(Jednání pokračovalo ve 14.05 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v odpoledním jednání dnešního jednacího dne. Rekapituluji poslední události před polední přestávkou. Byla sloučena rozprava k bodům číslo 113 a 114, tedy Informace předsedy vlády o zastoupení České republiky v institucích Evropské unie a Informace vlády o stavu příprav na pokračování Mezivládní konference o návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a o aktuálních postojích vlády České republiky k této problematice. Prosím, aby svá místa u stolku zpravodajů zaujali pan premiér a pan zpravodaj, kolega Jan Zahradil.
Sděluji, že mám písemné přihlášky do rozpravy těchto kolegů: pana Miroslava Beneše, pana Davida Šeicha, pana Hynka Fajmona, pana Viléma Holáně a pana kolegy Zdeňka Jičínského. Uděluji slovo prvně jmenovanému, kterým je pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, dámy a pánové. Pan místopředseda, když mi naznačoval, že ještě chvilku počká, až se nás tady sejde víc, tak si neuvědomil jednu věc. Já jsem toho chtěl využít k tomu, abych připomněl, že takto vypadá zasedání Evropského parlamentu, to znamená, procentní účast poslanců je asi tak zhruba rovná dnešní popolední účasti českých poslanců. Takže kdykoli bude někdo zase doufat, že až budeme v Evropské unii, a nebude už to tak dlouho trvat, tak jenom chci zdůraznit, že by se měl podívat na zasedání Evropského parlamentu. Možná dospěje k závěru, že parlament český jest velmi ctihodným sborem a velmi disciplinovaným sborem.
Kvůli tomu jsem se ale, pane předsedo vlády, do diskuse nepřihlásil. Já jsem se přihlásil proto, protože jsem se včera vrátil z onoho kýženého místa, kam směřuje touha mnoha našich politických i nepolitických kolegů, protože 11. a 12. června proběhnou volby, první volby v České republice do Evropského parlamentu, a zúčastnil jsem se jednání výboru, jehož coby pozorovatel jsem jakýmsi částečným členem s plným právem hovořit, s žádným právem hlasovat. A jednání tohoto kontrolního výboru mělo téma veřejné slyšení kandidátů do Účetního dvora, chcete-li evropského nejvyššího úřadu. Z deseti navrhovaných kandidátů se účastnilo pouze devět, protože Malta jméno svého kandidáta oznámila teprve včera v dopoledních hodinách a veřejné slyšení bude uskutečněno ve Štrasburku krátkou chvíli, než proběhne rozhodování Evropského parlamentu o vládami jednotlivých států navrhovaných.
A dovolte, abych se s vámi, pane předsedo vlády, ale i s vámi, kolegyně a kolegové, kteří jste uznali za vhodné účastnit se odpoledního jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nejenom u televizních obrazovek, ale přímo osobně v sále, abych se tedy podělil s vámi o své zkušenosti.
Ty zkušenosti nebudou hovořit o jednotlivých navrhovaných jménech. To bych si nedovolil, protože vždycky hodnocení lidí je hodnocení subjektivní, a jakkoli administrativa Evropského parlamentu doplnila jednotlivé kandidáty jednak jejich životopisy, jednak odpovědí na standardní otázky, tak je věcí Evropského parlamentu, jak se postaví k jednotlivým navrhovaným. A nemýlím-li se, tak vám mohu zodpovědně říci, že nebude vždy automaticky říkat ano jednotlivým navrhovaným.
Já znovu zdůrazňuji, že jsem se zúčastnil prezentace kandidátů do Účetního dvora, a z této prezentace jsem si odnesl několik ponaučení. Za prvé. Nominace jednotlivých lidí probíhaly v časovém stresu. Proč říkám, že probíhaly v časovém stresu? Účetní dvůr se bude rozšiřovat z 15 na 25 lidí, a já jsem se mohl přesvědčit, že z těch deseti nových minimálně 4 až 5 přesně neví, o čem ten Účetní dvůr je.
Já teď možná přecházím k tomu druhému bodu, k bodu, který se týká budoucnosti evropských struktur, ale pokud Evropská unie něco dělá, a já zatím jsem se přesvědčil, že toho zase tolik není, ale pokud něco dramatického a razantního dělá, tak po prvém květnu bude velký problém. Prostě ono rozšíření z 15 na 25 zemí je z hlediska managementu, z hlediska řízení firmy kapacitně nikoli nevýznamné a upozorňuji, že velmi nebezpečné, obzvláště z pohledu Účetního dvora. Čili to je poznámka číslo 1, že nominace mohla býti probírána výrazně dříve, protože nejenom vládě České republiky bylo výrazně dříve známo, že Evropská unie bude od prvního května rozšiřována a že například Účetní dvůr bude rozšiřován z 15 na 25 členů.
Poučení druhé. V rámci kampaně za vstup České republiky do Evropské unie jsme mnoho slyšeli o demokracii, o vyzvedávání demokratických procesů. Dovolte, abych vám představil proces, kterým vzešel v Polsku kandidát na člena Účetního dvora za Polskou republiku. Ten proces byl následující. Proběhla veřejná diskuse. Ve veřejné diskusi zazněla celá řada jmen. Poláci udělali soutěž, udělali soutěž, vyhlásili soutěž - kdo chce reprezentovat Polsko v Účetním dvoru. Premiér vlády Polské republiky předstoupil před příslušný parlamentní výbor, představil příslušnému parlamentnímu výboru - tedy i opozici, vážené dámy a pánové, nikoli aby si opozice natruc vynucovala, kdo že to tam bude posílán, a aby tady zástupce nejsilnější opoziční strany kladl otázku, kdy a kdo byl vládou schválen na příslušnou pozici. Čili předseda vlády představil v příslušné parlamentní komisi navrhovaného člena a ten navrhovaný člen, vážené dámy a pánové, získal v příslušné komisi 22 z 24 hlasů.
***