(10.50 hodin)
(pokračuje Koudelka)
2. V § 12 odst. 4 písm. b) se slovo "vnitřní" nahrazuje slovem "stavovské".
3. V § 15 odst. 3 písm. b) a c) se slovo "řády" nahrazuje slovy "stavovskými předpisy".
4. § 19 zní: Působnost Ministerstva zemědělství. Komora je povinna do třiceti dnů předložit Ministerstvu zemědělství veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Má-li ministr zemědělství za to, že stavovský předpis komory je v rozporu s ústavním nebo jiným zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho zrušení soudem.
Obdobná úprava je obsažena například v zákoně o advokacii nebo v jiných profesních komorách, kde i stát si skrze příslušné resortní ministerstvo zachovává možnost umožnit soudu zrušení vadného stavovského nebo jiného vnitřního předpisu komory.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, mám jeden pozměňovací návrh k tomuto tisku. Jde o § 4, nový odstavec 5, který zní: Komora vede seznam hostujících veterinárních lékařů, kteří oznámili výkon k veterinární léčbě.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Konstatuji, že do podrobné rozpravy se již nikdo nehlásí, proto ji končím. Tím končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Páté poděkování panu ministrovi a první panu zpravodaji v osobě pana poslance Bielesze.
Přistupujeme k poslednímu bodu zemědělského dopoledne, kterým je
6.
Vládní návrh zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství)
/sněmovní tisk 498/ - druhé čtení
Naposledy pan ministr Palas.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Nakonec to nejlepší, pane předsedající.
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vládní návrh zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů si klade za cíl především harmonizaci našeho právního řádu s předpisy Evropských společenství v této oblasti. Základní povinnosti v oblasti vinohradnictví a vinařství jsou upraveny v evropských nařízeních, jež jsou bezprostředně závazná, a proto návrh zákona obsahuje pouze doplňující povinnosti v této oblasti, které jsou členským státům Evropské unie svěřeny upravit, nebo nejsou těmito předpisy upraveny vůbec.
V tomto ohledu bych rád uvedl, že návrh zákona je z hlediska vstupu České republiky do Evropské unie jedním ze stěžejních zákonů, a ze strany Evropské unie jsme neustále podrobováni kritice za neúměrnou délku trvání legislativního procesu a je na nás vyvíjen tlak, aby nejen tento zákon, ale i další zákony, které dosud nejsou slučitelné s předpisy Evropských společenství, byly již schváleny a staly se platnými.
Navrhovaná právní úprava se proto zabývá zejména vymezením územních vinařských oblastí a dalších způsobů zeměpisného označení vína vyprodukovaného na území České republiky, právem na opětovnou a novou výsadbu v České republice, stanovením nejvyššího hektarového výnosu vinic, zatřiďováním vína a podmínek pro jeho uvedení do oběhu, registrem vinic, Vinařským fondem České republiky, státním dozorem a sankcemi za nedodržení předpisů Evropských společenství nebo tohoto zákona.
Návrh tohoto zákona byl podrobně projednán v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, který přijal na své 27. schůzi dne 17. února 2004 několik pozměňovacích návrhů, které navrhovaný zákon zpřesňují. S návrhy plně souhlasím.
S ohledem na výše uvedené a vzhledem k přímému vztahu navrhované právní úpravy k harmonizaci našeho právního řádu s předpisy Evropských společenství doporučuji Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona o vinohradnictví a vinařství postoupila k projednávání ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme přikázali k projednání zemědělskému výboru a zpravodajem speciálně k tomuto návrhu zákona nemůže být nikdo jiný než pan kolega Skopal, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, zemědělský výbor na své 27. schůzi dne 17. února přijal následující usnesení k vládnímu návrhu zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 498.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově Ing. Karla Macha, náměstka ministra zemědělství, a zpravodajské zprávě poslance Ing. Ladislava Skopala a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 498, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan kolega Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegové se diví, proč se hlásím, ale protože jsem z jižní Moravy, tak je to téměř vlastenecká povinnost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vy jste z Brna, pane kolego.
Poslanec Petr Pleva: To je také jižní Morava, pane předsedající. Vy jste z Hané, tak možná nevíte, že Brno je na jižní Moravě.
Teď ale k věci. Ač jsem nepatřil mezi příznivce vinařského zákona, musím říci, že tento zákon, který je z oblasti zákonů na ochranu spotřebitelů, přece jen přinesl mnoho pozitivního především do označování vín a spotřebitel se začal daleko lépe orientovat v tom, které víno splňuje jaké požadavky a které víno skutečně je vyrobeno na území České republiky, z jakých hroznů atd. Nicméně si myslím, že toto pozitivum částečně odstraňuje právě nový návrh zákona. Podle mého názoru je v určitých bodech krokem zpět.
První bod, na který bych upozornil, je stanovení pěstitelských oblastí. Stanovení pěstitelských oblastí pouze na dvě, to znamená na Moravu a Čechy, je zase pro spotřebitele velmi zavádějící, ani ne tak u oblasti Čechy, ale u oblasti Morava, kde minimálně tři základní oblasti - znojemská, Pálava a Slovácko - mají různé druhy půd a z toho také různé druhy vína. Spotřebitel se zase nebude orientovat, co je to za víno, když bude mít označenu jen oblast Morava.
Další novum je označování stolního vína, vína sotva vyzrálého se 14% cukernatostí, za určitých podmínek jako zemské víno. My tady nemáme zemské zřízení a může to být klamavé, a to zejména pro zahraniční spotřebitele. Jestliže oni uvidí "moravské zemské víno", budou to považovat za moravskou zemskou špičku, a bude to přitom obyčejné stolní víno. Zase klamavý název.
Další nedostatek tohoto zákona. V zákoně bylo velké pozitivum, totiž to, že vína, pokud budou označována geografickým údajem, musejí být vyrobena z hroznů, které jsou vypěstovány na území, které odpovídá geografickému údaji. Už se dnes nestává, že si koupíte Perlu Moravy, a na zadní straně etikety se dozvíte, že původ vína je z Itálie. Ovšem tento paragraf opět z nového zákona vypadává.
Věc, která je přímo jako "hudba z Marsu", je víno ohodnocené cechem místních vinařů. Je to pouze jakostní víno, a přestože zemědělský výbor k tomu přijal pozměňovací návrh, že se jedná o víno originální certifikace, mění se jen název, ale na podstatě se nic nemění. Podstata je taková, že toto označení je klamavé zejména vzhledem k zahraničí. Francie totiž používá pro označení svých nejšpičkovějších vín značku AOC, Itálie DOC.
***