(16.40 hodin)
(pokračuje Mencl)
Je to opravdu v souladu s demokratickými principy? Nedáváme tím občanům důkaz, že zde stát není pro občany, ale něčím více, něčím mimo ně, že řeší pouze své vlastní problémy?
Za čtvrté. Konstatuji, že obsah návrhu neodpovídá názvu. Obsahuje totiž pouze návrh řešení několika dílčích problémů, několika dílčích staveb. Návrh zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic by v obecné podobě musel vypadat zcela jinak. Adekvátní název předloženého návrhu by byl zákon o zjednodušení některých činností při výstavbě některých úseků dálnic a rychlostních silnic uvažovaných k výstavbě do roku 2010.
Dovolte mi vysvětlit slova "některých úseků". Většinou jsou k výstavbě připraveny a důvod, proč se nerealizují, je prostý: vláda na jejich výstavbu nemá finanční prostředky, má totiž jiné, z mého hlediska často zcela nesmyslné priority. Kdybych chtěl být ironický, konstatoval bych, že ve mně vzniká podezření, že předložený návrh je politickou zástěrkou tohoto faktu.
Nicméně tento záměr nechci podsunovat přímo předkladatelům, kteří jsou jistě vedeni upřímnou snahou o urychlení výstavby dálniční sítě. Chtěl bych je požádat, aby souhlasili s přerušením projednávání návrhu zákona do předložení nového stavebního zákona, tak jak to navrhuje usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Od nového stavebního zákona nejen já očekávám, že současnou nevyhovující stavební legislativu zpřehlední a zjednoduší, uvede ji do stavu potřebného pro rozvoj České republiky a samozřejmě také pro výstavbu všech dálnic a rychlostních silnic, a to v neomezeném časovém úseku. Jak zástupci Ministerstva pro místní rozvoj při jednání výboru sdělili, předloží návrh stavebního zákona vládě do června tohoto roku. Můžeme tedy očekávat jeho předložení do sněmovny ve druhé polovině tohoto roku. Pokud tak neučiní ministr Němec nebo vláda, budeme mít dobrou příležitost návrhy, které jste zde předložili, do zákona začlenit s cílem obecného zjednodušení výstavby všech staveb bez rozdílu investorů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Menclovi. Slova se ujme pan poslanec Jiří Pospíšil, připraví se pan poslanec František Pelc.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych navázal na slova pana poslance Mencla a abych se tady zamyslel nad současnou, aktuální podobou předloženého zákona.
K tomuto návrhu zákona jsem vystoupil též v rámci prvního čtení a hlavním mottem mého vystoupení byla kritika předloženého zákona jako právního předpisu, který taxativně vyjmenovává individuální stavby a na tyto stavby stanovuje jiný právní režim, respektive přispívá svou povahou, pokud by byl přijat, k zaplevelení našeho právního řádu, protože není ničím jiným než souborem výjimek z obecných procesních správně právních předpisů. Není ničím jiným než souborem výjimek ze stavebního zákona, zákona na ochranu krajiny a přírody atd.
Dámy a pánové, myslím si, že takovýmto způsobem by Poslanecká sněmovna neměla postupovat. Nikterak nezpochybňuji, že současný právní režim, respektive současné právní předpisy, které upravují právní režimy staveb, jsou nedokonalé a pro investory často příliš složité. Toto konstatuji a souhlasím s navrhovateli, že je třeba stav upravit. Myslím si však, že je třeba postupovat jiným způsobem. Je třeba postupovat úpravou obecných předpisů, je třeba postupovat tak, aby pro všechny adresáty těchto norem platila stejná pravidla, nikoliv aby někdo byl upřednostněn a zvýhodněn.
Toto, dámy a pánové, byla má obecná kritika v rámci prvního čtení.
Vedle toho jsem též kritizoval jednotlivá ustanovení předloženého zákona, která byla často podle mého názoru nejednoznačná, často by v praxi přinášela problémy při své aplikaci a některá ustanovení podle mého právního názoru byla i protiústavní.
Hospodářský výbor se předloženým textem zákona podrobně zabýval, za to mu patří náš dík. Předložený text výrazně přepracoval. Přesto se však domnívám, že většinu námitek nevyvrátil a většina problémů, která byla kritizována v rámci prvního čtení, zůstala.
