(15.30 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Do rozpravy se ještě hlásí paní poslankyně Dostálová. Máte slovo.
Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, nebudu tuto debatu prodlužovat, nechci ji expandovat a stejně jako kolega Pleva jsme původně neměla v úmyslu zde vystoupit, protože jsme se kolem českých veřejnoprávních médií pohybovali poměrně dlouhou dobu na půdě Poslanecké sněmovny a myslím, že jsme zde již několikrát řekli to podstatné.
Před chvílí jsme obdržela jako členka petičního výboru petici občanů koncesionářů. Tito lidé, kteří vyjadřují svůj názor, si jistě zaslouží, abych ji tady přečetla. Je velice krátká a s jejím obsahem se ztotožňuji.
My, níže podepsaní občané, koncesionáři veřejnoprávní České televize, rozhodně odmítáme všechny navrhované varianty připravovaného zákona upravujícího zvýšení rozhlasových a televizních poplatků. Jsme toho názoru, že dostatečného financování veřejnoprávní České televize lze plně dosáhnout cestou zkvalitnění jejího hospodaření. Navíc návrh zákona nelze podpořit i z toho důvodu, že dosavadní výsledky hospodaření ČT nejsou obecně známy, takže poplatník nemá informace, jak je s jeho penězi nakládáno. Naše stanovisko ke zmíněnému zákonu odpovídá také skutečnosti, že Česká televize coby vlivný veřejnoprávní sdělovací prostředek se zatím nedopracovala k poskytování objektivních a nestranných informací o společenském vývoji v České republice. Z výše uvedených důvodů s jakýmkoli zvýšením koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní Českou televizi nesouhlasíme. Stejně tak nesouhlasíme s nárůstem reklamních časových limitů a zároveň rozhodně odmítáme svěřit vládě pravomoc rovněž zvyšovat koncesionářské poplatky podle míry inflace.
Jsem ráda, že jsem tuto petici obdržela takto aktuálně, protože si myslím, že výstižně shrnuje řadu argumentů, které zde před chvílí přednesli mí kolegové. Určitě zazněly také v argumentech paní místopředsedkyně Němcové.
Byl tady zmíněn pořad Na hraně, ve kterém jsem vystupovala s panem ministrem Dostálem. Musím říci, že to, co jsem si myslela, že od krize v České televizi postupným způsobem odeznívá, zaznělo v onom pořadu v plné míře. Jestliže se chceme bavit o moderním a profesionálním veřejnoprávním médiu, tak v tomto pořadu - nechci zvyšovat popularitu některých bavičů, kteří tam vystupovali, proto je nebudu jmenovat - byly jednoznačně porušeny body kodexu České televize. Osobně se domnívám, že byl porušen bod 6.1., 6.3., 6.5. Pořad byl dvě hodiny natáčen, pak z něho bylo sestříháno 50 minut. Argumenty, které zazněly směrem k panu ministrovi, kdy hovořil o politicích, jak se snaží ovlivňovat, a já jsem vzala argument "vždyť jste vy, pane ministře, převolili všechny mediální rady" - střih, nebyl. Když pan ministr argumentoval tím, že jsme jako Poslanecká sněmovna zamítli zákon o audiovizi, namítla jsem argument "pane ministře, vždyť to byl váš kolega pan Mertlík, který se jako ministr financí vyjádřil, že nebude podporovat navýšení nepřímých daní" - střih - tento argument tam nebyl. To jsem chtěla říci jen na ukázku vzhledem k tomu, že tuto věc otevřela kolegyně Dundáčková, protože jsem přímo ve studiu seděla.
Řekla bych, že celá akce byla nátlakovou záležitostí zaměstnanců České televize ve smyslu "odvysíláme to v pondělí večer, protože v úterý nebo nejpozději ve středu se bude projednávat návrh na naše zvýšení". Celá tato akce měla jeden nadpis: My jsme umělci, kdo je víc? Dejte nám peníze, ale hlavně se nestarejte, jak je budeme používat.
To je něco, s čím zásadně nesouhlasím. Jestliže zákonem nutíme občany, aby platili, jsme jimi zmocněni, abychom kontrolovali. To je věc, které nikdy neustoupím, na které trvám. Půjdu se klidně znovu argumentačně bavit s panem ministrem Dostálem nebo s kýmkoli a budu tam říkat totéž, co tady říkám šest let.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Byla to poslední přihláška do obecné rozpravy. Hlásí se ještě někdo další? Vidím pana poslance Bratského. Máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Pane předsedo, dámy a pánové, na závěr bych chtěl shrnout několik postulátů, které zazněly v rozpravě.
ODS hovořila o různých možných variantách, ODS ukazovala jiné cesty, ODS nikdy neřekla, jakkoli je to lákavé pro mnohá media nebo některé z vás, aby byla zrušena veřejnoprávní televize. ODS říká: dnes přicházíte na poslední chvíli s návrhem, který výbor neprojednal. Vraťme ho zpátky na projednání výboru sněmovny, který si sama pro to zřídila. Nic nového, nic, co by někdo z vás neměl v tuto chvíli očekávat. Myslím si, že je to jediná cesta, kterou jsme schopni v tuto chvíli podpořit. Takové návrhy, které zazněly na poslední chvíli, sice i třeba po roce projednávání, takové změny o takových financích, které nejsou doloženy většími rozbory, není možné ve sněmovně jiným způsobem projednat než tak, jak navrhli poslanci ODS v rozpravě, která před chvílí zazněla.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím.
Je prostor pro závěrečné slovo. Předpokládám, že to je to, na co se hlásí pan ministr Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedo, domnívám se, že bych měl reagovat na některé argumenty, které tady padly. Mám dojem, že byly trochu mimo mísu, abychom si vyčistili hřiště.
Začal bych paní místopředsedkyní Němcovou, která se zmiňuje o tom, že v zemích kolem nás se snižuje veřejnoprávní vysílání, nebo podíl veřejných médií na vysílacím čase. Zkracuje se jejich vysílání. Pokud se nemýlím, argumentovala Polskem, Maďarskem, Slovinskem, a dokonce Slovenskem, kde víme, jak vypadá záležitost s financováním televize a proč se tam snižuje vysílání. Chtěl bych říci, že naopak v Rakousku, Francii, Belgii, Německu, a jak jsem se včera osobně přesvědčil, ve Velké Británii rozšiřují veřejnoprávní vysílání v rámci digitalizace o další a další kanály. BBC například přikročila k tomu, že bude vysílat tzv. světový kanál. Prostřednictvím digitálního kanálu chce vysílat zpravodajství do celého světa na novém kanálu.
Paní místopředsedkyně Němcová tady dramaticky hovořila o tom, kterak chce vláda zvýšením televizního poplatku dramaticky snižovat životní úroveň nebo sociální jistoty - necituji možná přesně, nechtěl bych parafrázovat, leč šlo o to, jak se zvýšení televizního a rozhlasového poplatku dotkne životní úrovně. Chtěl bych říci, že v roce 2010 má tento poplatek činit cca 5 Kč denně. Nevím, co bude v roce 2010 stát 5 korun denně, dnes už ale vím, že rohlík stojí 2 koruny, vím, kolik stojí krabička cigaret. Kdybych to převedl na média, nejlevnější noviny, když nepočítám Haló noviny, z tisku, který vychází v průměru kolem 200 tisíc nákladu, nejlevnější stojí 9 až 11 korun denně. Za 5 korun v roce 2010 veřejná média nabízejí 24hodinový servis, který není jen informační. Česká televize a Český rozhlas není jen o publicistice a zpravodajství, jak se tady ve své podstatě pořád motáme v kruhu.
***