(16.40 hodin)
(pokračuje Kohlíček)

A ještě jednu věc ke zjištění totožnosti. Samozřejmě jako oddávající povinnosti u sňatků znám, zjištění totožnosti není opravdu jednoduché, ale u soudu zjištění už je jasné, ale řada případů, v nichž dopravní podnik neunesl břemeno důkazů, např. na základě toho -

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, musím vás upozornit na čas.

 

Poslanec Jaromír Kohlíček: Ano. Mám ještě 47 vteřin stejně jako moje předchůdkyně.

… že neunesl např. Dopravní podnik v Brně břemeno důkazů, tak to nám říká, že asi všechno v pořádku, jak jste nám říkal, není.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve svém obsáhlém vystoupení jsem chtěl využít čas k tomu, abych skutečně tuto otázku zevrubně osvětlil, protože je mi známo, že lidé se na interpelace dívají a že je používají jako informativní zdroj, a myslím si, že to bylo na místě.

Také jsem konstatoval, že míra totožnosti v různých typech právních vztahů, jistota totožnosti je různá, a že tam, kde je třeba dosáhnout jakési absolutní míry totožnosti, jsou pro to důvody a nakonec i techniky, třeba poněkud těžkopádné.

Nepovažuji za možné, abychom například v občanském průkazu měli otisky prstů nebo nějaké další antropometrické znaky. To si myslím, že by bylo obtěžování občanů. Na druhé straně konstatuji, že to je nevýhoda tohoto typu interpelací, a doufám pevně, že nový jednací řád tuto situaci zlepší, že v okamžiku, kdy položíte tak detailní otázku, jako zda lze zabavovat ztracené občanské průkazy, tak se musím přiznat, že pro kompetentní odpověď na tuto otázku nejsem vybaven.

Přesto ale musím říci, že nepovažuji za možné, aby zabavování občanských průkazů přešlo jako oprávnění do rukou revizorů dopravního podniku bez ohledu na to, že by mohli mít např. seznam ztracených občanských průkazů s jejich čísly. To je věc, kterou prověřím, jaké jsou důvody. Předpokládám, že důvod, proč se tak neděje, bude skryt v našem právním řádu někde ve věci oblasti ochrany osobních dat, ale jist si tím nejsem, a proto na tuto otázku teď neodpovídám.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane premiére. Slovo má nyní pan poslanec Petr Nečas, který byl vylosován na šestém místě a interpeluje ve věci likvidace živnostníků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Za rok 2003 zaniklo podle statistik dohromady 12 tisíc podnikatelů, kteří měli alespoň jednoho zaměstnance. Pokud vyjdeme z minimalistického odhadu, to znamená, že tito podnikatelé měli pouze jednoho jediného zaměstnance, znamená to, že se zánikem místa podnikatele i jednoho jeho zaměstnance pouze v průběhu loňského roku zaniklo takto 24 tisíc pracovních míst. Je to obrovské číslo.

Chci připomenout, že v posledních letech zaniklo za působení těchto dvou posledních vlád 25 % všech firem s jedním až pěti zaměstnanci a jedna desetina firem s šesti až deseti zaměstnanci. Jenom za první dva týdny letošního roku, to znamená za pouhých deset pracovních dnů na jednom jediném úřadu práce, v tomto případě v Kroměříži, odevzdalo sto živnostníků své živnostenské oprávnění a zaregistrovalo se na úřadu práce. Znovu opakuji - jeden jediný úřad práce a pouhé dva první týdny tohoto roku, to znamená deset pracovních dnů. Je třeba říci, že i podle statistik v průběhu prvních týdnů letošního roku zanikly desítky tisíc živnostníků, resp. vrátili svá živnostenská oprávnění.

