(10.40 hodin)
(pokračuje Filip)
A dovolte mi říci na okraj jenom jedinou poznámku. Pokud pan premiér Vladimír Špidla mluví o České republice jako o suverénním státu, měl by mluvit v tomto případě asi precizněji, protože část suverenity jsme odevzdali rozhodnutím v referendu ve prospěch evropských institucí. Je problém, že ve sdílené suverenitě jsme nebyli schopni dosáhnout toho, že česko-slovenská hranice je dočasnou vnější hranicí Evropské unie. Proč tedy vstupovala Slovenská republika zároveň s námi do Evropské unie, proč nebylo možné jednat o tom, že vnější hranicí je opravdu hranice polsko-běloruská, slovensko-ukrajinská nebo maďarsko-rumunská? Proč to má být právě česko-slovenská hranice? Nezlobte se na mě, je to otázka neschopnosti ve vyjednávání.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nejdříve dám slovo panu ministrovi Stanislavu Grossovi, který bude reagovat.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Já jenom k tomu, co říkal pan místopředseda Filip. On má pravdu, on řekl, že česko-slovenská hranice bude po vstupu do Evropské unie dočasná vnější hranice, a přesně tak to je - přes pana předsedajícího panu místopředsedovi Filipovi. Ale dočasná vnější hranice je přesně stanovená. Kdybyste znali předpisy, kterými se musíme řídit od 1. května, tak byste věděli, co to dočasná vnější hranice znamená. To znamená, že všechno acquis prvního pilíře musí být na této hranici plněno, kromě využívání schengenského informačního systému.
Pan místopředseda Filip si zřejmě trošku naběhl, protože přesně tak to je. Je to dočasná vnější hranice, ale jaký režim na dočasné vnější hranici je, to je přesně stanoveno v příslušných předpisech.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. O slovo se hlásí interpelující poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Jak už tady bylo naznačeno, zřejmě se ještě na této sněmovně utkáme ve velmi vážném souboji o práva osob žijících na hranicích v rámci smlouvy.
Ale vrátila bych se zpátky ke své interpelaci. Pane předsedo vlády, vy jste mi totiž neodpověděl na to, jaké budou kompenzace občanům, jaká je efektivita těchto opatření a kdo a kdy se vůbec zabýval tím, aby občany České republiky žijící na česko-slovenské hranici seznámil s tím, jaký bude jejich život poté, co tyto zábrany budou instalovány, a jakým způsobem se budou moci dostávat do svých obydlí, pakliže jediná schopná cesta - a to jste tady sám řekl - nebo nejvhodnější cesta je přes hraniční přechod. Jakým způsobem je budou navštěvovat jejich známí, přátelé a rodina a jakým způsobem bude zajištěna záchranná služba? Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla paní poslankyně Kateřina Konečná. Pan ministr Stanislav Gross se pravděpodobně ujme odpovědi na otázky, které tady zazněly. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pokud jde o kompenzace, po kterých se ptá paní poslankyně Konečná, tak kompenzace jsou uvedeny v zákonu o ochraně státních hranic, ale jsou spojeny pouze s tím, když někomu je omezeno využívání konkrétního pozemku třeba tím, když tam máte pole, a my mu tam postavíme nějakou zábranu, tak za to kompenzace jsou. Za to, že někdo žije v pohraničním pásmu, nepředpokládám, že za to by mohly být nějaké kompenzace, protože to by byly kompenzace za to, že někdo žije i na jiných hranicích. To se netýká jenom česko-slovenských hranic. Z hlediska mezinárodního práva prostě není rozdíl mezi hranicemi těmi nebo oněmi. Režim je samozřejmě odlišný na základě bilaterálních smluv, ale dnem 1. května tyto bilaterální smlouvy končí a nastupuje standardní režim na všech hranicích České republiky se všemi čtyřmi sousedy a budou se všemi čtyřmi sousedy dočasné vnější hranice, které přesně mají stanovený režim, a tento režim jsme povinni plně aplikovat, protože patří do prvního pilíře. Kompenzace budou tedy poskytnuty pouze těm, kterým skutečně třeba zabráníme využívat pole, všechnu jeho plochu tím, že tam je nějaká taková zábrana nebo nějaké zařízení, hraniční kámen, nástrahová technika nebo něco takového. Za život, to se obávám, že kompenzace v tomto směru asi přijmout nemůžeme.
