(10.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Na základě jejího rozhodnutí byl pak dodatkový protokol podepsán 10. prosince 2003 v Bruselu. Vedle dodatkového protokolu, který je mezinárodní smlouvu měnící stávající dohodu se Spojenými státy, schválila vláda České republiky rovněž výměnu dvou výkladových dopisů. V těchto dopisech obě strany, tj. Česká republika a Spojené státy americké, potvrzují, že ustanovení dohody se Spojenými státy týkající se základních bezpečnostních zájmů, článek X. dohody, a zákazu výkonnostních požadavků, článek II. dohody, vykládají takovým způsobem, který neporušuje závazky vyplývající z členství České republiky v Evropské unii.
Tolik v tuto chvíli na úvod a dovolím si požádat Poslaneckou sněmovnu o vyjádření souhlasu s tímto dodatkovým protokolem. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nyní bych chtěla požádat zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Mládka, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych jenom krátce doplnil pana ministra. V této otázce se Česká republika dostala mezi dva mlýnské kameny - na jedné straně Spojené státy, na druhé straně Evropská unie.
Se Spojenými státy byla dne 22. října 1991 podepsána smlouva o ochraně investic, která je v rozporu s komunitárním právem. Evropská unie dlouhou dobu tlačila na Českou republiku a další země, aby uvedly tuto smlouvu se Spojenými státy do souladu s komunitárním právem. Bohužel, přes léta jednání se nepodařilo dosáhnout požadovaného výsledku. Výsledku bylo dosaženo teprve v okamžiku, kdy do hry vstoupila Evropská unie samotná.
Je v zájmu České republiky, aby tento dodatkový protokol vstoupil co nejdříve v platnost, abychom neměli problém v souladu našich zahraničních smluv o ochraně investic s komunitárním právem. Proto navrhuji postoupit tuto dohodu do druhého čtení a její projednání přidělit zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí pan poslanec Jan Zahradil, má slovo jako první.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, paní předsedající. Já nebudu mít nijak kontroverzní příspěvek, bude to spíš poznámka na dané téma. Myslím, že je logické a jasné, že pokud Česká republika vstupuje do Evropské unie, která je mimo jiné jednotným ekonomickým prostorem, jednotným obchodním prostorem a jednotným celním prostorem, že zcela jasně musí plnit, protože je smluvně zavázána plnit, závazky z tohoto svého členství vyplývající, a že tedy je v podstatě nucena těmito závazky z členství vyplývajícími upravit různé bilaterální dokumenty, různé bilaterální smlouvy obchodního charakteru s různými zeměmi světa.
Nicméně myslím, že stojí za zdůraznění, stojí za zmínku, stojí za to, aby to bylo řečeno nahlas, že existují určité úpravy nebo určité nutné změny, které velmi pravděpodobně zhorší obchodní podmínky, zhorší podmínky pro vzájemný obchod s některými zeměmi právě v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie. S tím se, jak jsem řekl na začátku, nedá nic dělat, protože své smluvní závazky z členství vyplývající prostě plnit musíme, ale stojí za to, aby to bylo řečeno. Myslím, že kromě České republiky je to ze všech přistupujících zemí snad už pouze Estonsko, které mělo sjednány v obchodním styku se Spojenými státy podmínky tak výhodné, že to kromě České republiky bude ještě Estonsko, jehož vstup do Evropské unie bude také znamenat zhoršení této bilaterální obchodní relace. Já mám pocit, a spíš jistotu než pocit, že o některých těchto věcech se nehovořilo tehdy, když to bylo potřeba, že se o nich nehovořilo zejména loni před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie a že by bylo bývalo poctivé i některé tyto méně příjemné aspekty našeho členství zmínit. Teď už je to samozřejmě jedno, teď už jsme někde daleko dál, teď už jsme doslova několik řekněme dnů před vstupem do Evropské unie, ale přesto mám pocit, že by tato pravda, tato skutečnost a tato fakta měla z Poslanecké sněmovny zaznít - že tady prostě dojde k určitému zhoršení podmínek oproti stávajícímu stavu. Jestli to bude mít nějaký měřitelný, nějaký kvantifikovatelný efekt na naše obchodní vztahy se Spojenými státy, o to bychom spíš mohli požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestli má k dispozici nějakou podobnou analýzu, ale v každém případě mám pocit, že stojí za to, aby to bylo z tohoto místa jasně řečeno. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Janu Zahradilovi. Dále se přihlásil do obecné rozpravy pan poslanec David Šeich. Uděluji mu slovo a ohlašuji, že pan poslanec Václav Mencl má náhradní kartu číslo 10. Prosím.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, nechci tu diskusi zbytečně politizovat. Je zjevné, že ke změně smlouvy o ochraně investic mezi Českou republikou a Spojenými státy vzhledem k vstupu České republiky do Evropské unie musí dojít a není žádná diskuse o tom, že ta smlouva byla vyjednávána i v nějakém balíku prostřednictvím Evropské unie všech kandidátských zemí.
