(18.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokles příjmů je odrazem skutečnosti, že v roce 2002 byly do státního rozpočtu zahrnuty jednorázové a mimořádné příjmy ve výši 53 mld. Kč, zatímco rozpočet na rok 2003 již takovéto významné příjmy neobsahoval.
V průběhu hodnoceného období byly rozpočtovými opatřeními zvýšeny výdaje státního rozpočetu celkem o 6,4 mld. Kč, z nichž podstatnou část - 5,7 mld. Kč - představují výdaje vyplývající ze schváleného dluhopisového programu a přijatých zahraničních úvěrů. Z toho 3,7 mld. Kč se týká prostředků k financování povodňových škod z roku 2002 získaných úvěrem od Evropské investiční banky přijatým Českou republikou na základě zákona č. 574/2002 Sb. Další 2 miliardy korun se týkají dluhopisových prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zákona č. 177/2003 Sb. Zbývající část úprav v celkové výši 662 mil. Kč souvisí se zmocněním ministra financí pro překročení výdajů a financování a týká se prostředků na povodně, restituce a kosovskou krizi, které nebyly čerpány v roce 2002.
Uvedenými opatřeními byly tedy ke konci června 2003 rozpočtované výdaje zvýšeny na 801 mld. Kč a původní schodek schválený parlamentem se tak prohloubil o 6,4 mld. Kč na částku 117,7 mld. Kč.
Hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2003 skončilo schodkem ve výši 53,4 mld. Kč, když celkové příjmy dosáhly výše 335,6 mld. Kč, tj. 49,1 % upraveného rozpočtu, a celkové výdaje 48,5 % rozpočtu. Skutečné saldo příjmů a výdajů tak představovalo 45 % upraveného rozpočtu, tj. 48 % rozpočtu schváleného zákonem.
Inkaso celkových příjmů za prvních 6 měsíců bylo pod úrovní pololetí roku 2002, nižší o 12,9 mld. Kč, a plnění upraveného rozpočtu bylo o 1,4 procentního bodu nižší oproti situaci v 1. pololetí roku 2002, což souvisí s poklesem nedaňových a ostatních příjmů o téměř 40 mld. Kč. Byl to tedy opět vliv inkasa mimořádných příjmů v 1. pololetí roku 2002.
Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení jsou však ve srovnání s rokem 2002 vyšší o 26,7 mld. Kč a jejich plnění na 48,7 % je o 0,8 procentního bodu lepší.
Dosažené výdaje za 1. pololetí loňského roku byly téměř o 40 mld. Kč nad úrovní pololetí 2002. Vyšší meziroční růst byl ovlivněn především úhradou neplánovaného výdaje týkajícího se sporu se společností CME a vysokým čerpáním transferů územních rozpočtů v souvislosti s reformou veřejné správy. Jednalo se o ukončení činnosti okresních úřadů.
Proti polovině celoročních příjmů uvažovaných v rozpočtu byly skutečné příjmy za 1. pololetí loňského roku nižší o 6,4 mld. Kč, z toho daňové příjmy zaostávaly za alikvótou o 2,4 mld. Kč, příjmy z pojistného a na sociální zabezpečení o 6,1 mld. Kč, zatímco nedaňové a ostatní příjmy převýšily alikvótu o 2,1 mld. Kč. Na podalikvótním čerpání celkových výdajů se podílelo tradičně sezónní nízké čerpání investic, zatímco čerpání běžných výdajů jako celku bylo vyšší, než činí polovina jejich celoročního rozpočtu o 3,5 mld. Kč.
Z běžných výdajů nižší čerpání vykazovaly zejména výdaje na platy a neinvestiční nákupy organizačních složek státu při současném vyšším čerpání ostatních sociálních dávek, zejména dávek nemocenského pojištění, neinvestičních dotací podnikatelským subjektům a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, plateb státu Všeobecné zdravotní pojišťovně a neinvestičních transferů veřejných rozpočtů územní úrovně.
Hospodaření rozpočtů územních samosprávních celků, tj. krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí, skončilo v 1. pololetí roku 2003 přebytkem ve výši 9,6 mld. Kč. Rozpočet počítal celoročně se schodkem 8,8 mld. Kč při plnění celkových příjmů na více než 53 % a čerpání celkových výdajů pouze na 45 %. Z toho kraje vykázaly v 1. pololetí loňského roku přebytek 3,7 mld. Kč a obce přebytek 5,9 mld. Kč. Vlastní příjmy územních rozpočtů představující v upraveném rozpočtu více než 54 % všech příjmů dosáhly 47 % rozpočtu, dotace 53 % rozpočtu. Zatímco u obcí představovaly vlastní příjmy 75,5 % všech rozpočtovaných příjmů, kraje byly i v loňském roce závislé na dotacích, které představovaly téměř 87 % všech rozpočtovaných příjmů krajů.
