(18.20 hodin)
(pokračuje L. Urban)
Legislativně byl předpis připraven poměrně kvalitně a byl podroben širokému připomínkovému řízení nejen meziresortně, ale i v odborné veřejnosti a vyhověl i náročným podmínkám odboru kompatibility vlády České republiky.
Nosnou částí jsou hlavy I, II a III, ve kterých je vymezen výkon profese, práva a povinnosti patentových zástupců jako fyzických, tak i právnických osob. Jde o vyvážený kompromis požadavků regulujícího státního orgánu s profesními požadavky Komory patentových zástupců a dalších profesních sdružení, která se účastnila připomínkového řízení. Přesto bude potřebovat ve druhém čtení drobné doplnění.
Největší diskuse je kolem § 8 odst. 1 písm. c), to je dopřesnění kvalifikačních předpokladů a praxe, dále např. § 11 odst. 2, formy odborné zkoušky, nebo návrhu ustanovení § 22, z něhož vyplývá, že patentový zástupce může poskytovat služby patentového zástupce mj. jako zaměstnanec společnosti patentových zástupců jejím jménem a na její účet. Tato konstrukce však není promítnuta do základního ustanovení o společnostech patentových zástupců, když v § 10 odst. 1 písm. a) se požaduje, aby minimálně jedním společníkem nebo akcionářem byl patentový zástupce. Bez patřičného doplnění o alternativní podmínku zaměstnání patentového zástupce by pak tento paragraf mohl v praxi vést k zákonem vynucené změně vlastnických vztahů ve společnostech již existujících podle současného znění § 32 obchodního zákoníku a v případě smrti takového kvalifikovaného společníka či akcionáře by ohrožoval další existenci fungující společnosti. K takové tvrdosti není důvod ani podle poznatků z praxe.
Hlava IV pak nově zavádí pojem institut asistenta patentového zástupce; je to určitá obdoba právní úpravy advokátního koncipienta a měl by v budoucnu přinést zlepšení odborné úrovně patentových zástupců. Hlavy V, VI a VII jsou promítnutím oprávněných požadavků komory na podrobnější úpravu disciplinárních otázek přímo v právním předpise.
Myslím, jak jsem říkal i ve zpravodajské zprávě, že bylo věnováno nemalé úsilí přípravě zákona a že zákon bude v oblasti patentového zákona přínosem, a proto jej znovu doporučuji k propuštění do druhého čtení.
Závěrem chci upozornit na to, že někteří z vás mohli dostat v elektronické poště dokument, který se nazývá Ochrana zahraničných investícií. Chtěl bych upozornit, že tento dokument se netýká námi projednávaného návrhu zákona, ale týká se podobného návrhu zákona ve Slovenské republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji poslanci Ladislavu Urbanovi. Slova se ujme pan kolega Aleš Rozehnal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Aleš Rozehnal: Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, mám několik poznámek k tomuto zákonu, které vycházejí z okruhu Asociace patentových zástupců, s kterou léta spolupracuji. Nejsou zásadního významu a spíše je přednesu ve druhém čtení.
Ale jedna věc je taková, že by myslím stálo za to ji v prvém čtení uvést. Patentoví zástupci jsou činní i v oblasti know-how, obchodního tajemství, ochrany způsobů léčení zvířat a lidí a nových rostlinných odrůd. Tyto pojmy nespadají pod pojem průmyslového vlastnictví, proto by měl být použit pojem duševní vlastnictví, který zahrnuje všechny uvedené oblasti. Příslušná mezinárodní organizace WIPO, což je Světová organizace duševního vlastnictví, tento pojem používá. Je to pojem nadřazený průmyslovému vlastnictví a všem, které jsem uváděl. To znamená, že navrhnu ve druhém čtení jako pozměňovací návrh v § 1 ve druhém odstavci, aby byl použit tento pojem.
Toť vše, děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rozehnalovi. Konstatuji, že nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, nevidím ani žádnou přihlášku z místa, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli má pan ministr nebo pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.
Nepadl žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor Poslanecké sněmovny navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Já se ještě předtím zeptám, jestli je zájem o zkrácení nebo prodloužení lhůty k projednání. Také nevidím takový zájem. Takže je tady jediný návrh, kterým se budeme zabývat, a to přikázání návrhu, tisk 530, výboru hospodářskému k projednání.
Všechny jsem vás odhlásil a požádám vás o novou registraci. Zájemce o toto podle mého soudu velmi nekonfliktní hlasování jsem přivolal do sněmovny. Máme dostatek poslanců.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 145 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním hospodářskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 145 z přítomných 131 pro 125, proti jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu vicepremiérovi Sobotkovi a končím bod č. 54.
Dalším bodem k projednání je bod č. 55. Tímto bodem je
55.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti
Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 572/ - prvé čtení
Místo ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana z pověření vlády předloží návrh místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Připraví se pan zpravodaj Ladislav Býček. A nyní prosím pana vicepremiéra, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych i tento návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/93, o působnosti Správy státních hmotných rezerv, uvedl v zastoupení pana ministra Urbana.
Při tvorbě této novely byly využity poznatky získané při řešení problémů, které způsobila krizová situace při povodních v srpnu roku 2002. K odstranění následků těchto povodní poskytovaly zahraniční subjekty České republice v rámci humanitární pomoci dary movitého charakteru. V této souvislosti bylo třeba řešit nejen otázku převodu vlastnictví těchto darů, ale i otázku subjektu, který by tyto dary jménem státu přijímal a organizoval jejich efektivní a rychlé využití a distribuci.
Zpočátku se postupovalo podle existující právní úpravy, to je v režimu zákona č. 219/2000, o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a jeho prováděcí vyhlášky. Tento postup se však v praxi ukázal jako málo operativní a pružný. Proto vláda rozhodla, že bude používán pouze do doby, než bude pro dané účely přizpůsobena zvláštní právní úprava na úseku státních hmotných rezerv, resp. pro případy, na které zvláštní právní úprava nebude dopadat. Touto zvláštní právní úpravou je tedy zákon č. 97/93, o působnosti Správy státních hmotných rezerv, a zejména tato jeho novela, jež předpokládá, že příslušnou organizační složkou státu, která bude za stát vystupovat jako příjemce hmotného movitého majetku ze zahraniční humanitární pomoci při řešení krizových situací, bude právě Správa státních hmotných rezerv.
***