(11.20 hodin)
(pokračuje Kučera)
Soudnictví, pokud vím, vůbec není podřízeno resortům podle toho, o čí majetek například se zrovna jedná, jestli jde o školský majetek nebo zdravotnický majetek anebo zemědělský majetek. Takže ani tuto odpověď skutečně nemohu.
Jestliže začnu pátrat po podstatě této zdánlivě lehké odpovědi v zákoně 2/1969 Sb., tedy v zákoně o zřízení ministerstev, tak tam samozřejmě najdu paragrafy, které formulují, co který resort spravuje a řídí. V § 15 tam samozřejmě - mohu vám to tady číst - se řeší, co dělá Ministerstvo zemědělství. Samozřejmě tam nenajdeme ani písmenko o tom, že by ministr zemědělství měl řešit spory o majetek, rovnost před zákonem, ochranu majetku, ochranu ústavy anebo ochranu zájmů České republiky. Samozřejmě je snad zbytečné paragraf o ministerstvu zemědělství číst.
Pokud se podívám na § 11, který řeší Ministerstvo spravedlnosti, tam konkrétní větu, že o tuto problematiku se ministr spravedlnosti starat má, také nenajdeme, ale nepřímo myslím, že tam je dostatečný prostor pro to, aby ministru spravedlnosti tato problematika příslušela. V odstavci 1 je napsáno: Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství. To podstatnější je v odstavci 5 § 11 - cituji: Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů. Z toho je jasné, že ve Štrasburku nás nebude zastupovat v tomto sporu ministr zemědělství, ale ministr spravedlnosti a jeho úřad. A protože do Štrasburku míří stovky takovýchto stížností, myslím, že nepřímo je těžko oddiskutovatelné, že tato problematika patří a bude patřit ministru spravedlnosti, nikoliv ministru zemědělství. Tolik asi k tomu.
Mým cílem zde vůbec není detailně probírat transformační zákon, tedy zákon 42/1992 Sb., a probírat jeho detaily a možnosti řešení. Cílem podání této interpelace je to, že se chci domoci svého práva na odpověď na interpelaci od ministra spravedlnosti. Jsem přesvědčen, že podaná tematika patří do jeho působnosti a že musí odpovědět, i když to není návrh zákona. Jeho zdůvodnění, které najdete v písemné interpelaci, která vám byla předložena, kde píše: "Pokud bych se vyjadřoval k vámi zaslanému návrhu, zasahoval bych do působnosti ministra zemědělství." Myslím, dámy a pánové, že tato věta je skutečnou podstatou odpovědi ministra spravedlnosti a bohužel prokazuje i rozpor s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
Byl bych velice rád, kdyby pan ministr povstal a sám svoji chybu uznal a přislíbil dopracování odpovědi, abych nemusel trvat na hlasování sněmovny o tomto, což považuji vzhledem k jeho osobě za nedůstojné. Proto jej prosím o vstřícnost a dopracování odpovědi. Vám zatím děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Předpokládám, že se slova ujme v otevřené rozpravě pan ministr spravedlnosti Karel Čermák.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, pan poslanec Kučera tady již zhruba vyložil skutkový stav celé této interpelace. Ten spočívá v tom, že skupina poslanců předložila návrh novely zákona č. 42/1992, k této novele se vláda vyjádřila neutrálně s jistými připomínkami a v průběhu projednávání této novely chce pan poslanec Kučera ještě předložit pozměňovací návrh. Ten pozměňovací návrh se samozřejmě týká velice citlivé problematiky, kterou on také zhruba naznačil. Jde o problematiku, zda pokud jde o zemědělskou půdu, dát jistou přednost uživatelům této půdy, nebo vlastníkům jisté právní výhody. Nejsme asi daleko od pravdy, ani pan poslanec Kučera, ani já, že tato otázka je otázka navýsost politická a že tato otázka po politickém rozhodnutí může být právně zpracována tím způsobem i oním způsobem. V této situaci tedy pan poslanec Kučera je přesvědčen, že celá problematika je výhradně právní, a požaduje od ministra spravedlnosti, aby jeho pozměňovací návrh zkontroloval co do právní čistoty a přípustnosti, a pokud by na něm shledal něco právně nepřípustného nebo vadného, aby ministr spravedlnosti jeho pozměňovací návrh zkorigoval. Takto asi vypadá, řekl bych, velmi zhruba řečeno, ten skutkový stav.
Ministr spravedlnosti a vláda vůbec nemá žádnou možnost vyjadřovat se k pozměňovacím návrhům poslanců. To prostě není možné ani podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny, není to možné ani podle legislativních pravidel, není to možné ani podle žádné jiné normy. Kdyby to ministr spravedlnosti udělal, porušil by svoje kompetence.
Pan poslanec Kučera jistě je veden velmi ušlechtilou snahou tuto jistě závažnou situaci vyřešit ve prospěch vlastníků a domnívá se, že on má právo, aby ministr se věcně zabýval jeho pozměňovacím návrhem proto, že má povinnost odpovědět na jeho interpelaci.
***