(10.30 hodin)
Poslanec Tomáš Dub: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, milé kolegyně a kolegové, dovoluji si vznést pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 466.
V tomto tisku zejména v § 57 odst. 2, navrhuji nechat původní znění zákona, tedy navrhovanou změnu z novely vypustit.
Zdůvodnění: Aplikace navrhovaného usnesení by v praxi byla velmi obtížná, neboť jednotlivé státy vydávají veřejné listiny v různých formách. Posouzení jejich věrohodnosti matrikářkami by pak nepochybně bylo problematické. Bude-li však přesto vládní návrh schválen v navrhovaném znění, domnívám se, že takto navrhované usnesení by mělo být využíváno zcela ojediněle, a současně bych považoval za vhodné omezit užití tohoto ustanovení výslovně pouze na případy uvedené ve zvláštní části důvodové zprávy, tj. zápis úmrtí do zvláštní matriky. Stávající znění navrhovaného ustanovení naprosto přesahuje svůj účel a umožňuje matričním úřadům promíjet potřebná ověření listin i v jiných případech, kdy lze předepsané ověření listiny bez obtíží obstarat. Současně poukazuji na ustanovení § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění, podle něhož listiny vydané soudy a úřady v cizině, které nejsou opatřeny předepsanými ověřeními, nemají v České republice důkazní moc veřejných listin.
Dále navrhuji nové znění § 35, odst. 1, písmeno d) citovaného zákona takto: "Snoubenec, který je cizincem, přiloží k žádosti o uzavření manželství potvrzení o tom, zda jde o osobu svobodnou, ovdovělou či rozvedenou, a o pobytu, je-li toto potvrzení cizím státem vydáváno."
Podle platné právní úpravy připojuje totiž snoubenec, který je cizincem, k žádosti o uzavření manželství potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno. Avšak vzhledem ke způsobu, jakým některé státu vykládají pojem osobní stav u svých občanů - např. v Kazachstánu "není vdaná/ženatý", "nežije v manželství" - považuji za vhodné zamezit konfliktním situacím při prokazování osobního stavu a pojem "potvrzení o osobním stavu" blíže specifikovat, jak jsem navrhl.
Dále § 70 odst. 2 citovaného zákona doplnit takto. Za poslední větu se vloží: "Prohlásil-li občan při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá."
Toto ustanovení zákona totiž umožňuje občanu, který užívá více příjmení, prohlásit před matričním úřadem, že bude užívat pouze jedno příjmení. Za trvání manželství lze takového prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Z platného znění citovaného ustanovení není zřejmé, zda lze za trvání manželství prohlášením upustit pouze od užívání předchozího příjmení, které jeden z manželů připojil za příjmení společné, či zda je možno prohlášením upustit i od příjmení společného, přičemž prohlašovatel nadále ponese pouze příjmení předchozí. Vzhledem k tomu, že právní úprava jména příjmení je koncipována tak, aby případné změny příjmení, k nimž za trvání manželství dojde, směřovaly ke sjednocení příjmení v rodině, navrhuji zamezit možnosti upuštění od společného příjmení v době trvání manželství.
Dále v § 72 odst. 6 citovaného zákona za slovo "povolen" vložit "trvalý". Neboť fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo příjmení, jen má-li povolen pobyt podle zvláštních právních předpisů. Považuji za nutné upřesnit druh pobytu na území České republiky - stejně jako v ustanovení § 74 odst. 1 a § 75 písm. c) cit. zákona. Odpovídajícím způsobem je tedy třeba upravit i odkazy u tohoto ustanovení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Druhým přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Hrnčíř. Další přihlášku nemám.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, předkládám pozměňovací návrh, který reaguje na řadu podnětů, které jsem obdržel zejména od občanek České republiky hlásících se k české národnosti, většinou trvale žijících v cizině. Obracejí se na nás, na poslance, s problémy, které mají s používáním svého příjmení v takzvané přechýlené formě. Současná právní úprava totiž nutí tyto ženy nosit pouze přechýlené příjmení, čímž jim vznikají často nepříjemné a zbytečné administrativní problémy.
Je nutno říci, že tímto násilným přechylováním vznikají někdy docela jazykové paskvily. Dnes, pokud chtějí tyto ženy svůj problém vyřešit a používat příjmení v požadované formě, mají jedině řešení: podepsat prohlášení o přihlášení se k národnostní menšině, což podle mého názoru oprávněně považuji za zřeknutí se české národnosti. Proto byl vypracován pozměňovací návrh, který zohledňuje požadavky cizích státních občanek a českých státních občanek, které chtějí používat příjmení v mužském tvaru. Jeho užívání se podmiňuje žádostí, trvalým pobytem v cizině nebo uzavřením sňatku s cizincem. Ponechána je i možnost stávající varianty - užívat příjmení v jazyce národnostní menšiny. Dále se umožňuje podat žádost za nezletilé dcery. V navržených přechodných ustanoveních připouštím podání žádosti zpětně při uzavření manželství nebo při narození dítěte. Současně se umožňuje uvést přechýlené příjmení i zemřelé cizinky při zápisu do knihy úmrtí.
Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který jsem nazval jako pozměňující návrh I. Chtěl bych, aby se o něm hlasovalo jako o celku.
Pozměňovací návrh I.
1. Za bod 8 se vkládá nový bod 9, který zní:
9. § 69 zní: 1. Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.
2. Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o
a) cizinku,
b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občanku, jejíž manžel je cizinec,
d) občanku, která je jiné než české národnosti.
3.Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě
a) cizincem,
b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem,
d) občanem, který je jiné, než české národnosti.
Není-li jeden rodič znám, nebo je-li rodič pravomocným rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, nebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů.
4. Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, případně jinou veřejnou listinou.
Za druhé. Za dosavadní bod 13 se vkládá nový bod, který zní: 14. § 93 se zrušuje. Ostatní body se přeznačí.
Za třetí. Pod označením článku II. se vkládá nadpis, který zní: Přechodná ustanovení.
Dosavadní text se označuje jako bod 1 a doplňují se nové body 2 - 7, které znějí:
2. Na základě žádosti nositelky příjmení, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li
a) o cizinku,
b) o občanku, která má trvalý pobyt v cizině,
c) o občanku, jejíž manžel je cizinec,
d) o občanku, která je jiné než české národnosti.
***