Přestože v loňském roce formálně narůstal počet živnostníků bez zaměstnanců, bylo to pouze proto, že se rozmáhá stále šířeji tzv. Švarc-systém, protože cena práce, cena různých odvodů je tak vysoká, že nutí podnikatelský sektor přecházet na tento Švarc-systém. Je to zvláště tragické za situace, kdy podle statistiky u nás 60 % veškerých zaměstnanců je zaměstnáno v malých a středních firmách. Nedivme se potom tedy, že máme v naší zemi tak vysokou nezaměstnanost, která dosahuje tragické úrovně téměř 11 % a dosahuje takřka úrovně hospodářské krize z počátku 30. let. Je to jasný důsledek politiky vysokých daní, vysoké ceny práce, zvyšování DPH a také přeregulace naší ekonomiky.

Vážený pane premiére, jaká podniknete opatření, aby tento zánik malého a středního podnikání v naší zemi byl utlumen, případně zastaven?

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o odpověď premiéra vlády České republiky Vladimíra Špidlu.

 

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, konstatuji, že statisticky vzato v minulém roce vzniklo 100 tisíc nových živností a zaniklo 90 tisíc živností, to znamená, přibylo živností; a je to znak běžného ekonomického procesu v tržní ekonomice, v procesu, který vám musí nepochybně vyhovovat, protože jeho ekonomickým obsahem je uvolňování neefektivně organizované práce a kapitálu a uvolňování prostoru pro efektivnější alokaci. Je to proces, který je trvalý, průběžný, a pokud počet nově vzniklých živností přesahuje počet živností zaniklých, myslím si, že můžeme hovořit o procesu zdravém.

Pokud jde o některá opatření, tak mi dovolte, abych je podrobněji popsal a podrobněji popsal důvody, které k tomu vedly. Na základě programového prohlášení vlády byl uložen úkol omezovat daňové úniky těžko zjistitelné správcem daně a při koaličních jednáních byla schválena opatření zakotvení minimální daně, která by vycházela z úrovně padesáti procent průměrné mzdy, což bylo následně zpřesněno na stanovení minimálního základu daně. Opatření je nedílnou součástí postupu vlády při potírání šedé ekonomiky, který má zakotven ve svém programovém prohlášení. Je to nepochybně opatření ve prospěch podnikání, protože to, co podnikání ničí, je nekalá konkurence, která získává porušováním základních principů konkurenční výhodu.

Z daňové statistiky vyplývá, že 141 tisíc poplatníků s příjmy z podnikání vykazuje ztrátu, dalších 660 tisíc poplatníků pak jen nízký základ daně, přitom část z nich i dlouhodobě. Jejich životní poměry i další pokračování ve ztrátové podnikatelské činnosti nasvědčují tomu, že dochází k záměrnému krácení daňové povinnosti. Daňová správa má samozřejmě zákonné prostředky k nápravě, avšak zjistit zejména zatajování příjmů je v praxi prakticky nemožné, a to zvláště tam, kde příjmy plynou v hotovosti a zákazník či odběratel zboží, výrobku nebo služby nepožaduje příslušný doklad. Navíc počet poplatníků podávajících přiznání - cca jeden milion 556 tisíc a z toho jeden milion tři tisíce s příjmy z podnikání - převyšuje kapacitní možnosti správy daní vůbec kontrolu provést.

Chci také konstatovat, že v mezinárodním srovnání je počet osob samostatně výdělečně činných v České republice zhruba o 4 % vyšší, než je běžný průměr, a signalizuje to právě, že tento status je často zneužíván k daňovým únikům a k zastírání jiných typů pracovních vztahů, zejména pracovněprávního vztahu.

Návrh na řešení problému byl již v minulosti několikrát zvažován při přípravě novel zákona a naposledy to byl návrh na zavedení institutu minimální daně ve výši šesti tisíc korun, resp. dvanáct tisíc korun pro fyzické osoby a 24 tisíc korun pro právnické osoby ročně, a to již v roce 1999. Nebyl však do vládního návrhu zařazen. Nové pojetí řešení bylo vypracováno až na základě dnešních jednání, kdy bylo stanoveno, že se bude vycházet z minimálního základu 50 % průměrné mzdy. Průměrná hrubá mzda je v současné době něco kolem 17 tisíc korun, čili průměrně asi tak z daňového základu 50 % - 8500 korun.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP