(14.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Ptám se, jestli někdo další má návrh k programu nebo k proceduře. Není tomu tak.
Nechám hlasovat o tom, o čem hlasovat lze. Pochopil jsem, že o návrhu pana poslance Tlustého je možné nechat hlasovat zítra ráno. Pochopil jsem, že i pan poslanec Skopal spíše avizoval návrh a nechce, aby se o něm nyní hlasovalo. Hlasovat můžeme o návrhu paní poslankyně Dundáčkové a o návrhu paní poslankyně Konečné.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Dundáčkové vyřadit bod č. 65 z pořadu této schůze.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 165 z přítomných 182 poslanců pro hlasovalo 138, proti nikdo. Návrh paní poslankyně byl přijat. Bod číslo 65 jsme vyřadili.
Další návrh, o kterém bychom hlasovali, je návrh paní poslankyně Konečné, bod číslo 93, česko-slovenská hranice, zařadit jako první bod ve čtvrtek dopoledne.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto přeřazení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 166 z přítomných 183 poslanců pro hlasovalo 160, proti 3. Tento návrh byl přijat a bod 93 jsme zařadili jako první bod čtvrtečního pořadu schůze.
To je snad vše. Takto jsme zasáhli do programu, který máme schválený.
Nyní bychom se měli zabývat třetími čteními zákonů. Prvním návrhem je
95.
Návrh poslanců Jitky Gruntové, Radko Martínka a Karla Šplíchala
na vydání zákona o zásluhách Edvarda Beneše
/sněmovní tisk 301/ - třetí čtení
Jsme ve třetím čtení. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Radko Martínek a také zpravodaj petičního výboru pan poslanec Václav Nájemník. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 301/4.
Otevírám rozpravu. Prosím, abyste se všichni posadili do lavic, protože otevírám rozpravu ve třetím čtení, do které nemám písemné přihlášky. Hlásí se pan poslanec Janeček. Připomínám, že v této fázi lze navrhovat pouze opravy legislativně technických a gramatických chyb a podobně. Prosím pana poslance Janečka, aby se ujal slova jako první.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, vážené kolegyně, projednáváme návrh zákona, který je téměř symbolický. Projednáváme návrh zákona vpředvečer výročí únorových událostí, čili vpředvečer výročí dne, který se velmi neblaze zapsal do dějin českého národa.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, pane poslanče. Žádám opravdu všechny, aby projednávání probíhalo v odpovídající atmosféře. Prosím, aby se tu nevedly debaty a aby se věnovala pozornost vystoupení pana poslance Janečka. Prosím, pane poslanče.
(V sále je neustále velký hluk.)
Poslanec Josef Janeček: Je to věc velmi zajímavá a pozoruhodná. Je pravda, že vztah kolegů z KSČM k prezidentu Benešovi se vyvíjel v mnoha směrech. Je pravda, že to byli poslanci z KSČM, kteří vždy velmi vehementně varovali před tím, abychom přijímali jakékoliv zákony, které nějakým způsobem hodnotí určité historické etapy, určité historické události. Nevím tedy, z jakého důvodu toto své přesvědčení náhle mění a chtějí přijmout zákon, který hodnotí určitý úsek našich dějin, a dokonce bez toho, že bychom měli k dispozici všechny historické prameny, které bychom k dispozici míti měli. Vždyť dozajista spousta oněch historických pramenů a archiválií je v depozitářích a archivech Sovětského svazu, ke kterým běžný historik přístup nemá. Nevím, jestli takový přístup kolegové z KSČM mají, ale rozhodně to nejsou archiválie, které jsou běžně dostupné. Nevím, co všechno se může skrývat v materiálech týkajících se například aféry generála Tuchačevského. Jistě by kolegové z KSČM dokázali popsat, o jaké historické údobí se jednalo.
Možná že bychom si mohli vzpomenout na postoj ústředního výboru Komunistické strany Československa z roku 1940, kdy ústřední výbor kritizoval Beneše za to, že rozesílá nenávist českého obyvatelstva k německým okupantům, tedy jejich slovy "k německým dělníkům oblečeným do vojenských uniforem". Nevím, jak si vysvětlit onen vývoj v představách různých kolegů. Mohl bych tady citovat z učebnic jednoho z přítomných univerzitních profesorů, který se zabýval v roce 1956 hodnocením Beneše.
Ale já si kladu otázku, o co se vlastně jedná. Jedná se skutečně o otázku založení svobodného demokratického státu, tedy o otázku založení Československa? Pak je to samozřejmě něco, co je správné podpořit, a je správné podpořit pozměňovací návrh kolegy Plevy, a potom je to věc, která je historicky velmi dobře prozkoumána, a proti takovému zákonu nelze míti námitek. Nebo je to druhá věc? Lze historicky doložit, že Edvard Beneš byl komunisty vždy pouze zneužíván, a tento návrh se tedy vztahuje k jeho poslední nešťastné etapě, kdy byl dokonale zneužit, a jedná se o to, abychom touto normou oslavili ono zítřejší výročí Vítězného února. O tom, co nakonec bude přijato, rozhodne tento parlament.
Je pravda, že v kuloárech si můžete prohlédnout velmi zajímavou historickou výstavu, ale jak už to v českém prostředí bývá, o něčem jiném se hovoří a něco jiného se koná. Možná že tam pro veřejnost vystavíme jakési dokumenty, abychom se upamatovali na ono tragické údobí naší historie, ale ve skutečnosti tady existují síly, které jsou schopny se k tomuto historickému údobí naopak postavit jako k věci pozitivní. Vždyť nás ostatně chránila před oním zlým kapitalismem, před onou zvrácenou demokracií, před tím, aby konečně byla nastolena diktatura jedné třídy.
Vážení kolegové, o tom všem budeme hlasovat, a je dobře si význam takového zákona rozmyslet. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo vystoupení pana poslance Janečka. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kováčik, poté pan poslanec Karel Šplíchal.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedo. Já bych se chtěl - vaším prostřednictvím, pane předsedo - kolegy Janečka zeptat jenom na jednu věc: ke které gramatické či legislativně technické úpravě zde ve třetím čtení se jeho řeč vlastně vztahovala. To je otázka.
Drobný komentář: Nehodlám skutečně gradovat atmosféru jako ve všech stupních projednávání tohoto zákona. K vývodům pana Janečka se nechci vyjadřovat. Máme před sebou důležitější práci.
***