(9.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
(Hluk v sále. Předsedající zvoní.)
Budeme pokračovat, nacházíme se v prvním čtení vládního návrhu zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, je to sněmovní tisk 560. To jen připomínám, a prosím paní ministryni, aby se k tomuto návrhu ujala slova.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych z pověření vlády uvedla projednávaný návrh zákona o pedagogických pracovnících.
V resortu školství dochází ke změně základních školských zákonů. Dosavadní zákony č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, budou nahrazeny jedním zákonem, a to zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Protože tento zákon už nebude upravovat právní poměry pedagogických pracovníků, připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zcela nový, samostatný zákon o pedagogických pracovnících.
Vzhledem k tomu, že na práci pedagogických pracovníků jsou kladeny stále vyšší nároky a požadavky, je nezbytné vytvořit právní rámec, který jim zajistí zlepšení podmínek, posílí jejich profesní postavení ve společnosti, bude je motivovat k osobnímu rozvoji a k účasti na rozvoji školy a pozmění systém odměňování tak, že nebude založen jen na délce praxe, ale i na kariérním růstu. Pedagogické povolání musí získat na prestiži, musí se stát atraktivním, perspektivním povoláním pro mladé lidi. Je třeba zvrátit nepříznivý vývoj zvyšování věkového průměru pedagogických pracovníků a tendenci absolventů pedagogických fakult a mladých pedagogů, zejména mužů, hledat pracovní uplatnění mimo resort školství.
Hlavním cílem zákona tedy je zvýšit prestiž pedagogických povolání, zajistit ohodnocení specifických pedagogických činností, stabilizovat pedagogické sbory a tím zvýšit kvalitu výchovně vzdělávací činnosti.
(Velký hluk v sále.)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vás mohu ujistit, že i když v sále stoupne ještě značně hluk, stále vás ještě dokáži překřičet, ale na druhou stranu předkládám tu zákony tři a byla bych nerada, kdyby mi došla hlasová kapacita. Děkuji.
Zákon nově a přesněji definuje pedagogického pracovníka, což má velký význam, neboť s postavením pedagogických pracovníků je spojena řada pracovněprávních nároků.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já opravdu si myslím, že vzhledem k tomu, že zpravodaj se marně pokouší rozumět tomu, co říká paní ministryně, musím vás poprosit, abyste umožnili těm, kteří chtějí poslouchat paní ministryni, aby měli možnost slyšet. Hluk v sále v tuto chvíli je skutečně příliš vysoký.
Opravdu tedy apeluji na vás, abyste nediskutovali v této místnosti, opustili ji a aby tady zůstali jen ti, kteří se chtějí věnovat projednávání příslušného návrhu zákona.
Děkuji za pochopení a prosím, paní ministryně, můžete pokračovat.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Zákon tedy nově a přesněji definuje pedagogického pracovníka, což má velký význam, neboť s postavením pedagogických pracovníků je spojena řada pracovněprávních nároků.
Zákon podrobně stanoví podmínky získávání odborné kvalifikace pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků, které byly dosud stanoveny pouze podzákonným právním předpisem, a to vyhláškou č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců, a stanoví také předpoklady pro výkon funkce ředitele.
Zákon zakládá systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a současně stanoví, ve kterých vzdělávacích institucích se bude další vzdělávání uskutečňovat. Zárukou, že se pedagogům dostane kvalitního vzdělávání, budou akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů, jejichž cílem je zajištění standardní a jednotné úrovně odborných znalostí, potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti.
Nově upravuje také kariérní systém pedagogických pracovníků, který umožní pedagogických pracovníkům postup v povolání v tzv. kariérních stupních po splnění dalších kvalifikačních předpokladů. Další kariérní stupeň bude charakterizován výkonem určité konkrétní činnosti, a výkon takové činnosti bude zakládat pedagogickému pracovníkovi nárok na zařazení do odpovídajícího kariérního stupně. Ve skutečnosti to bude znamenat postup do vyšší platové třídy v rámci 16třídního katalogu prací, který je uplatňován při odměňování zaměstnanců ve veřejných službách, nebo nárok na specializační příplatek podle zákona o platu.
Zlepšení podmínek pro vzdělávání pedagogických pracovníků přinese studijní volno, resp. studijní volno k individuálním studijním účelům a prohlubování kvalifikace v rozsahu 6 pracovních dnů.
Zákon také nově zavádí změnou zákona o platu dva příplatky, a to příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, jehož smyslem je zlegalizovat dosavadní praxi, kdy přímá pedagogická činnost, kterou vykonávali pedagogičtí pracovníci v rámci pracovní směny nad ředitelem stanovený rozsah, byla posuzována a odměňována jako práce přesčas, i když se o práci přesčas ve smyslu § 83 odst. 6 zákoníku práce nejedná. Druhým je specializační příplatek pro pedagogické pracovníky specialisty, kteří působí na každé škole a kteří vedle přímé pedagogické činnosti vykonávají i další specializované činnosti. Například specialista informačních a komunikačních technologií, specialista zaměřený na protidrogovou prevenci, specialista prevence sociálně patologických jevů apod. Příplatky budou nárokové na rozdíl od současného stavu, kdy výkon těchto činností není buď odměňován vůbec, nebo pouze formou osobního příplatku, popř. odměn, to znamená nenárokových složek platu, jejichž přiznání i výše je plně v kompetenci ředitele školy.
Co se týká finančních prostředků, nepředpokládají se žádné jiné finační nároky na státní rozpočet v období od nabytí účinnosti tohoto zákona až do konce roku 2006. Případné navýšení výdajů, které bude v tomto období přijetím zákona vyvoláno, bude schopno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zabezpečit z vlastních zdrojů. V dalším období se projeví postupné navyšování nároků na státní rozpočet zavedením některých nových institutů, tj. specializačního příspěvku, studijního volna a příplatků na přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Postupný dopad do veřejných rozpočtů, který se však výrazně projeví až v období let 2007 až 2010, přinese zejména specializační příplatek.
Specializační příplatek, jak jsem již uvedla, je určen pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované pedagogické činnosti. Bilance dopadů vychází z předpokladu, že tyto činnosti bude v cílovém horizontu, jímž by měl být rok 2010, vykonávat cca jedna třetina všech pedagogických pracovníků, to znamená cca 50 tisíc zaměstnanců, a průměrná výše specializačního příplatku bude představovat zhruba 1500 Kč měsíčně. Náběh tohoto systému bude postupný, takže dopad bude rozložen do období pěti až šesti let od nabytí účinnosti zákona. V letech 2004 až 2005 bude dopad nulový, protože pedagogičtí pracovníci v tomto období ještě nebudou mít dokončené další vzdělávání, a nebudou tedy plnit další kvalifikační předpoklady k postupu do vyššího kariérního stupně, který bude garantovat přiznání specializačního příplatku. Dopad v roce 2006 ve výši cca 30 až 45 milionů Kč bude moci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy substituovat úsporami vyplývajícími z úbytku výkonů základního a středního školství nad rámec predikce reformy veřejných financí. Z tohoto titulu lze konstatovat, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebude uplatňovat dopady v rámci rozpočtového výhledu 2004 až 2006.
Postupný náběh lze předpokládat proto, že aktivita všech vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů bude zahájena postupně až po nabytí účinnosti uvedeného zákona a příslušné prováděcí vyhlášky a kapacita akreditovaných vzdělávacích institucí bude limitována.
***