Dovolte mi nyní, abych se vyjádřil k výsledkům státního rozpočtu za celý uplynulý rok, tj. rok 2003.
Kromě úprav schváleného státního rozpočtu, který jsem již zmínil, si v průběhu druhého pololetí loňského roku některé mimořádné, resp. nepředvídatelné vlivy vynutily další úpravy původně schváleného rozpočtu. Celkové příjmy byly zvýšeny o 2 mld. Kč, celkové výdaje o 22,7 mld. Kč. Zvýšení výdajů souviselo s úhradou závazku z arbitrážního sporu CME versus Česká republika 10,6 mld. Kč, s čerpáním úvěru od Evropské investiční banky na povodně z roku 2002 5,4 mld. Kč, s poskytnutím návratné výpomoci kampeličkám v rozsahu 2 mld. Kč a se zvýšením dotací Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu o 2 mld. Kč. Všechny tyto zvýšené výdaje byly schváleny Poslaneckou sněmovnou.
Skutečné inkaso celkových příjmů státního rozpočtu za rok 2003 dosáhlo 699,6 mld. Kč a bylo tak o 15,6 mld. Kč nad úrovní původního rozpočtu, resp. o více než 13 mld. Kč nad rozpočtem upraveným. Skutečná výše všech výdajů státního rozpočtu představuje tedy částku 808,7 mld. Kč, což je o cca 13 mld. Kč více, než bylo původně rozpočtováno, ale o 9,3 mld. Kč méně, než předpokládal upravený rozpočet.
Výsledný schodek státního rozpočtu dosáhl výše 109,1 mld. Kč a zůstal tak pod úrovní upraveného rozpočtu, ale i pod původně schváleným deficitem. Oproti původně schválenému deficitu dosáhl stát v loňském roce lepšího hospodaření v rozsahu 2,2 mld. Kč.
Relativně dobré výsledky hospodaření státního rozpočtu souvisejí především s překročením celkových rozpočtovaných příjmů, zejména zásluhou příznivého inkasa daní, jež bylo o 7,4 mld. Kč nad úrovní rozpočtu, tj. o 1,1 %. Rozhodující podíl na tomto překročení měly nepřímé daně, když inkaso DPH svojí výší 125,7 mld. Kč převýšilo rozpočet o 4,5 mld. Kč a inkaso spotřebních daní ve výši 72,8 mld. Kč bylo nad úrovní rozpočtu dokonce o částku 5,3 mld. Kč. Rovněž tak i inkaso daně z příjmu právnických osob přispělo k překročení celkových příjmů z daní a poplatků částkou 2,5 mld. Kč, když dosáhlo výše 84,3 mld. Kč. Naproti tomu ostatní daňové příjmy zaostaly za rozpočtem celkem o částku 2,4 mld. Kč.
Pozitivní vliv na celkové příjmy měly i nedaňové a ostatní příjmy, které byly nad úrovní upraveného rozpočtu o částku 6,2 mld. Kč.
Příjmy z pojistného a na sociální zabezpečení zaostaly za rozpočtem o částku 3,2 mld. Kč.
Na druhé straně nižšího schodku státního rozpočtu bylo docíleno i úsporami ve výdajích v souhrnné výši 9,3 mld. Kč: běžné výdaje byly nižší o částku 8,8 mld. Kč a kapitálové výdaje byly nižší o půl miliardy korun. Na úsporách běžných výdajů se podílela zejména Všeobecná pokladní správa, nižším způsobem byly čerpány úvěry od Evropské investiční banky a celkem 2,2 mld. Kč vykázaly v rámci nižších výdajů ostatní kapitoly státního rozpočtu.
Na závěr mi dovolte konstatovat, že přes úhradu již zmiňovaných výdajů nad rámec původně schváleného rozpočtu v celkové skutečné výši více než 22 mld. Kč a poskytnutí dalších 2,7 mld. Kč krajům na úhradu starých dluhů nemocnic v závěru roku výsledný schodek státního rozpočtu za rok 2003, tj. 109,1 mld. Kč, zůstal pod úrovní původně rozpočtovaného schodku o částku 2,2 mld. Kč, a to zásluhou vyšších příjmů o 15,6 mld. Kč.
Děkuji.
***