(13.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
Pokud jde o otázku restrukturalizací, jsem rád, že i ODS přiznává, že jejich způsob privatizace se nevydařil. Samozřejmě velmi jednoduše se argumentuje tím, že po nástupu - a tady zdůrazňuji - nikoli socialistické, ale sociálně demokratické vlády, a my také můžeme použít některé jiné výrazy pro způsob předchozích vlád Václava Klause, kdy v podstatě to, co zaseli, bohužel sklízejí tyto vlády a to, co zasejeme my, to znamená to, že konečně začne nezaměstnanost klesat, tak samozřejmě připravila tato "odeeskou" kritizovaná sociálnědemokratická vláda, nyní tedy vláda koaliční. Prorůstová opatření, která byla připravena, která by měla podpořit vytváření pracovních příležitostí a hlavně podnikatelských činností, tak tady zmiňována už potom nejsou.
Nechci hovořit o dolech, hutích, strojírenských podnicích, a nemusel bych chodit daleko od Prahy, abychom se zastavili třeba na Kladně a podívali se, jak dopadla privatizace třeba Poldovky a jiné "úspěšné" projekty privatizace. Naopak bych třeba mohl ukázat na projekt, který byl mimořádně úspěšný - Škoda Mladá Boleslav. A tenkrát to byl pan ministr Grégr, který je považován kolegy z ODS za socialistu, nebo dokonce ještě jiné názvy by zřejmě použili.
Pokud jde o vytváření podmínek, my chceme mít kvalifikovanou pracovní sílu, která bude dobře zaplatitelná a která bude mít svůj prostor na trhu práce v rámci Evropské unie. Představa, kterou tady možná někteří mají, v tom smyslu, že budeme pouze námezdní silou, která bude pracovat za zaplať pánbůh, to je špatná představa. Realitou samozřejmě také je, že firmy, investoři apod. postupně, tak jak bude růst životní úroveň v České republice a i životní úroveň zaměstnanců, budou hledat jiné trhy. My musíme vytvořit podmínky k tomu, aby byl zájem o český trh, o českého zaměstnance, který bude vysoce kvalifikovaným zaměstnancem. Kdyby platily poučky, které tady uplatňují někteří poslanci ODS, tak dnes by v SRN, v Rakousku a jiných zemích musela být stoprocentní nezaměstnanost, protože cena práce v těchto zemích je výrazně několikanásobně vyšší než v České republice.
Dá se předpokládat, že určitým pozitivním faktorem bude pro trh práce i vstup České republiky do Evropské unie. Tady jednak myslím, že budeme schopni využít Evropský sociální fond, který nám bude vytvářet určité podmínky do roku 2006, kde by měly být prostředky ve výši přibližně 460 mil. eur, což je asi 14 nebo 15 mld. Kč podle toho, jak se zrovna pohybuje kurs české koruny. Tyto prostředky by měly být směrovány hlavně do oblasti vzdělávání, do oblasti rekvalifikací, do oblasti zaměstnávání, a to právě se zaměřením na skupiny na pracovním trhu, které se těžko uplatňují, jako jsou např. právě lidé se zdravotním postižením, absolventi, mladé ženy s dětmi, lidé nad 50 let. K tomu samozřejmě patří celý systém rekvalifikačních kursů. V novém zákoně, který teď je ve sněmovně a který byl také zmiňován, častější docházka na úřad práce, intenzivnější práce s uchazeči o zaměstnání. Chceme vytvořit také určitý systém osobní aktivity každého uchazeče. Samozřejmě budou pokračovat a budou zdůrazněny i větší kontroly u zaměstnavatelů, na pracovištích, protože bohužel se ukazuje, a to zvlášť v oblastech s vysokou nezaměstnaností, že mnohdy firmy, a to v oblasti služeb, ale samozřejmě se to děje i v některých oblastech, jako je Praha apod., zneužívají této situace, zaměstnávají lidi načerno a tím v podstatě vyčerpávají některá volná pracovní místa, která by jinak byla obsazena normálním zaměstnancem. Samozřejmě důvod je neplatit pojistné, neplatit daně a nenést zodpovědnost za případné úrazy apod.
