(17.50 hodin)
(pokračuje Vojíř)
A já si myslím, že to je bezesporu vina vlády, která není schopna učinit rekodifikaci tohoto problému, proto zřejmě s největší pravděpodobností dává ruce pryč od tohoto zákona a nechává to zpracovat poslance. To je první teze.
Druhá teze je, a já jsem o tom hluboce přesvědčen, že prostě výstavba těchto liniových staveb je velmi ekonomicky náročná a je to jeden z hlavních zdrojů našich stavebních, případně cizích firem. A já se ptám: Není to více, tento zákon, pro stavební firmy než pro občany či podnikatele, kteří je mají skutečně užívat? Já si myslím, že i tato otázka by byla zajímavá, zjistit, jak to opravdu v této oblasti je. Nebo se musím tázat, proč není ten návrh zákona napsán obecněji. Proč v něm jsou vyjmenovány pouze specifické úseky dálnic a rychlostních komunikací? No proto, že zřejmě na toto už existuje příprava a na toto už tyto stavební firmy čekají. Jiná úvaha není možná, protože jinak by ten zákon napsal stoprocentně obecněji. To znamená, týkal by se všech lineárních staveb, týkal by se jak dálnic, rychlostních komunikací, železničních koridorů, ale lineární stavby jsou, prosím vás, například i ropovody nebo záležitosti týkající se výstavby dálkového vedení elektro. To všechno jsou liniové stavby a všechny tyto stavby potřebují určitě režim, který by tyto stavby mohl prohlásit ve výjimečném případě za stavby ve veřejném zájmu. Já jsem o tom hovořil, že je to v Evropě běžný institut, otázka je opravdu jen to, že dojde-li k vyvlastnění, tak za jakou cenu a za jakých podmínek. To je ta klíčová věc, to nikdo nezpochybňuje.
Takže já si myslím, že jsme postupovali velmi korektně a spíše jsme se tázali. Odpovědi jsme nedostali žádné, dočkali jsme se pouze napadení toho, že nejsme schopni, nebo že jsme ochránci podnikatelů, ale že v podstatě pro ty podnikatele nic nejsme schopni udělat. Já si myslím, že ten, kdo dusí podnikatele, je tato vláda úplně něčím jiným. Není to tento zákon, ale jsou to daně a složité zákony a regulace, na cokoli se podíváte.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vlastimil Dlab, poté s faktickou poznámkou Jaromír Kohlíček a poté řádně přihlášený z místa Martin Říman.
Máte slovo k faktické poznámce, pane kolego.
Poslanec Vlastimil Dlab: Pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, já jsem původně k tomu nechtěl vystupovat, protože jsem také jeden z předkladatelů, ale to, co tady prohlásil kolega Vojíř, to si myslím, že je už trošičku silné kafe, že jsme nějakým způsobem svázáni se stavebními firmami, které jsou připraveny na tyto dálnice nastoupit.
Nás k tomu vede pouze jedna myšlenka, a sice co nejrychleji tyto stavby postavit, protože zejména dálnice D11 - jeďte se podívat do Chlumce nad Cidlinou. Chlumec nad Cidlinou, to jsou lidé nešťastní, kde 24 hodin denně projíždějí tisíce vozidel. Jeďte se podívat k Hradci Králové. Tam je v jednom místě, a už to tady bylo řečeno, kolega Schling o tom mluvil, 58 majitelů nebo 58 nových vlastníků si koupilo několik metrů čtverečních půdy, mezi sebou si je neustále prodávají a znemožňují vyvlastnění. To byl hlavní důvod předložení tohoto návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Dlabovi i za dodržení času na faktickou poznámku.
