace není nijak výjimečná. Ale vzpomeňte si, že jsme tu měli minimálně dvě velmi dlouhé, hodinové diskuse o problematice Evropské unie, o problematice evropské ústavy, a já jsem tehdy hovořil o tom, že mám pocit, že se tu koná dialog hluchých.
***