Je pravda, že některé firmy, např. v obchodních řetězcích, dnes vytvářejí takové podmínky, že se dají téměř přirovnávat až k situaci, která vládla za otrokářství. Je nesrovnatelná s tím, co se děje vedle v zemích Evropské unie. Myslím, že tady je nutné zavést určitý systém, který bude stanovovat určité podmínky v této oblasti.
Jestliže se hovoří o tom, že naši podnikatelé mají horší podmínky, než je dnes zvykem v evropském prostoru, to je samozřejmě možné hodnotit z různých hledisek. Ovšem pokud jde o náklady na cenu práce, na to, co vynakládají na zaměstnance, tak v této době se dá říci, že jsou přibližně na čtvrtinové nebo třetinové výši oproti stávajícím nákladům, ať už přímým, nebo nepřímým, které mají zaměstnavatelé v rámci EU.
Podpora, která je ze strany úřadů práce poskytována, a pan poslanec Mencl to tady zdůraznil - ano, jsou poměrně velké částky, které jsou k dispozici, ale na projekty. Na projekty, které musí někdo vytvořit, a ty samozřejmě netvoří úřady ani úředníci. Ty musí vytvářet lidé, kteří se zabývají podnikáním, lidé, kteří jsou tzv. místní reprezentací. Je to samozřejmě potom vidět. Jsou okresy jako třeba Vyškovsko, kde jsou plné průmyslové zóny a kde je ještě rozšiřují, a jsou okresy, jsou místa, jako např. Brno nebo některá jiná a třeba i Hodonín, kde ten problém je v určité pasivitě místních reprezentací, které tam existují.
Myslím, že také je velmi nedobré, když říkáme: máme omezené prostředky, které jsou na aktivní politiku zaměstnanosti; a nechci připomínat této sněmovně, kde právě reprezentanti ODS pravidelně vystupují při schvalování rozpočtu s návrhy na zrušení nebo velké omezení finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Jen velmi jednoduchý údaj. Pokud by tyto prostředky nebyly a pokud by neexistovaly programy na např. veřejně prospěšné práce, na podporu vzniku nových pracovních míst, rekvalifikace a absolventských míst a další programy, které vytvářejí úřady práce a kterými podporují vznik pracovních míst, tak by nezaměstnanost byla minimálně o 1 až 2 procentní body vyšší. To je statistický údaj, který se dá poměrně snadno spočítat.
My netvrdíme, že tyto problémy neexistují, my netvrdíme, že problémy nejsou. Problémy samozřejmě existují a jsou, ale přivítám, když řekneme ano, jdeme řešit problémy našich nezaměstnaných, ale nikoli když si je budeme brát jako rukojmí. Rukojmí v tom, že jimi budeme mlátit po hlavě vládu a říkat: vládo, ty můžeš za to, co my jsme způsobili svojí hloupou a naprosto nepřipravenou privatizací, která byla experimentem, který se ukázal jako velmi nešťastný, a bohužel na to doplácíme dnes. Protože samozřejmě paní poslankyně Páralová je zkušená politička a zná velmi dobře situaci, jak se vyvíjela v jednotlivých regionech, např. v Evropě, kdy docházelo k útlumu v hornictví, v hutnictví apod., tak velmi dobře ví, že to jsou procesy, které probíhají nikoli rok nebo dva, ale které mají svoji setrvačnost a probíhají právě v letech, která většinou dopadnou na následující vládu než na ty, kteří o nich rozhodovali.
Takže z tohoto hlediska jsme připraveni vést diskusi o zaměstnanosti, ale takovou diskusi, která povede skutečně k tomu, že to poznají lidé, kteří jsou bez práce a kteří tu práci najdou. Nikoli jen říkat, co by se mělo nebo nemělo udělat, a přitom nepřijít s konkrétním řešením a nemít vlastní představu. Hrát si se slovy, to umí každý, ale činy ukazují výsledky. A tady je potřeba říci, že kdyby tato vláda a vláda předchozí nedělaly nic, nezaměstnanost v této zemi by byla možná dvojnásobná.
***