(12.30 hodin)
(pokračuje Opálka)
Snažím se však napříč různými názory hledat cestu, aby zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností nekleslo a pokud možno rostlo.
Chtěl bych říci, že v § 81 odst. 3 předloženého návrhu se hovoří, že do plnění povinného podílu podle odst. 2 písm. b) lze započíst pouze odebírání výrobků nebo služeb od přímých výrobců nebo poskytovatelům služeb. Po konzultacích mně je jasné, že především by mělo jít, alespoň deklarativně, o problém vyřešit zneužívání nakládání s veřejnými prostředky a omezit tedy některé jakoby zdroje plnění. Musím však konstatovat, že náš právní řád tyto problémy nemá osvojeny a neřeší je. Dle zákona o dani z přidané hodnoty č. 588/1992 Sb. a následných novelizací jsou podle § 2 odst. 2a) služby definovány takto. Službami jsou všechny činnosti, které nejsou dodáváním zboží nebo převodem nemovitostí a převod nebo využívání práv. Dle zařazení Českého statistického úřadu v Praze patří do velkoobchodu pod kód 50, maloobchod pod kód 70. Obchod i spousta jiných obdobných činností spojených s prodejem, dodáním zboží apod. mezi služby není zařazena. Z toho tedy plyne, že veškeré organizace zaměstnávající osoby se změněnou pracovní schopností a invalidy nějak spjaté s obchodní činností v okamžiku, alespoň dle mého názoru, schválení tohoto zákona v předložené podobě ztratí výhodu náhradního plnění a tím jakoukoliv konkurenceschopnost. Nejsou schopny se udržet, a tím opět zvýší armádu již tak velkého počtu nezaměstnaných osob invalidních.
Co se týká termínu "přímý výrobce", není mi známo, že by tento termín byl v našem právním řádu někde řešen. Pokud bychom vzali definici v Evropské unii, jak se mi podařilo zjistit, jde o ty výrobce, kteří mají minimálně 60procentní podíl na výrobku, a pokud bychom přijali v podstatě tuto normu, tak z této oblasti vyřadíme pravděpodobně velké množství našich výrobců, kteří se např. zabývají montáží dovezených výrobků, obšívání třeba prachovek apod.
Otázka tedy zní, jestli se do dohody nedostanou pouze výrobci ze zahraničí, a my, tedy ČR, budeme mimo. Proto si myslím, že § 81 odst. 3 bychom mohli vypustit a řešit tento problém až po roční zkušenosti tak, jak se nám ukáže v konglomerátu Evropské unie, že by to bylo nejvhodnější.
Znovu konstatuji, že můj zájem je zachovat ta pracovní místa, která jsou, a spíš hledat jejich navýšení. Na druhé straně jsem si vědom, že možnost zneužití tady určitá je, ale možná by se našla jiná forma cestou vládního nařízení či jiného opatření ministerstva. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Opálkovi a jako další se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Alena Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, návrh, který dnes projednáváme, je dalším důkazem toho, že vláda dělá vše pro to, aby nezaměstnanost stoupala. Nakonec včera to Poslanecká sněmovna potvrdila svým usnesením, když dala za pravdu poslanci Fajmonovi. Premiérovy odpovědi na interpelaci ve věci rekordní nezaměstnanosti sněmovna shledala lichými a není se čemu divit.
Úřady práce mají dle nového zákona, který nám zde předložil pan ministr, snižovat nezaměstnanost tím, že budou dělat vládě drába. To není cesta k vytváření nových pracovních míst, to je cesta do pekel dlážděná socialistickými dobrými úmysly. Přece nechceme, aby se hlavním mottem pro rozvoj podnikání v České republice stalo heslo Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Nový zákon nabízí celý vějíř vysokých pokut, mnohdy pouze za omyly a pochybení zaměstnanců a zaměstnavatelů. Například pokuta do výše jednoho milionu korun může být udělena za porušení zákazu diskriminace nebo rovného zacházení či za to, že zaměstnavatel neinformuje úřad práce o volných místech pro osoby se zdravotním postižením. Pokutu do výše dvou milionů korun dostane firma, když využije tzv. švarcsystému, to je, když některé práce svěří živnostníkovi na základě smlouvy. Vláda neustále vytváří atmosféru, jako by se u švarcsystému jednalo o něco strašného a zavrženíhodného, a neuvědomuje si, že jeho zákazem v podstatě brání rozvoji malých firem. Může někdo podnikat tak, že nejdříve přijme zaměstnance, a pak shání zakázky? Nemůže. Je to přesně naopak. Co udělá firma s 20 zaměstnanci, když získá zakázku, která znamená práci na tři měsíce pro 40 lidí? Část kapacit pokryje prací přesčas vlastních zaměstnanců, část pokryje zvýšením počtu zaměstnanců na dobu určitou a část smlouvami s živnostníky, o které se po dokončení zakázky nemusí starat. Firma se ale soustředěním na plnění zakázky díky naší vládě pohybuje na hraně zákona. Selským rozumem každý pochopí, že jen v případě, že si firma zakázkou i za pomoci živnostníků vydělá dostatečné finanční prostředky, může si následně dovolit přijmout do stálého pracovního poměru další zaměstnance. Tím se rozvíjí a tím také vznikají na trhu práce nová místa.
Vláda tvrdí, že švarcsystém je již zakázán a že pouze zvyšuje vymáhatelnost práva. To je sice pravda, ale zákaz švarcsystému je nesmysl, který je dle názoru některých odborníků na hranici ústavnosti, protože potlačuje právo svobodně podnikat dané Listinou základních práv a svobod. V zemích Evropské unie švarcsystém zakázán není, alespoň tak mě o tom informoval Parlamentní institut ve své zprávě, kterou na základě mé objednávky vypracoval. Kdyby nebylo tohoto nesmyslného zákazu, nemusela by být nově uzákoněna vysoká pokuta a ušetřili bychom spoustu úředníků, kteří budou muset plnění zákazu kontrolovat a pokuty udělovat.
V poslední době jsem dokonce ke svému zděšení v médiích zaznamenala záměr pana ministra Škromacha nasadit do podezřelých firem jakési agenty úřadu práce, kteří by se nechali naoko zaměstnat načerno, aby mohli být zaměstnavatelé přistiženi při činu. Zákon naštěstí tento problém neřeší, ani ve výboru takový pozměňovací návrh nepadl a doufám, že nepadne ani během dnešního jednání.
Zákon tento problém upravuje jinak. Za zaměstnávání lidí načerno může být zaměstnavateli udělena pokuta až do výše 2 milionů korun a zaměstnanci do výše 10 tisíc korun. V případě postihu této práce načerno výhrady nemáme a domnívám se, že srovnávat práci načerno a práci na základě tzv. švarcsystému, kdy živnostníci pouze poctivě pracují, mně připadá nepřiměřené.
Výbor přijal usnesení, přijal změnu, která dále zatíží firmy a z které zaměstnavatelé určitě nebudou mít radost, hlavně zaměstnavatelé ve stavebnictví, kteří nemohou zaměstnávat osoby se změněnou pracovní schopností. Týká se to i zaměstnávání zdravotně postižených osob. Jistě je vám známo, že dle stávající úpravy zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí povinně zaměstnávat 4 procenta zaměstnanců se zdravotním postižením.
***