(9.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Opakuji, že nepokračujeme v projednávání tohoto bodu, neboť se domnívám, že ve sněmovně není dostatečný klid a někteří kolegové se nepovažují za mé kolegy, neboť nereagují na moji výzvu, aby zaujali svá místa v lavicích. Poprosím pana kolegu Kučeru, pana kolegu Svobodu, pana kolegu Janečka, pana poslance Doležala, pana kolegu Kalouska o projev vstřícnosti vůči vystupujícímu, včetně pana poslance Martínka. Děkuji vám za pochopení.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Bíža: První verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny jsme odmítli rozdílem jednoho hlasu počátkem listopadu. O pravidlech pro vznik sítě chráněných území evropského Natura jsme diskutovali téměř celý rok. Největší výhrady byly ke způsobu, jakým má stát vlastníkům pozemků uhrazovat ztráty vzniklé metodami hospodaření, které jsou k přírodě šetrnější. Je nutné konstatovat, že v novém návrhu byl prakticky zopakován postup použitý vůči vlastníků pozemků i územním samosprávám v případě původního návrhu zákona, projednávaného na půdě Poslanecké sněmovny v loňském roce. Tento původní návrh byl připraven zcela za zády vlastníků dotčených pozemků i územních samospráv, a teprve ostrá kritika v loňském roce přiměla Ministerstvo životního prostředí, aby do procesu přípravy obě skupiny zapojilo.
Vzhledem k tomu, že velká část navrhovaných čtyř desítek lokalit už leží v chráněných krajinných oblastech nebo národních parcích, vzroste po vzniku Natury plocha území vyžadujícího zvláštní ochranářskou péči v Česku o 2 375 km čtverečních. Celkově mají ptačí území mít rozlohu 8 007 km čtverečních. Péče o tato území přijde podle propočtů ministerstva ročně na 480 mil. Kč, z čehož 300 mil. bude možno brát z peněz resortu a zbylých 180 mil. bude nutné investovat ze státního rozpočtu. Toto jsou první finanční prostředky, které Ministerstvo životního prostředí sdělilo, loni nebylo schopno tyto údaje poskytnout. Další náklady ze státního rozpočtu, a to přiznává Ministerstvo životního prostředí až nyní, si vyžádají kompenzace vlastníkům půdy. Za ztížení zemědělského hospodaření vydá stát podle odhadů 31 mil. Kč ročně, za omezení hospodaření v lesích 320 mil. Kč ročně a za omezení chovu ryb kromě poplatků za kormorány vydá 48 mil. Kč. Celkem nároky na státní rozpočet budou 880 mil. Kč, a to jsou pouze odhady.
Jsem přesvědčen o tom, že náklady budou podstatně větší. Myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet, do jaké míry bude státní rozpočet zatížen. Věřím, že finanční prostředky by mohly jít někam jinam, a ne tam, aby ptáci žili ve zlatých klecích. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Mencl, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Václav Mencl: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, poslanecký klub ODS odmítl návrh na zkrácené projednávání podle § 90 odst. 2 novely zákona o ochraně přírody a krajiny, zabývající se takzvanou Naturou. Nejprve mi dovolte znovu konstatovat, že důvodem není nesouhlas s vlastní Naturou, tedy s vytvořením soustavy evropských významných přírodních území. Důvodem je způsob, jakým má být tento systém vytvořen v České republice, který nám v novele zákona o ochraně přírody navrhuje vláda.
Jak je vám, vážené kolegyně a kolegové, známo, první návrh novely jsme s výsledným odmítnutím projednávali celkem jeden rok. Tak dlouhou dobu se sněmovna pokoušela dopracovat zcela nevyhovující vládní předlohu a nakonec se to stejně nepodařilo. Je tedy stejně překvapující, jak se vláda, nebo lépe řečeno Ministerstvo živnostního prostředí z tohoto projednávání nepoučilo a předkládá návrh ještě mnohem méně vyhovující, než byl návrh původní, než byl ten, o kterém jsme nakonec hlasovali. Pan ministr Ambrozek zřejmě předpokládá, že v časovém tlaku, který je dán závazkem začlenit evropské naturové směrnice do našeho právního řádu do data vstupu do Evropské unie, přijme sněmovna cokoliv.
I když jsem zmíněný závazek považoval a považuji za nerozumný, ctím ho jako vnější závazek nás všech. To však není důvodem, abychom ve snaze vyhovět Bruselu přijali bez uvážení dlouhodobě platnou nevyhovující normu. Pokud pominu možnost, že jsou úředníci ministerstva zcela nekompetentní, pak mohu konstatovat, že si ji napsali pro sebe, napsali ji tak, aby měli se zavedením Natury co nejméně práce. To by samozřejmě nevadilo, kdyby to nebylo na úkor občanů, obcí, státu a v důsledku samotné Natury.
Co jiného si máme myslet o tom, že z návrhu vyškrtli evropskými směrnicemi tolik zdůrazňovaný účel Natury, tedy že - cituji: "Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní potřeby."
Co jiného si máme myslet o tom, že se o vyhlášení tzv. ptačích oblastí občané a obce, včetně vlastníků, dozvěděli z vyhlášky ministerstva? Přitom vyhlášení těchto oblastí bude mít na využívání nemovitostí závažné důsledky.
Totéž do značné míry platí i pro vyhlašování přírodních území Natury. Co jiného si máme myslet o tom, jakým způsobem je v návrhu naloženo s dobrovolnými dohodami s vlastníky, které mimochodem znamenají pro stát značné finanční úspory?
Co jiného si myslet o způsobu, jakým bylo naloženo s náhradami za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření a co jiného si myslet o tom, v jakém rozsahu chce ministerstvo řízení podle tohoto zákona udržovat mimo režim správního řízení?
A co jiného si myslet o tom, že se zde znovu objevuje návrh na centralizaci řízení státní správy ochrany přírody a snaha o vytvoření resortní "superorganizace", a to na úkor obcí a krajů?
Nemohu si odpustit poznámku, že je překvapující, že ministr, který tolik dbá na možnost, aby každý občan mohl z důvodu ochrany přírody zasahovat do všech možných řízení a úspěšně je blokovat, upírá např. vlastníkům možnost se vyjadřovat k tomu, co se bude dít s jejich majetkem. Možná že při bližším pohledu to až tak překvapující není.
Návrhu by samozřejmě velmi prospělo vrácení k dopracování. Protože jsme se však díky neschopnosti Ministerstva životního prostředí dostali do časového tlaku, budeme se muset pokusit tento zcela nevyhovující návrh dopracovat ve sněmovně. Osobně jsem k tomu připraven. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mně tak trochu připadá, že jsme dostali úplně něco nového a že se teď všichni divíme, co přišlo do Poslanecké sněmovny. Myslím, že výbory, které toto měly přidělené, při tom návrhu zamítnutém se tím zabývaly a vědí, na co je potřeba se zaměřit a které oblasti jsou sporné. Těch oblastí zatím není tolik, aby se nedalo stihnout, zvládnout to ve výborech v rámci zkráceného čtení.
***