Efektivita. O efektivitě mohou být diskuse. Nebráním se tomu, rozumím tomu, že někdy to může připadat, že se lze té zábraně vyhnout. Pan kolega Říman tady hovořil o takovém případu. Vím o tom, že terénním vozem se tam dá zábrana objet. Na druhé straně všichni víme, že jsou případy, kdy někdo s ukradeným vozem, ale většinou to nebývá terénní vůz, prostě ujíždí rychle a těžko bude s normálním vozem překonávat takovouto zátarasu, takovouto zábranu. Říkám jenom, že efektivita je sporná, a zákon o ochraně státních hranic hovoří o celém souboru opatření, a zábrany jsou jenom jedním z mnoha opatření, která v tomto zákonu jsou vymezena. A myslím si, že efektivitu budeme muset vyhodnotit až po nějakém čase fungování.
A pokud jde o třetí otázku, jakým způsobem bude zajištěno to, aby za těmi lidmi, kterých se tento problém týká, mohla jezdit rychlá záchranná služba, hasiči, příp. další. Už jsem uvedl, že tyto zábrany budou aktivovány poté, co bude dokončen konečný přehled těch lidí, nebo těch institucí, kteří budou mít k dispozici klíče od těchto zábran. Víc se k tomu asi říci nedá. Myslím si, že odpovězeno bylo, i když netvrdím, že může s tím být každý spokojený.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Kateřina Konečná má k tomu ještě doplňující otázku, prosím.
Poslankyně Kateřina Konečná: Pane předsedající, obávám se, že už nemám dotaz, protože z každého dotazu se dá vybruslit, tady to dneska bylo názorně předvedeno. A mě velmi mrzí, že ne nám tady v Poslanecké sněmovně, protože z uklizené cesty ze Strakovy akademie se bezpochyby dobře rozhoduje a dobře do ní jezdí jak návštěvy, tak se tam dobře žije, ale občanům našeho regionu, mého regionu a regionu několika zdejších poslanců, ale především občanům České republiky si myslím, že bohužel vyhověno nebylo v tom, aby se dozvěděli, jaké konkrétní další kroky mohou očekávat, v tom, aby se dozvěděli, proč k těmto krokům vůbec došlo.
Po dnešní odpovědi pana předsedy vlády a pana ministra Grosse jsem totiž konečně zjistila a pochopila, co jsou to nadstandardní vztahy se Slovenskou republikou. O těchto nadstandardních vztazích totiž pan ministr Gross hovořil na branném a bezpečnostním výboru v prosinci 2001 při projednávání zákona č. 216/2002 Sb., kdy se dušoval, že pakliže § 5, kterého se vlastně celá má dnešní interpelace týká, bude přijat, nebudou narušeny nadstandardní vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Pakliže jsou toto nadstandardní vztahy, tak musím konstatovat, že možná v roce 2007 vstoupíme do schengenského prostoru, ale pohraničí, které za ty tři roky vysídlíme, bude prázdné, a to, co se nepovedlo ani za vlády Hitlera, vysídlit česko-slovenské pohraničí, se povede této vládě, protože tam občané České republiky nebudou schopni normálním způsobem se svými právy žít.
Vyslovuji proto nesouhlas s odpovědí na svoji interpelaci předsedovi vlády. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nejdříve se hlásil pan premiér Vladimír Špidla a pak hned vzápětí po něm pan ministr Stanislav Gross.
Jenom si neodpustím poznámku na to snadné vládnutí. Když vedení sněmovny jednalo s nizozemským premiérem panem Janem Peterem Balkenendem, tak nám řekl takovou větu: "Není dnes snadné vládnout v žádné zemi v Evropě."
Prosím, pan premiér má slovo.
***