(9.40 hodin)
(pokračuje Talíř)
Spočívá v jednom problému, který zde chci přednést, a sice v tom, zda je hlasovatelný, či nehlasovatelný pozměňovací návrh kolegyně Fischerové, který by znamenal, že při přijetí teze, že poplatníkem rozhlasového a televizního poplatku, kterým je fyzická osoba starší 18 let, a kdy tento poplatek se vztahuje na možnost přijímat tuto veřejnoprávní službu, je hlasovatelný podle mého názoru i návrh kolegyně Fischerové znamenající, že ten, kdo nevlastní rozhlasový a televizní přijímač, může na základě svého úředně ověřeného čestného prohlášení se vyvinit z placení tohoto poplatku. Domnívám se, že to zcela zapadá do ostatních osvobození placení tohoto poplatku, a v případě, že by bylo ze strany zpravodajky prohlášeno, že tento návrh je nehlasovatelný, rád bych, aby o tom, zda je hlasovatelný, či nehlasovatelný, rozhodla sněmovna hlasováním.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do rozpravy? Pan poslanec Pleva, prosím.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já souhlasím s tím, že legislativně technické úpravy, které navrhoval kolega Talíř, jsou legislativně technické, nicméně nesouhlasím s tím, že lze hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegyně Fischerové, který je uveden pod bodem 2. O tom prvním samozřejmě hlasovat lze, protože se vztahuje k vládnímu návrhu, nicméně ten druhý, který se vztahuje k usnesení stálé komise, je nehlasovatelný. Když pominu věcnou chybu v tom, že není řečeno, co to je úředně ověřené čestné prohlášení, že tam není žádný odkaz na zákon, např. o notářích apod., tak nelze hlasovat už z toho důvodu, že není vzata v potaz v tomto pozměňovacím návrhu odlišná konstrukce koncesionářského poplatku, který je v usnesení stálé komise pro sdělovací prostředky. Koncesionářský poplatek fyzické osoby nemá žádnou vazbu k rozhlasovému nebo televiznímu přijímači, nelze tedy z věcných důvodů osvobozovat za to, že někdo nemá rozhlasový nebo televizní přijímač. Podle mě to není možné, protože zákon by pozbyl smyslu, a proto se domnívám, že tento návrh je nehlasovatelný.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. To je spor, jehož podstatu zmínil už pan kolega Talíř, a nám nezbude nic jiného, než aspoň pro tuto situaci, pro tuto budovu a tuto sněmovnu tento spor vyřešit hlasováním. Následně se ukáže, kdo měl pravdu a kdo pravdu neměl.
Kdo se další hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím a dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem panu ministrovi.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem během posledního roku v této souvislosti vystoupil jak ve výborech, tak v komisi pro sdělovací prostředky, tak na plénu několikrát a zřejmě jsem vyčerpal veškerou svou argumentaci směřující k tomu, abych vás, kolegyně a kolegové, přesvědčil o tom, že je důležité zvýšit poplatky médiím veřejné služby, a to ze zásadního důvodu - že od roku 1997 ani v důsledku inflace tyto poplatky zvyšovány nebyly.
Domnívám se, že při vašem viditelném nezájmu o tuto záležitost není potřeba znovu a znovu zdůrazňovat, kterak je tento zákon důležitý. Jen bych chtěl říci, že bychom si měli všichni poctivě přiznat - tedy někteří z nás by si měli poctivě přiznat - že důvody proti zvyšování rozhlasového a televizního poplatku nejsou mnohdy u nich motivovány věcnými argumenty, že jsou motivovány tím, kterak - a to se teď týče hlavně televize - vypadá televizní zpravodajství a televizní publicistika. Já neříkám, že tyto argumenty nejsou pravdivé, neříkám, že Česká televize, pokud se týká televizního zpravodajství, postupuje v souladu se zákonem, že informuje všestranně a vyváženě, např. o práci tohoto parlamentu, ale přes to všechno jsem přesvědčen o tom, že tato skutečnost by neměla být na překážku toho, abychom hlasovali pro zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Už z jednoho prostého důvodu - proto, že tato část vysílání, tedy zpravodajská a publicistická část obou veřejnoprávních médií, je, pokud se týká rozsahu vysílání, pokud se týká časového rozsahu vysílání, tak opravdu svým rozsahem je tato část minoritní a já se domnívám, že kvůli ní bychom neměli ohrozit hlavně tvorbu, která v obou médiích existuje. A pokud nebudou zvýšeny rozhlasové a televizní poplatky, tak umělecká tvorba bude opravdu velice, velice vážně ohrožena. Jak v rozhlase, tak v televizi bude omezena právě produkce a výroba pořadů, které jsou založeny a vycházejí z umělecké tvorby.
Proto bych vás prosil, abyste zvážili tento argument. Prosil bych vás, abychom nebyli malicherní a uvědomili si tyto kulturní souvislosti. Prosím vás, abyste podpořili zákon, který předkládám, protože jde o zákon, který má oběma médiím, tedy jak rozhlasu, tak televizi, pomoci při řešení jejich problémů. My jsme odpovědni, tato sněmovna je prozatím pořád odpovědná za televizi a za Český rozhlas. Uvědomme si prosím, že toto je okamžik, kdy můžeme svým hlasováním buď těmto médiím pomoci, nebo je opravdu v jejich existenci vážně ohrozit. Děkuji vám za pochopení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo paní zpravodajce buď k závěrečnému slovu, a pokud ne, tak k návrhu procedury.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedající, vládo, kolegové a kolegyně, navrhla bych proceduru. Nejdříve bychom měli hlasovat o tom, jestli je hlasovatelný návrh B2, a pokud se rozhodneme, že bude hlasovatelný, budeme o něm potom hlasovat dále. Další procedura by měla být tak, že nejdříve budeme hlasovat o návrhu stálé komise pro sdělovací prostředky, což je komplexní pozměňovací návrh, a budeme o něm hlasovat v pěti krocích. To znamená, nejdříve A1, 2 a 3, odstavec 1, 2 a 3. Ve druhém kroku A4 bod 3. Ve třetím kroku A3 odstavec 4 a 5 a A4 body 1, 2, 4, 5, 6 a 7. Nakonec bychom měli hlasovat o účinnosti. Pokud budou tyto návrhy přijaty, měli bychom hlasovat o návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
***