Mám dále za to, že předložený tisk je souborem výjimek z obecných předpisů správního práva, je souborem výjimek, které upřednostňují jeden veřejný zájem, a to veřejný zájem na urychlení stavby, proti jinému veřejnému zájmu, například veřejnému zájmu na ochranu vlastnictví a majetkových práv. Mohli bychom tam ale najít i jiný veřejný zájem, na ochranu přírody a krajiny. Nadále tak podle mého názoru platí teze, že takovýto právní předpis by neměl být přijat.
Nyní bych se ještě zmínil o některých konkrétních institutech, které byť přepracovaná verze stále ještě obsahuje.
Jak jsem konstatoval v rámci prvního čtení, způsob, jakým je uchopen tzv. veřejný zájem v předloženém právním předpisu, zdá se mi velmi nešťastným. Myslím si, že správně právní teorie se jasně shodla na tom, že veřejný zájem má být v individuálních případech definován a nalézán správním orgánem, nikoliv obecně stanoven zákonodárcem. O tom jsem však hovořil a nechci o tom hovořit znovu.
Co však je podle mého názoru problémem - a bylo to též v rámci prvního čtení kritizováno a zůstává to i po úpravě - je otázka zkrácení procesních lhůt, ve kterých správní orgán musí rozhodnout. Kladu si otázku, nakolik se navrhovatelé zabývali veškerými právními výsledky, které toto ustanovení přináší, nakolik se například zabývali zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Je totiž více než zřejmé, že v situaci, kdy stanovíme jasně lhůtu pro rozhodnutí správního orgánu bez možnosti tuto lhůtu prodloužit, hrozí zde nebezpečí, že v případě, že lhůta nebude dodržena, může nastat proces žalob na nesprávný úřední postup. Samozřejmě v tuto chvíli odpovědnost ponese stát, který v případě úspěšnosti takovýchto žalob bude nucen nahradit škodu.
Dalším problémem, který je upraven v zákonu, je otázka řešení předběžných otázek a občanskoprávních námitek. Předložený zákon podle mého názoru, byť ne úplně nejšťastněji, vylučuje možnost soudu rozhodovat o předběžných otázkách a občanskoprávních námitkách. Ovšem občanskoprávní námitky se většinou týkají vlastnického práva a vlastnické právo jako ústavní právo je vždycky chráněno ústavou, a tudíž vždycky spadá pod soudní ochranu. Mám zde na mysli článek 4 ústavy, který říká, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. To znamená, že není možné vyloučit občanskoprávní námitky týkající se práva vlastnického z ochrany soudu. Soud svou působnost dále bude mít danou ústavou, a nikoliv zákonem, který má nižší právní sílu. Znamená to, že zde hrozí nebezpečí sporů, kde na jedné straně rozhodne správní orgán, a na druhé straně rozhodne soud o občanskoprávních námitkách. Pokud rozhodnutí budou různá, je otázka, jak se dále bude postupovat.
Předložený návrh přináší nové procesní instituty, například souhrnné povolení. Myslím si, že úvaha tímto směrem je správná, ale nejsem si jist, zda byly domyšleny veškeré praktické důsledky. Podle mého názoru při složitých právních řízeních může souhrnné povolení být časově stejně náročné jako jednotlivá dílčí povolení.
Dále chci poukázat například na § 3 odst. 2, který upravuje individuální konkrétní možnost vyloučení změn souhrnného rozhodnutí. Mám zde na mysli například případ, kdy se ukáže následně, že na dotčených pozemcích jsou chráněné druhy rostlin, živočichové či nerosty. Kladu si otázku, nakolik takové vyloučení není v rozporu s mezinárodním závazkem, konkrétně s Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. Kladu to pouze jako otázku, navrhovatelé možná na tento konkrétní právní problém mají odpověď.
Dámy a pánové, takto by bylo možné postupovat dále. Na závěr zmíním poslední konkrétní věc, a to § 4, který podle mého názoru omezuje majetková práva. Hovořil jsem o tom již v rámci prvního čtení. Proto pouze konstatuji, že podle mého názoru je zde příliš omezeno majetkové právo třetích osob, a to jak práva zástavních věřitelů, osob oprávněných z věcného břemene a dále též osob oprávněných ze smluvního předkupního práva. V konečném důsledku toto omezení poškozuje vlastníky, protože vlastníci v případě výkupu jsou povinni o získanou kupní cenu se dělit o osoby oprávněné ze smluvních předkupních práv.
***