(15.30 hodin)
(pokračuje Kasal)
Neochota přijmout dítě, ohrožení kariéry, snížení životního standardu či jiné sociální důvody nemohou pro vykonávání potratů jinak zdravého dítěte nikoho ospravedlnit, a rozhodně tedy nelze tento akt interpretovat jako léčebný výkon.
Dámy a pánové, chtěl bych poukázat na absurditu toho, co při této diskusi probíhá. Místo toho, aby příznivci potratů, ti, kteří jsou zastánci ukončení života v těle matky, museli hájit důvody, proč ukončit klíčící život, jsme my v situaci opačné a snažíme se argumentovat, proč a za jakých podmínek se to nesmí. Všichni ti, kteří se ohánějí přirozeností, přirozeným právem, přírodou, by si absurditu této dnešní situace měli uvědomit.
Dámy a pánové, ti, kteří se postavili na stranu ochrany nenarozeného života, nejsou žádní středověcí tmáři nebo potlačovatelé svobody, jak nás mnozí tzv. osvícení nálepkují. Naopak, jsme hrdi na to, že naše česká Listina základních práv a svobod uznává, že lidský život je hoden ochrany už před narozením. I moderní věda stojí na straně ochránců života. Vnímáme ovšem zároveň obtížnost tohoto problému a nabízíme mezi prvním a druhým čtením prostor pro diskusi se všemi z vás, kteří budou poté rozhodovat o konečném osudu této předlohy. Ubezpečuji vás, že přestože se mnohým možná v tuto chvíli zdá, že je vše jasné, že další informace a další diskuse na toto téma učiní naše budoucí rozhodnutí odpovědnější. Uvědomuji si obtížnost změny postojů pro řadu z vás, kteří jste se v minulosti museli k potratům nějak postavit, a podtrhuji, že není naší ambicí kohokoli soudit. Naším společným cílem by měla být snaha nalézt takový postoj, který bude jak z pohledu vědy, tak z pohledu etiky odpovídat 21. století. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, jestliže někteří přihlášení svou přihlášku stáhli, situace se trochu změnila, nicméně je pořád deset přihlášených a nyní je na řadě pan profesor Zdeněk Jičínský. Dalším přihlášeným v této chvíli je paní poslankyně Lucie Talmanová.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, téma, o kterém tu hovoříme na základě poslanecké iniciativy pana poslance Karase a dalších, je nepochybně velmi vážné. Proč jsem se přihlásil do diskuse? Jsou určitá tvrzení v důvodové zprávě, ke kterým považuji za vhodné se vyjádřit, protože si myslím, že ve své kategoričnosti nejsou opodstatněná.
V důvodové zprávě se říká, že dosud platný zákon o umělém přerušení těhotenství a vyhláška Ministerstva zdravotnictví jsou v přímém rozporu jak s ústavou, jmenovitě Listinou základních práv a svobod, tak také s mezinárodně přijatými právními normami vyšší právní síly, a dále se potom říká, že platná právní úprava nijak nereflektuje současné vědecké poznání týkající se počátků lidského života atd.
Chci říci jednu věc. Pokud jde o Listinu základních práv a svobod, srovnáme-li Listinu s řadou ústav, kde se hovoří o lidských právech a svobodách, i s mezinárodními pakty, mám na mysli mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zjistíme, že formulace Listiny jde dále, než jsou tyto ústavní formulace. Tak jak je to formulováno v Listině, to v jiných ústavách nenajdeme a není to ani v mezinárodním paktu o lidských právech. Proč to je v Listině formulováno tak, jak to je, to je důsledek konkrétního jednání o tomto nejvýznamnějším ústavním dokumentu polistopadového období, který - jak si možná vzpomínáte, někteří z účastníků této schůze tehdy byli i účastni jednání - vznikl na základě dvou návrhů tohoto dokumentu, který předložily národní rady, a na základě těchto dvou návrhů Federální shromáždění připravilo a přijalo návrh Listiny základních práv a svobod. A právě v tom návrhu byl jen první díl toho příslušného ustanovení: každý má právo na život. Poslanci lidové strany i poslanci KDH, protože jsme tehdy měli ještě společný stát, u této otázky vznesli pozměňovací návrhy, že v této formulaci je to pro ně nepřijatelné, a vznikla složitá situace. Nepochybně bylo v zájmu celé československé společnosti, aby Listina byla přijata, aby opravdu tento základní ústavní zákon, na němž se měl zakládat nový právní řád obnovované demokracie, byl přijat. Hledali jsme formulaci, která by umožnila určitým způsobem najít nějaké kompromisní řešení, které by bylo přijatelné pro ty, kdo navrhovali původní text, a které by bylo přijatelné i pro představitele křesťanské demokracie ve Federálním shromáždění. I našla se tato formulace, že lidský život je hoden ochrany ještě před narozením. O těchto otázkách se velmi podrobně diskutovalo zejména v ústavně právním výboru, kde byl Václav Benda, který hájil podobná stanoviska jako navrhovatelé této předlohy, a potom i v plénu byly o této otázce diskuse. Tato formulace byla shledána přijatelnou. Ale byli jsme si zároveň vědomi složitosti problému. Proto byla formulována tak, aby neměla povahu přímo ústavně právní povinnosti. Je tam formulována jako určitý mravní příkaz, jako určitá mravní zásada.
Říkám to jenom proto - a význam této zásady nechci nikterak zlehčovat - že budeme-li z ní chtít dovozovat přímý rozpor s ústavou, není to pravda. Myslím, že si svou argumentaci navrhovatelé spíše oslabují než posilují.
Pokud jde o to, že lékařská věda dospěla k jednoznačnému závěru, který je tu formulován, i v diskusi, která proběhla u nás, různí odborníci z oboru lékařství, přírodních věd i různí filozofové, protože to není otázka čistě exaktní vědy, je to samozřejmě otázka transcendující do sféry etiky, filozofie, týká se opravdu základních otázek lidské existence, a jak už to v moderní době bývá, jednoznačný názor není. A nejen u nás, ale v nedávné době probíhala ve Francii diskuse právníků, vědců, lékařů, protože tam byl podán návrh na trestní postih přerušení těhotenství z nedbalosti. Nebudu se zabývat tou problematikou, jenom upozorňuji na to, že závěry lékařů - protože to bylo i předmětem jednání různých etických komisí - byly takové, že z vědeckého hlediska nelze přesně stanovit, kdy zárodek lidské bytosti může mít charakter, jak oni říkají, právního subjektu, právní charakter.
Říkám to proto, že tyto otázky jsou sporné, zůstanou sporné a myslím, že i dnešní diskuse, jakkoli je nezbytná, protože je to vážný problém, asi nikoho nezmění v názoru, se kterým na tuto diskusi přišel nebo se kterým před touto diskusí přistupoval k této problematice.
***