K faktické poznámce uděluji slovo panu poslanci Jaromíru Kohlíčkovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych, kdybyste pane předsedající sdělil -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás ještě přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pana kolegu Vymětala, Emmerovou, Opálku, Kühnla, ostatní. Ještě chviličku vydržte, věřím, že se sněmovna uklidní. Pokračujte, pane kolego.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Rád bych, pane předsedající, kdybyste byl tak laskav a mohl sdělit mému řádně přihlášenému předřečníkovi, tedy nikoliv kolegovi Dlabovi, že skutečně existují vzácné výjimky, kdy na časově ohraničenou dobu a na velmi jasně limitované stavby jsou přijímány zvláštní zákony. Ale je to nesystémové řešení a nám chybí zásadní věc. Nám chybí skutečně řešení ve stavebním zákoně a já si myslím, že jestli paní kolegyně Orgoníková - kdybyste byl tak laskav a mohl jí to sdělit - se domnívá, že je velkou obtíží změnit platnost zde navrhovaného zákona, tak já věřím, že ji ujistíme, že takovýto problém zde neexistuje. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Jaromíru Kohlíčkovi. Slova se ujme pan poslanec Martin Říman. Věřím, že pan kolega Vojíř slyšel slova. Nemusím mu to reprodukovat? Ano.
Pane kolego, máte slovo. Dále se připraví pan poslanec Václav Mencl.
Poslanec Martin Říman: Já se, dámy a pánové, omlouvám, že v jedné věci vystupuji podruhé. Není to mým zvykem, ale mám pocit, že po těch posledních vystoupeních kolegy Schlinga, Vojíře, Sehoře se jasně krystalizuje ten problém, který mezi námi při projednávání toho bodu je. A ten problém samozřejmě nespočívá v tom, že je tady skupina poslanců, kteří si přejí, aby se dálnice stavěly rychleji, a skupina zločinných poslanců, kteří si přejí, aby se dálnice stavěly pomaleji nebo se nestavěly vůbec. Naopak, já myslím, že ti, kteří dnes vystupujeme částečně nebo úplně proti tomuto zákonu, tak v minulosti mnohokrát projevili svou vůli k tomu, aby se tyto stavby u nás dařilo stavět ve vyšším tempu. Dokonce bych si troufl říct, že to vyjadřovali dlouhodoběji a trvaleji než mnozí z těch, kteří dnes jsou navrhovateli nebo podporovateli toho zákona.
Ten problém je prostě v něčem jiném a já bych si to troufl připodobnit při vědomí toho, že každá analogie samozřejmě vždycky kulhá, troufl bych si to připodobnit k zákonu o investičních pobídkách. Přece zákon o investičních pobídkách je svým způsobem něco podobného jako tento návrh. Investičními pobídkami vláda vlastně dláždí, vymetá zvláštní, mimo normální postupy stanovenou cestičku k dosažení jistého cíle. A když my, mám na mysli reprezentanty ODS, kritizujeme investiční pobídky, tak kritizujeme přesně to, kritizujeme onu specifičnost, onu výjimečnost. To, že se vymetá cestička a zjednodušují se podmínky pro získání stavebního povolení, územního rozhodnutí pro možnost něco postavit, zainvestovat, vyrábět jen pro někoho, a ne pro všechny. To je náš spor o investiční pobídky, že tady se vytváří selektivní prostředí, kdy jedni jsou připuštěni a druzí nejsou připuštěni.
A návrh tohoto zákona je v podstatě tentýž problém. My tady zvýhodňujeme jednu skupinu investorů a to, že je to shodou okolností stát, já považuji za marginální, to je okrajová věc. Koneckonců po urychlené výstavbě dálnic nevolá jenom stát, ale volají po tom i obce, regiony, kraje, občané atd. atd. To není podstata toho problému. Problém je v tom, že zvýhodňujeme jednu třídu investic a ty ostatní ponecháváme v tom nevýhodném režimu, kdy příprava trvá deset let a vlastní stavba dva roky. A když my navrhujeme prostřednictvím výboru pro veřejnou správu, aby tato problematika byla včleněna do projednávání novely stavebního zákona, tak jinými slovy nevoláme po tom, abychom tento problém zametli pod stůl, abychom se tím už nadále nezabývali, ale voláme po tom, aby ta debata se neodvíjela v rovině selektivního zvýhodnění, ale aby ta debata se odvíjela v rovině zjednodušení a zvýhodnění - v uvozovkách - všech.
***