(14.20 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane zpravodaji. Známe návrh usnesení a nyní zahajuji obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky. Ptám se, jestli se někdo do obecné rozpravy hlásí nyní. Hlásí se pan poslanec Zdeněk Jičínský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Mám otázku na veřejného ochránce práv, a to tuto:
Jsme si myslím všichni dobře vědomi, že jestliže se zřizuje takováto instituce, která v našich podmínkách je nová, že trvá jistý čas, než se ve společnosti osvědčí, než ji část občanů začne brát na vědomí a začne s ní nějak přicházet do styku. Zajímalo by mě právě proto, že přece jenom nějaký čas už tato instituce působí, zda lze v průběhu její činnosti zjistit určité trendy a určité tendence, o kterých bychom jako poslanci měli vědět. Možná že bych to sám mohl zjistit, kdybych srovnal jednotlivé zprávy pana veřejného ochránce práv, ale jistou dobu jsem tu chyběl, takže jsem tuto komparaci neprovedl. A zároveň samozřejmě něco jiného je, když člověk určité věci posuzuje pouze z písemných dokladů, než když to slyší od člověka, který v té instituci je od jejího začátku, stojí v jejím čele, zná všechny její problémy.
Budu se těšit na odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dále jsem viděl se hlásit pana poslance Býčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Býček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Chtěl bych se nejprve omluvit za svůj nespisovný výraz ve věci krachu Královopolské. Ale přesto mi dovolte, abych využil bodu, kdy projednáváme věci související s veřejnými právy.
Domnívám se, že ani v této sněmovně nepožíváme práva stejně, že nemáme všichni stejná práva. Já když jsem použil nespisovný výraz, tak jsem byl bezprostředně předsedajícím poučen, ale pan senátor Bárta za daleko hrubější výrok nebyl pokárán vůbec, a přitom v kontextu svého slova senátor Bárta hrubě zaútočil proti konkrétní osobě. Přitom předsedajícím podle stenozáznamu bylo panu senátoru Bártovi jen poděkováno. Chci tedy požádat, abychom i ve sněmovně měřili všem stejně.
Domnívám se, že když nechceme, abychom v televizi mluvili spisovně, můžeme to tedy vyžadovat aspoň ve Sněmovně, abychom byli příkladem. Příklady táhnou. Ale jenom táhnou, nikoliv aby se užívaly.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl další příspěvek, jen nevím, jak na to veřejný ochránce práv zareaguje. (Oživení v sále.)
Ptám se, kdo další se do této debaty zapojí. Pokud se již nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu v této chvíli končím. Nevím, jestli pan Otakar Motejl chce reagovat na to, co zaznělo. V každém případě má prostor.
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Děkuji za slovo. Budu samozřejmě reagovat pouze na dotaz pana profesora Jičínského, neb k té druhé otázce nejsem kompetentní, abych se vyjádřil.
Pokud se týká trendů v činnosti nebo v nápadu věcí, jak říkáme, je tam několik zajímavých fenoménů.
První rok, rok 2001, byl pochopitelně rok enormního nápadu věcí, které byly snad výrazem jakéhosi očekávaného soustředění problémů, které do jisté míry inspiroval i fakt, že ačkoliv zákon nabyl účinnosti začátkem roku 2000, nicméně realizován byl až v závěru roku 2000.
***