Možná bych učinil jednu poznámku a otázku, opravdu seriózně myšlenou otázku na pana ministra financí: zdali v souvislosti s tím, že se vstupem do Evropské unie je třeba změnit tuto smlouvu o ochraně investic, bylo také využito tohoto prostoru k negociaci o některých ustanoveních týkajících se ochrany investic, které v minulosti České republice přinesly významné škody. Protože například v souvislosti s kauzou arbitráž CME a těchto záležitostí bylo opakovaně, a to i ze strany představitelů vlády. Takto doslovně se několikrát vyjádřil pan ministr spravedlnosti Rychetský. I pan premiér v jednom rozhovoru uvedl, že ta smlouva je ve vztahu k České republice nevyvážená a jednostranně orientovaná pouze na americkou stranu a že nevyváženost této dohody v té věci arbitráže o ochraně investic je tato dohoda nevyvážená a mělo to za následek i obrovské škody pro Českou republiku v podobě například deseti miliard CME.
Čili já se ptám, jestli bylo tohoto prostoru využito v souvislosti s tím, že ta smlouva stejně byla měněna, jestli tohoto prostoru bylo využito tak, aby ochrana České republiky byla větší.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Zeptám se na další přihlášku. Hlásí se pan poslanec Karel Vymětal, který má v tuto chvíli slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové bylo tady řečeno mnohosloví pana kolegy Zahradila, samozřejmě jsme tady už projednávali některé smlouvy, které se rušily nebo měnily, a víme, že prostě zhoršují vztahy s některými státy. Například Chorvatsko, kde máme nulové celní sazby, budou zavedeny celní sazby. Takže to všechno víme. Myslím si, že pan zpravodaj to charakterizoval zcela přesně, že jsme jako mezi dvěma mlýnskými kameny - ano, to zrníčko.
Ale nicméně bych se obrátil s dotazem na pana předkladatele. Je tady jedna zvláštnost. Dodatkový protokol byl podepsán, jak máme v podkladovém materiálu, 10. prosince 2003, a předseda vlády nám předkládá tuto předkládací zprávu a tento protokol 5. listopadu 2003. Chtěl bych se zeptat, jak vláda byla schopna odhadnout pět týdnů dopředu, že protokol bude podepsán. Nebo jestli to je chyba? Já prostě nechápu. Nebo chce vláda říct, že podepsání toho protokolu je jenom formální záležitost, že se může dodatkový protokol předložit před jeho podpisem?
Pane ministře, když se podíváte, předkládací zpráva je datována na konci 5. listopadu 2003 a dodatkový protokol byl podepsán 10. prosince, za pět týdnů nato. Tak já nevím, jak můžete do sněmovny předkládat materiál, který není podepsán. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o další přihlášky do obecné rozpravy. Nevidím žádnou takovou, proto obecnou rozpravu končím.
Zazněly zde ve vystoupeních nějaké dotazy, zeptám se proto, zda chce v tuto chvíli se závěrečným slovem vystoupit pan navrhovatel. - Ptám se, pane místopředsedo, zda chcete reagovat v závěrečném slově na přednesené příspěvky. Prosím, máte slovo.
***