(9.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní předsedkyně. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám pouze jednu přihlášku, a prosím, abyste se ujala slova.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Novela trestního řádu, která má číslo 261, je z roku 2001, v přechodných ustanovení stanovila, že od 1. ledna 2004 může v hlavním líčení a ve veřejném zasedání provádět protokolaci jen vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník s využitím zvukového záznamu. A při vyhodnocování nového způsobu protokolace v soudní praxi se toto ustanovení ukazuje jako značně nepraktické a vzhledem ke snaze urychlit soudní řízení často i přesně kontraproduktivní.
Zavedení institutu protokolujících úředníků často přináší značné zatížení stávajícího administrativního aparátu soudu a jeho stavy, jak víme, jsou již dnes značně poddimenzovány. Od navýšení počtu administrativních pracovníků, s tím se tedy původně počítalo, bylo nám to tady říkáno tehdy v těch letech, bylo vlivem reformy veřejných financí upuštěno a v příštích letech se s žádným výrazným nárůstem, pokud je mi známo, nepočítá. Ve svých důsledcích by navrhované opatření tedy proto nutně vedlo k tomu, že budou chybět administrativní síly na přepis rozsudků, vyhotovování, předvolání k hlavnímu líčení, může dojít k průtahům při vyhotovování protokolů a z tohoto důvodu také k opožděnému vyhotovování rozsudků. Lhůty pro vyhotovení rozsudků stanovené v trestním řádu by pak byly ohroženy tím, že by se mohly stát i nereálné. I kdyby ale k navýšení administrativního aparátu soudu došlo, tak nelze pominout fakt, že v některých skutkově a právně složitých případech často není v silách protokolujícího úředníka nebo úřednice vystihnout podstatu věci, a jim by nezbylo než doslovně zachycovat průběh hlavního líčení do protokolu. Ustanovení odst. 3 § 55b, které umožňuje, aby se do protokolu zachycovaly výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k jejich dřívějším výpovědím, by pak nebylo možné vůbec využít.
Z těchto důvodů se domnívám, že by měla být předsedovi senátu ponechána možnost podle okolností rozhodnout, zda bude v hlavním líčení obsah protokolu zapisovateli diktovat, nebo jej pořídí protokolující úředník s využitím zvukového záznamu. Tomuto záměru ostatně nepřímo nasvědčuje i dikce vládního návrhu v § 55b odst. 2, který je uvozen větou: "Je-li jako zapisovatel přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se nediktuje, ale samostatně jej podle zvukového záznamu pořizuje vyšší soudní úředník." A z toho lze jistě usoudit, že ne vždy musí být hlavní líčení konáno za účasti protokolujícího nebo vyššího soudního úředníka, ale že je možné také konat hlavní líčení za účasti zapisovatele, kterému předseda senátu protokol diktuje. Tento závěr - a znovu zdůrazňuji - vyplývá z dikce vládního návrhu zákona, je však v rozporu s již zmíněným přechodným ustanovením zákona č. 261/2001 Sb. A proto bych chtěla v podrobné rozpravě navrhnout úpravu, která tento rozpor odstraní.
Druhý můj pozměňovací návrh, který chci v podrobné rozpravě přednést, se týká samotné povinnosti pořizovat o průběhu hlavního líčení a veřejného zasedání vždy zvukový záznam. Domnívám se, že i zde by měla být předsedovi senátu poskytnuta možnost, aby ve výjimečných případech rozhodl o tom, že hlavní líčení bude probíhat i bez pořizování zvukového záznamu. Dám příklad: Zvukové zařízení může v průběhu hlavního líčení selhat, případně může probíhat líčení mimo budovu soudu. A to jsou situace, kdy nahrávání může být obtížné, ne-li nemožné v případě tohoto selhání. V takových situacích, kdybychom tuto úpravu neudělali, bylo by nutné další řízení naprosto zbytečně odložit, nebo by se vůbec nemohlo konat.
Tolik mé osvětlení pozměňovacích návrhů, které potom přednesu v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Nemám žádnou další písemnou přihlášku. Nyní registruji dvě přihlášky do obecné rozpravy - paní poslankyně Evy Dundáčkové a paní poslankyně Hany Šedivé. Nejprve tedy prosím paní poslankyni Dundáčkovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Paní zpravodajka zde podala zpravodajskou zprávu o projednávání tisku 424 v ústavně právním výboru. Sama avizovala změny, které ústavně právní výbor přinesl do tohoto tisku a které jsou podle mého názoru změny pozitivní, zrovna tak jako avizovaný pozměňovací návrh, o němž také byla na půdě ústavně právního výboru řeč.
Také já jsem uváděla některé pochybnosti. Vznášela jsem je tu již v prvém čtení na plénu a tyto pochybnosti přetrvávají i teď. Proto na ně upozorním a také avizuji, že v podrobné rozpravě posléze podám konkrétní pozměňovací návrh.
Stále totiž, i přes projednání v ústavně právním výboru, zůstává novelizační bod č. 1, kdy může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů, a to na dobu šesti měsíců. Jednali jsme o tom v průběhu schůze ústavně právního výboru a jeho jednání, já jsem se dotazovala, co vedlo Ministerstvo spravedlnosti k podání tohoto novelizačního bodu, a bylo mi vysvětleno, že to nebyl ani tak námět, který by šel z ministerstva, jako spíše podnět z Nejvyššího státního zastupitelství, nebyl nijak zvlášť odůvodněn. Ani potřeba praxe, kterou jinak je odůvodňována celá podaná novela, nebyla v tomto případě na půdě ústavně právního výboru prokázána. A proto považuji za velmi pochybné, aby tento novelizační bod v této novele byl.
Co totiž ve skutečnosti znamená? Znamená, že i v okamžiku, kdy obviněný byl již obžalován, byl podán případně návrh na jeho potrestání, může být sledován účet. Ptám se, jaký účet, protože ve vztahu k obžalovanému, ten je samozřejmě souzen za trestnou činnost, která se vztahuje k době před podáním obžaloby. Těžko si lze představit, že by nějak bylo pokračováno během řízení a byly sledovány další jeho pochybné případně transakce či by mohlo mít sledování jeho účtu jakýkoliv další význam, je-li to sledování do budoucna. Vždy je samozřejmě odsuzován za trestnou činnost, které se dopustil před okamžikem podání obžaloby, případně před okamžikem, kdy je nad ním vynesen rozsudek či vydán návrh na potrestání. Navíc v tomto ustanovení není ani žádným způsobem specifikováno, zda se jedná o sledování účtu osoby, která byla obviněna, případně obžalována, či zda je možné sledovat, a nepochybně je možné sledovat, bankovní účet kohokoliv, kdo se - teď mi dovolte, že to řeknu řekněme v obecné češtině - mihne trestním spisem, svědek, další osoby, které tam vystupují, a to po dobu šesti měsíců a tato doba může být teoreticky i několikrát prodlužována.
Myslím si, že to je věc, která si zaslouží vážného zamyšlení. Proto avizuji podání pozměňovacího návrhu a prosím, aby jednotlivé poslanecké kluby či poslanci věnovali této problematice pozornost, neboť je to věc, která se samozřejmě může týkat jakéhokoliv občana v České republice, a je to otázka, nakolik kdo a za jakých podmínek má mít možnost sledovat naše bankovní účty.
Není to samozřejmě pozměňovací návrh, který by z mé strany směřoval k jakémusi tunelování této novely nebo který by měl spět k tomu, aby nebylo možné sledovat pachatele trestné činnosti. Na druhé straně není možné libovolný účet sledovat bez dalších řekněme podmínek.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové. Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Hana Šedivá. Prosím.
***