(17.30 hodin)
(pokračuje Říman)
Na druhé straně jsme si asi všichni vědomi, že v některých případech, a liniové stavby tímto případem možná jedině jsou, není někdy jiná možnost než určité vyvlastnění provést. Jsme schopni tohoto ústupku. V našem právním řádu a v právním řádu většiny civilizovaných zemí tato možnost, byť se skřípením zubů, zanesena je.
Je třeba se ptát, proč k těm průtahům dochází. Nedochází k nim jen tak svévolně, že lidé, kteří jsou účastníky řízení, kteří jsou objektem vyvlastňovacího procesu, tedy ti vyvlastňovaní, že je jen tak napadne, že by se mohli odvolat, že by se mohli soudit. Oni ve většině případů, když se podíváte do praxe, tak oni ve skutečnosti nakonec pochopí, že dálnici nelze postavit tisíci možnými způsoby a že někoho se to dřív nebo později prostě dotknout musí. A v 90 procentech případů nakonec jsou ochotni své pozemky, nebo dokonce i své domy vydat státu, prodat je. Ale ve většině případů, kdy se lidé odvolávají, problém je v úplně něčem jiném, proč se odvolávají. Ne v nějakých subjektivních pocitech, ale v objektivním zjištění toho, že cena, za kterou je stát ochoten vykoupit tyto pozemky, je směšně nízká, že cena, za kterou je stát ochoten vykoupit jejich rodinné domky, nestačí ani na pořízení třípokojového bytu ve městě, což jistě nikdo nevnímá jako adekvátní náhradu. A už vůbec nestačí na to, aby si pořídili adekvátní náhradu, to znamená jiný rodinný domek v jiné lokalitě. To je klíčový problém při vyvlastňování tohoto typu, to je důvod, proč se lidé v drtivé většině případů odvolávají a nechtějí prodat své nemovitosti.
Když se podíváte na vyhlášku Ministerstva financí s platností od 1. ledna 2003, kdy došlo v podstatě ke snížení vyvlastňovací ceny, tedy ceny, kterou mohl dotyčný získat při vyvlastnění pozemku - teď mluvím o pozemku, nikoliv o stavbě - tak tato cena klesla na 50 procent původní hodnoty. Myslíte si, že lidé, kterým bylo slibováno 40 korun za metr čtvereční po několik let, a i to nebyla žádná velká částka, že najednou se spokojí s 20 korunami za metr čtvereční? Proto se všichni odvolávali. Proto nesouhlasili a proto bojovali proti tomuto institutu.
Až se toto změní, až náhrady, které bude stát poskytovat za tak závažný krok, za tak závažný skutek, jako je sáhnutí na soukromý majetek, až budou adekvátní, až umožní pořídit si adekvátní příslušnou náhradu, ať už ve formě pozemku, nebo ve formě obydlí nebo jiné stavby, pak samozřejmě tyto problémy padnou. Bude jich daleko méně. Pak opravdu budeme moci hovořit o tom, že takzvaní ekoteroristé se spolčili proti tu D8, tu D3, a už to nebude problém normálních lidí, normálních vlastníků, kteří "jenom" bojují za své oprávněné vlastnické zájmy. Problém této novely nebo tohoto zákona je v tom, že je to jakýsi deus ex machina, stroj z nebes, který se spouští neadekvátně k tomu, co obsahuje náš právní řád, a snaží se vyděleně vyřešit některé problémy bez toho, aby řešil jejich příčiny, o kterých jsem namátkou, to nejsou všechny příčiny, namátkou tady hovořil.
Proto se přikláním k tomu, na čem se usnesl výbor pro regionální politiku, totiž abychom se pokusili pojmenovat nikoliv důsledky tak jako tento návrh zákona, ale skutečně příčiny stavu, které brání přípravě výstavby, a nikoliv jenom dálnic a rychlostních silnic, ale přípravě investičních staveb v celé republice, pozemního stavitelství atd. atd., a zkusili v rámci novely stavebního zákona vyřešit skutečně jádro věci a nesklouzávali po povrchu tak, jak se o to pokouší tento zákon.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Martin Říman. S přednostní přihláškou před poslední řádně přihlášenou Hanou Orgoníkovou předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, vážená vládo, dovolím si pouze krátkou reakci na projev pana kolegy Římana, který jsem velmi pečlivě poslouchal. Řada jeho vývodů je skutečně věcí, které mají místo zde v této sněmovně. Má v mnoha věcech pravdu. Nicméně, a zejména co se týká jeho slov o vyvlastňování, přesto musím připomenout, že mi to připadá tak trochu - co trochu, velmi - z jeho úst licoměrné.
Chtěl bych připomenout ctěné sněmovně, chtěl bych požádat ty z vás, kteří jste tady seděli v roce 1998 při projednávání novely stavebního zákona: tento typ vyvlastňování, možná ještě v drastičtější podobě, v novele stavebního zákona v onom zmiňovaném roce 1998 navrhoval pan poslanec Ullmann, kterého také mnozí pamatujeme - dříve Občanská demokratická strana.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci, předsedovi klubu KSČM Pavlu Kováčikovi. Slova se ujme poslankyně Hana Orgoníková. Pak se přihlásil o slovo zpravodaj pan poslanec Jaromír Schling. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Orgoníková: Pane předsedající, už opravdu jenom velice stručně. Jenom bych měla takovou noticku k panu poslanci Hrnčířovi, kterého neoslovuji. Chtěla bych říci, že změny lhůt v novele správního řádu nemění lhůty ve stavebním řádu.
Jinak chci říci, že nelituji ničeho, ani své podpory zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové. Nyní pan zpravodaj Jaromír Schling, poté pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych v rozpravě, tedy nikoliv jako zpravodaj, ale v rozpravě, říci pár slov k tomuto návrhu zákona. Měl jsem příležitost již v prvním čtení tady říci, že je to jakýsi výkřik zoufalství, a proto ho podporuji, ačkoliv jinak nejsem velkým příznivcem poslaneckých iniciativ zákonných.
Tento návrh zákona se nepochybně zabývá složitou tematikou. Je to věc, která není černobílá. Docela chápu především právníky, kteří předkládají Poslanecké sněmovně svůj právní náhled na věc a navrhují a představují si jiné komplexnější, právně čistší řešení. Já je chápu. Je to jejich čistě právnický pohled.
Méně již chápu ostatní kolegy, kteří zde hovořili, především členy hospodářského výboru, kteří konstruují jakési problémy, které někdy neexistují, jako například pan kolega Říman, který přece dobře ví, že vyhláška Ministerstva financí stanovuje jinou cenu, než kterou on tady uváděl, že platí již dávno jiná vyhláška než ta, kterou on uváděl. Tyto kolegy už chápu méně. Protože oni by přece měli mít širší pohled než úzce právní hledisko. Oni by měli vědět, že neexistence základní komunikační sítě podvazuje rozvoj hospodářství. A nemělo by jim být jedno, že se tak děje, protože se zde pasují do role jakýchsi jediných obhájců podnikatelské sféry, což samozřejmě pravda není. A tady to dokazují. Tady to dokazují těmito vystoupeními. Nemělo by jim být jedno, že na silnicích první třídy, které jsou přetíženy, zbytečně umírají lidé. Dneska je to nejmarkantnější na 1/11, zítra a pozítří to bude 1/3. Je to na silnicích v okolí Prahy, na silnicích druhé třídy, po kterých jezdí víc vozidel denně než po mnoha silnicích první třídy v jiných krajích.
***